Africe ubývá dřevo, spásu hledá v uhlí

Pořídit si kamna na uhlí může nyní v africkém Nigeru skoro každý. Vláda je začala dotovat, takže nyní stojí jen čtyři dolary. Cílem této kampaně, v Africe doposud nevídané, je odradit občany od spalování dřeva. Nápad, že by se dřevo mělo nahradit právě uhlím, je ale přijímán s rozpaky, a to nejen domorodci.
Kácení lesů kvůli spalování dřeva je obrovským problémem Afriky. Některé země vykácely už tři čtvrtiny svých lesních porostů.
Téměř všechny africké domácnosti jsou na dřevu závislé, v subsaharské části kontinentu tvoří až 98 procent zdrojů energie. Niger leží v oblasti, kde se neustále rozšiřuje poušť - i to je přičítáno k důsledkům rychlého úbytku lesů.
"Pokud nepodnikneme rozhodné kroky nyní, naše lesy zmizí. V roce 2010 budou chybět tři milióny tun dřeva, tedy dva a půlkrát více, než je nynější udržitelná nabídka," řekl agentuře IPS Oumarou Hammadou z nigerského ministerstva pro energetiku.
Vláda proto vycvičila kováře na výrobu uhelných kamen a organizuje kursy vaření pro veřejnost, která se má s nimi naučit pracovat. Problém je, že lidé nejsou na uhlí zvyklí. Mnohé z nich odrazuje fakt, že ani nevědí, jak uhlí zapálit.
"Je to těžké, pokud nevíte jak. Když se vám to ale podaří, vydrží hořet celý den," řekl novinářům nigerský restauratér Fati Abdou, který si uhlí nemůže vynachválit. Tvrdí, že vyjde levněji než dřevo.

Láká se na peníze
Vláda se pokouší lidi přesvědčit právě ekonomickými argumenty: Čtyřicetikilogramový pytel uhlí stojí 7,5 dolaru a plotna, vládou dotovaná, čtyři dolary. Desetičlenné rodině takové množství vydrží měsíc, tvrdí agitátoři. Kdyby prý lidé použili uhlí, spotřebovali by ho nejméně 150 kilogramů.
Kritici ale upozorňují na jeden problém - pokud by všechny domácnosti skutečně začaly spalovat místo dřeva uhlí, Niger by ho potřeboval asi 600 tisíc tun ročně. Místní doly dokáží vytěžit jen polovinu. S tím, jak se bude šířit v afrických zemích elektřina, bude navíc poptávka po uhlí stoupat.
Tento trend udávají asijské země, především Indie a Čína, které se stávají největšími spotřebiteli uhlí na světě. Dopadů na přírodu se bojí ekologové i bohaté vlády.
"Rozvojové země chtějí zachovat svůj ekonomický růst, v současné době přitom většina z nich spoléhá na uhlí a fosilní paliva. Obnovitelné zdroje jsou dost nákladné," říká náměstkyně amerického ministra zahraničí pro globální záležitosti Paula Dobrianski.
Jihoafrická republika, jedna z nejvyspělejších zemí kontinentu, slouží africkým vládám za vzor - z biomasy získává jen patnáct procent energie. Vysoká závislost na uhlí ale ničí tamní přírodu a co se týče skleníkových plynů, země je jedním z největších znečišťovatelů v přepočtu na obyvatele na světě. Znečištění ovzduší patří k hlavním příčinám úmrtí dětí do čtyř let. Není přitom zdaleka pravda, že uhlí je pro nejchudší světadíl jedinou možností, jak získat energii.

Afrika své zdroje nevyužívá
Afrika by mohla úspěšně využívat mnoho jiných zdrojů energie. "Obrovský energetický potenciál Afriky zůstává prakticky nedotčen," uvádí zpráva OECD. Téměř polovina z třiapadesáti afrických zemí by mohla se ziskem využívat vodní energii. Zařízení je ale drahé a chybí infrastruktura, proto o hydroenergetiku není zájem.
Totéž platí o solární energii - Afrika se na jejím využívání podílí pouze 1,3 procenta. Fosilní paliva, jako jsou ropa a plyn, se sice intenzívně těží, ale většinou jdou na export, shoří nebo při transportu uniknou. Výsledkem je, že z ropné produkce Afriky se přímo na místě využívá jen asi čtvrtina.
Odlesňování má pro ekosystém Afriky katastrofální následky. Ubývají živočišné druhy, ničí se přirozené prostředí domorodých kultur a zrychluje se globální oteplování. Mizení pralesů způsobuje také větší extrémy v klimatických podmínkách, jako jsou sucha a záplavy, vede k erozi půdy a náplavě řek.