Indián vám řekne: Nešlapejte nám po mravencích!

Jednou v roce 1973 jsem seděl u mých indiánů Eceeche v osadě Palmareal v peruánské Amazonii poblíž brazilských a bolivijských hranic před chatrčí, kde jsem bydlel přes osm měsíců. Jako obvykle mne obtěžovali komáři, a tak jsem je vždy krvežíznivě rozplácnul po stehně nebo po ruce. Zdá se vám to zcela normální a zbytečné o tom psát, že? Ano, tak se přece chováme všichni my, my běloši, je to pro nás zcela běžné. Ale ne pro indiány!
Už pouze v tom je vidět závratný rozdíl mezi našimi kulturami. My zabíjíme, abychom nebyli obtěžováni. Indián totiž komáry nezabíjí, pouze je odhání. Ale proč, nechápavě kroutíte hlavou, co je to za blbost, proč ty nenasytné savce naší krve neničí? Ale indián vám opáčí: "A proč bych je měl zabíjet? Co mne k tomu opravňuje? To, že jsem silnější a mocnější? Oni přece také chtějí žít." Nech žít, budeš žít, je jejich základní ekologické krédo, které se u nás vytratilo už dávno. A toto motto nic nestojí!
My vydáváme milióny na ochranu životního prostředí, které neustále ničíme, stále jednáme, řešíme, diskutujeme. Indián nepotřebuje žádné dolary. Chová se ke všemu v okolí jako ke svým bratrům. Není to však jen tak ledajaká virtuální hra. Indián to myslí vážně, má Darwinovu teorii naruby.


Jsme Pány tvorstva?
Podle našich představ my stojíme na samém vrcholu vývoje nad všemi zvířaty a rostlinami, jsme prostě Pány všeho tvorstva. To z nás udělalo nelítostné vládce nad vším živým, což pochopitelně rádi zneužíváme, mnohdy aniž to tušíme. Chceme si takzvaně přetvořit přírodu k obrazu svému. Prostě zabijeme pavouka, protože nám překáží a vůbec, že?
Indiáni v Palmareal každý den pavouky, chlupaté jedovaté sklípkany, pravidelně vymetli před chatrč, aby tam za čas zase nalezli a druhý den byli zase vymeteni. A tak to jde pořád dál a dál, tak jako s komáry, hady, mravenci a ostatní zvěří. Indián není Pán všeho tvorstva.
Naštěstí jeho Darwin říká něco podstatně jiného. Dříve všichni byli lidmi a za určité chyby, nedokonalosti a hříchy byli proměněni v různá zvířata. Takže všichni jsou vlastně lidé, a tedy bratři. Tapíři, jeleni, ryby, kapybary, ptáci, ale i ti komáři a chlupatí sklípkani jsou příbuzní a nelze je zabíjet, protože by to byla vražda. Tak chytře si nastavili svoji mytologii před desítkami tisíc let, aby se nezpronevěřili tomu, proč tu vlastně jsme. Proto, když jdou lovit, musí zvěř předem požádat o odpuštění z důvodů přežití, a tím se zruší kletba kanibalismu. Ne však při zabíjení pro zabíjení a pro neomalené přežírání.
Chamtivě se přejídat je vlastně velký přestupek, je to přímo kanibalismus, což si žádný indián nedovolí. Změnit se v kanibala je snad největší trest, znamená to proměnit se v samotné zlo. My jsme se podle jejich filozofie proměnili v kanibaly, v samotné zlo.
Indián nepotřebuje žádné složité a náročné mezinárodní organizace na ochranu životního prostředí, zvířat i rostlin. Vše řídí jejich duchovní víra, kterou v nich udržuje jejich šaman. Samozřejmě pracuje zdarma, neboť ochrana životního prostředí je posvátnou záležitostí, jako léčení, obřady dospívání a umírání. Je to poslání.
Indiáni se pouze bojí, že my běloši bezohledně ničíme, jen abychom pak mohli halasně vyhlašovat projekty a zakládat organizace na ochranu. Je to zase jen a jen byznys.
Letos mi jeden Pemón z Velké savany ve Venezuele a syn náčelníka chytil velkého černého mravence. Zkuste si schválně chytit v trávě mravence tak, abyste mu neublížili. On jej chytil do jakési ohlávky ze stébla trávy, aby mi ukázal jak kouše a zasazuje i žihadlo ze svého zadečku a tak mi imitoval jejich iniciační slavnosti. Šamani při nich přejíždějí po nahých tělech adeptů dospělosti dmychadlem vypleteným z trávy, v jejichž smyčkách je uvězněno na tři stovky hladových mravenců. Nechal jsem si dát žihadlo a Pemón pak mravence láskyplně pustil do trávy se slovy: "Nešlapejte nám po našich mravencích."


Filozofie bez projektů
Není snad jednoduššího vyjádření vztahu k přírodě, je v tom celá jejich nativní filozofie a lidské počínání na Zemi. Zkusme místo utrácení miliónů za ekologické projekty, které nejsou ničím jiným než velkým byznysem ničícím zase něco jiného, místo stovek organizací vytahujících peníze ze všech stran (včetně militantního Greenpeace, které se málem považuje za vyvoleného zachránce a spasitele světa), zkusme se každý zamyslet sám nad sebou a svým vlastním počínáním.
Zkusme nešlapat po mravencích a pavoucích. Nic nám to neudělá, jde o to začít. Když začnou všichni, změníme svůj nadřazený postoj Pánů všeho tvorstva.
Autor je cestovatel a etnograf