Lyžování? To už je nuda
Zimní střediska se rozrůstají. Samotné lyžování už moc neláká, běžnou součástí
je i nabídka dalších sportovních aktivit a zábavy.
Zimní střediska se rozrůstají. Samotné lyžování už moc neláká, běžnou součástí je i nabídka dalších sportovních aktivit a zábavy.
Půjdeme na lyže? Na snowboard? Nebo dáme přednost lázním? Stejně jako s rozšířením sjezdovek a s vybudováním nových sedačkových lanovek odzvonilo hodinovým frontám na vlek, nejsou už lyžařská střediska jen rájem pro ty, kteří nemohou vydržet bez lyží. Své si v nich najde téměř každý.
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ, větší konkurence v nabídce i snaha zajistit si financování a udržet provoz po celý rok: především tyto faktory stojí za expanzí bývalých lyžařských středisek, z nichž vyrůstají multifunkční zábavní centra nejen pro celé rodiny.
Problém je ovšem s financováním. Banky jsou velmi opatrné na to, aby profinancovaly výhradně zimní radovánky. A každá banka má na financování těchto středisek jiný pohled. "Například některé banky v zahraničí mají podmínku, že budou úvěrovat pouze ta střediska, která jsou v nadmořské výšce nad 1500 metrů. Vede je k tomu globální oteplování; vysokohorská střediska navštěvuje stále více lidí, kteří zrovna neholdují lyžování, ale mají potřebu relaxovat na horách i v zimním období. Takže si banky mohou být jisty, že zimní sezóna proběhne za jakýchkoliv podmínek," uvedl poradce v oblasti developmentu Jan Havelka.
"K financování lyžařských center přistupujeme individuálně, především je nutné posoudit reálnost návratnosti prostředků na financování projektu se zohledněním všech specifik, které se při tomto typu financování vyskytují," řekla Simona Můčková z České spořitelny. Podle Hany Cygonkové z mateřské Erste Bank z celkového počtu úvěrů pro tato střediska jde výhradně do vleků a lanovek jen menšina. "Zhruba jednou za čtyři roky se zima nevyvede a není možné stavět jen na umělém zasněžování. Musí existovat jiná zábava, pro kterou jsou lidé ochotni do hor vyjet. Vedle lanovek a ubytování se tak investuje do tzv. aprŹs ski zábavy," upozornila Cygonková.
Hotely a penziony tak začínají s vlastními zábavnými pořady (tzv. animátoři, kteří jsou zatím známí jen z hotelových komplexů jižních přímořských oblastí, pronikají postupně i na sever), samozřejmostí se stává wellnes. Ve výškách 1200 až 1500 metrů nad mořem, kde sníh nemusí být každoroční samozřejmostí, se investuje do rozvoje cykloturistiky, stavějí se bobové dráhy, skiparky pro nejmenší či speciální sjezdovky pro snowboardy. Samozřejmou součástí středisek jsou školy a školky pro výuku jízdy na lyžích a na snowboardech i horští vůdci, kteří pořádají výpravy do "panenských" koutů hor.
Jednotlivé chaty a penziony se snaží od sebe odlišit i dobrou kuchyní a nejrůznějšími specialitami - i pěší turista musí mít důvod, proč zavítat právě do té či oné horské chalupy, protože široká nabídka je i v této oblasti a turisté si mohou stále více vybírat.
V alpských oblastech je pak běžné, že klienti místních penzionů mají různé typy slev, například do bazénů, bowlingových center či termálních lázní. Parkování zdarma poblíž sjezdovek i ve všech oblastech daného střediska je zase obvyklejší v menších městech.
INVESTICE DO LYŽOVÁNÍ. Loňská zima, která překvapila svou mírností, byla pro provozovatele lyžařských areálů v České republice pohromou. I když se to nezdá, v ČR jsou stovky kilometrů lyžařských tratí a všechny potřebují pravidelnou úpravu. A také změny - vlek s kotvou už je na většině svahů minulostí, stejně jako klasická poma už je tak maximálně záležitostí dětských skiparků. I menším lyžařským střediskům už dominují sedačkové lanovky.
Zimní sezóna 2005/2006 byla nadmíru vydařená. Na sezónu 2006/2007 si proto řada provozovatelů vzala úvěry od bank, investice do rozšíření skiareálů byly rekordní. Investovalo se všude, ve všech střediscích. Loni ovšem teploty nad nulou prakticky neumožňovaly umělé zasněžování, výdělky z provozu skiareálů nestačily pokrýt velké investice. Z loňských výdělků tak řada provozovatelů měla problém splácet úroky z půjček, natož jistinu. Řada úvěrů proto prošla restrukturalizací nebo odkladem splátek na letošní rok.
Loni začalo sněžit už v listopadu a majitelům skiareálů spadl kámen ze srdce. Do nových investic se letos pouští jen málokdo, peníze se dávají především do umělého zasněžování. A to už od listopadu, kdy teprve sezóna začíná. Provozovatelé však chtějí vytěžit co nejvíce, aby si vynahradili loňské ztráty.
Zasněžování přitom není nijak levnou záležitostí. Podle vedoucího libereckého zimního střediska Jakuba Čeřovského stojí hodinový provoz jednoho sněžného děla zhruba 250 korun. Na každém svahu je těchto děl několik, denní zasněžování tak vyjde na desítky tisíc korun, protože zasněžovat se musí i 24 hodin denně. A to nejen mezi vánočními svátky, kdy byla inverze a teploty v průběhu jednoho dvou dnů poskočily o patnáct stupňů. Zasněžovat se musí i v případě, že je pod nulou, ale dlouhodobě nesněží, když je starý sníh umrzlý a nový nepřibývá. Čím níže položené středisko, tím menší je pravděpodobnost kvalitního přírodního sněhu a větší nutnost zasněžování. A tím pádem i dražší provoz. Skiareály však plánují velké investice do budoucna. V krkonošském Špindlerově Mlýně má vzniknout nový terminál, který propojí lyžařské areály Svatý Petr a Medvědín. Projekt v odhadované ceně 850 milionů korun počítá s propojením obou lyžařských areálů přes terminál u Labské přehrady. Terminál by měl fungovat v lyžařské sezóně 2012/2013.
Modernizaci v ceně 320 milionů plánuje Zadov na Šumavě. Změny se dotknou běžeckých tratí, které by měly být homologovány pro světové poháry.
V loňském roce prošly modernizací skiareály na libereckém Ještědu, na tanvaldském Špičáku, nebo na Severáku poblíž Janova nad Nisou. Snahu o zlepšení v řádu sta tisíců až jednotek milionů korun ale vykázaly pro letošní sezónu i menší skiareály.
V CENĚ JE DOPRAVA. Horská střediska se snaží nalákat nejen šíří nabídky (a platí to nejen pro Rakousko, Itálii a Německo, ale i pro ČR), ale také zjednodušením dopravy. Většina zahraničních hotelů a penzionů má ve své nabídce (a většinou i v ceně pobytu) dopravu hostů od vlaku či z letiště a nazpět.
V České republice zase lyžařská střediska spolupracují s autobusovými a vlakovými přepravci a nabízejí kompletní "balíčky" - tedy jízdenku s permanentkou. Snaží se i samotné České dráhy. Podle informací z jejich webových stránek letos nabízejí řadu slev ve skiareálech po celé republice a navíc i na Slovensku ve Vysokých Tatrách a v Donovalech. Například pětiprocentní slevu po předložení vlakové jízdenky je možné uplatnit ve skiareálech na jizerském Špičáku, v areálu Ostružná v Jeseníkách a na šumavském Špičáku. Při dopravě na Slovensko jsou slevy o něco vyšší, po předložení vlakové jízdenky platí desetiprocentní sleva na jednodenní permanentku ve skiareálech Park Snow Vysoké Tatry a Velká Fatra. Běžná je i bezplatná přeprava lyží, snowboardů, bobů a sáněk.
"Od soboty 5. ledna až do 31. března dostane každý lyžař, který přijede na Špičák vlakem z Plzně a prokáže se platnou jízdenkou ČD, pětiprocentní slevu na celodenní jízdenku v lyžařském areálu. Sleva platí i pro děti," uvedl Josef Treml ze společnosti Sport Service, jež sportovní areál vlastní. "Letos navíc platí další bonus dojednaný s Českými drahami. Na základě spolupráce se skiareálem Nad nádražím v Železné Rudě jsme pro návštěvníky Železnorudska dojednali možnost využít zdarma přepravu vlakem mezi Železnou Rudou a Špičákem. Oba lyžařské areály nabízejí nákup jízdenek na vlek, tzv. "5 za 7", kdy každý lyžař může jízdenku na pět dnů využít v sedmi dnech. V jednom ze dvou volných dnů pak může vlakem zdarma přejet do sousedního areálu - buď na Špičák nebo do Železné Rudy, kde také dostane celodenní jízdenku na vleky zdarma," dodal Treml.
Špičkově propracovaný systém dopravy přímo k vlekům nabízí i soukromá společnost Snowhill, která má lyžařské areály po celé ČR, mezi nimi liberecký Ještěd či Kašperské hory. Skibusy jezdí nejen poblíž lyžařských středisek, ale vyjíždějí i z Prahy, Plzně a Příbrami (vždy do nejbližšího lyžařského střediska). Permanentku si zájemce o lyžování koupí rovnou u řidiče, v ceně je i doprava. Společnost nabízí pro cestující skibusem i speciální ceny do půjčoven lyžařského vybavení. Skibusy i spolupráci s Českými drahami s výhodnou cenou přepravy nabízí i skiareál Lipno.
DALŠÍ SLEVY LÁKADLEM. Vedle propojení s dopravou se lyžařské areály snaží zaujmout i různým systémem slev. Jedním z posledních počinů je nabídka pro studenty - mladé lidi do 26 let, kteří se prokážou mezinárodním mládežnickým průkazem ALIVE. Stejně jako studenti s průkazem ISIC mohou na ceně lyžařských permanentek ušetřit až 30 procent z ceny permanentky. "Slevy pro držitele mezinárodních identifikačních průkazů ISIC a ALIVE jsou součástí naší obchodní strategie. Výhodnější ceny poskytujeme dokonce i učitelům na průkaz ITIC," uvedl Jiří Beran, ředitel skiareálu Špindlerův Mlýn na serveru alive.cz.
V Beskydech se mladí lyžaři mohou těšit na příjemnější ceny například ve skiareálu Razula, kde ušetří 30 % ve všední dny a 10 % o víkendech, nebo na Pustevnách, kde je cena snížena o 20 %. Na Šumavě může mládež a studenti lyžovat o 10 % levněji na Špičáku a Zadově. Příležitosti pro využití mládežnického průkazu ALIVE a studentského ISICu najdou lyžaři i v Jeseníkách (Ostružná, Červenohorské sedlo) a dalších lyžařských střediscích v Čechách i na Moravě.
Držitelé karet ISIC a ALIVE dostanou slevy i na ubytování, půjčení lyží či na koupi sportovního vybavení.
Střediska se snaží zaujmout i dalšími slevami. Například skiareál Lipno a skiareál Hochficht, který leží na vrcholu Smrčina na rakouské straně hranice asi hodinu cesty od Lipna, spojí v letošní zimní sezóně společný skipas. Novinku umožnil stejný systém odbavování v obou střediscích, protože skiareál Lipno zavedl letos nový bezdotykový systém Access 500 a na Hochfichtu již obdobný funguje. Skipas je pětidenní. Platit bude vždy tři dny ve středisku, v němž byl zakoupen, a dva dny v sousedním lyžařském areálu. Bude cenově zvýhodněný - dospělý za něj zaplatí 2160 korun a dítě do 12 let 1500 korun.
AUTOR: Julie Hrstková
Půjdeme na lyže? Na snowboard? Nebo dáme přednost lázním? Stejně jako s rozšířením sjezdovek a s vybudováním nových sedačkových lanovek odzvonilo hodinovým frontám na vlek, nejsou už lyžařská střediska jen rájem pro ty, kteří nemohou vydržet bez lyží. Své si v nich najde téměř každý.
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ, větší konkurence v nabídce i snaha zajistit si financování a udržet provoz po celý rok: především tyto faktory stojí za expanzí bývalých lyžařských středisek, z nichž vyrůstají multifunkční zábavní centra nejen pro celé rodiny.
Problém je ovšem s financováním. Banky jsou velmi opatrné na to, aby profinancovaly výhradně zimní radovánky. A každá banka má na financování těchto středisek jiný pohled. "Například některé banky v zahraničí mají podmínku, že budou úvěrovat pouze ta střediska, která jsou v nadmořské výšce nad 1500 metrů. Vede je k tomu globální oteplování; vysokohorská střediska navštěvuje stále více lidí, kteří zrovna neholdují lyžování, ale mají potřebu relaxovat na horách i v zimním období. Takže si banky mohou být jisty, že zimní sezóna proběhne za jakýchkoliv podmínek," uvedl poradce v oblasti developmentu Jan Havelka.
"K financování lyžařských center přistupujeme individuálně, především je nutné posoudit reálnost návratnosti prostředků na financování projektu se zohledněním všech specifik, které se při tomto typu financování vyskytují," řekla Simona Můčková z České spořitelny. Podle Hany Cygonkové z mateřské Erste Bank z celkového počtu úvěrů pro tato střediska jde výhradně do vleků a lanovek jen menšina. "Zhruba jednou za čtyři roky se zima nevyvede a není možné stavět jen na umělém zasněžování. Musí existovat jiná zábava, pro kterou jsou lidé ochotni do hor vyjet. Vedle lanovek a ubytování se tak investuje do tzv. aprŹs ski zábavy," upozornila Cygonková.
Hotely a penziony tak začínají s vlastními zábavnými pořady (tzv. animátoři, kteří jsou zatím známí jen z hotelových komplexů jižních přímořských oblastí, pronikají postupně i na sever), samozřejmostí se stává wellnes. Ve výškách 1200 až 1500 metrů nad mořem, kde sníh nemusí být každoroční samozřejmostí, se investuje do rozvoje cykloturistiky, stavějí se bobové dráhy, skiparky pro nejmenší či speciální sjezdovky pro snowboardy. Samozřejmou součástí středisek jsou školy a školky pro výuku jízdy na lyžích a na snowboardech i horští vůdci, kteří pořádají výpravy do "panenských" koutů hor.
Jednotlivé chaty a penziony se snaží od sebe odlišit i dobrou kuchyní a nejrůznějšími specialitami - i pěší turista musí mít důvod, proč zavítat právě do té či oné horské chalupy, protože široká nabídka je i v této oblasti a turisté si mohou stále více vybírat.
V alpských oblastech je pak běžné, že klienti místních penzionů mají různé typy slev, například do bazénů, bowlingových center či termálních lázní. Parkování zdarma poblíž sjezdovek i ve všech oblastech daného střediska je zase obvyklejší v menších městech.
INVESTICE DO LYŽOVÁNÍ. Loňská zima, která překvapila svou mírností, byla pro provozovatele lyžařských areálů v České republice pohromou. I když se to nezdá, v ČR jsou stovky kilometrů lyžařských tratí a všechny potřebují pravidelnou úpravu. A také změny - vlek s kotvou už je na většině svahů minulostí, stejně jako klasická poma už je tak maximálně záležitostí dětských skiparků. I menším lyžařským střediskům už dominují sedačkové lanovky.
Zimní sezóna 2005/2006 byla nadmíru vydařená. Na sezónu 2006/2007 si proto řada provozovatelů vzala úvěry od bank, investice do rozšíření skiareálů byly rekordní. Investovalo se všude, ve všech střediscích. Loni ovšem teploty nad nulou prakticky neumožňovaly umělé zasněžování, výdělky z provozu skiareálů nestačily pokrýt velké investice. Z loňských výdělků tak řada provozovatelů měla problém splácet úroky z půjček, natož jistinu. Řada úvěrů proto prošla restrukturalizací nebo odkladem splátek na letošní rok.
Loni začalo sněžit už v listopadu a majitelům skiareálů spadl kámen ze srdce. Do nových investic se letos pouští jen málokdo, peníze se dávají především do umělého zasněžování. A to už od listopadu, kdy teprve sezóna začíná. Provozovatelé však chtějí vytěžit co nejvíce, aby si vynahradili loňské ztráty.
Zasněžování přitom není nijak levnou záležitostí. Podle vedoucího libereckého zimního střediska Jakuba Čeřovského stojí hodinový provoz jednoho sněžného děla zhruba 250 korun. Na každém svahu je těchto děl několik, denní zasněžování tak vyjde na desítky tisíc korun, protože zasněžovat se musí i 24 hodin denně. A to nejen mezi vánočními svátky, kdy byla inverze a teploty v průběhu jednoho dvou dnů poskočily o patnáct stupňů. Zasněžovat se musí i v případě, že je pod nulou, ale dlouhodobě nesněží, když je starý sníh umrzlý a nový nepřibývá. Čím níže položené středisko, tím menší je pravděpodobnost kvalitního přírodního sněhu a větší nutnost zasněžování. A tím pádem i dražší provoz. Skiareály však plánují velké investice do budoucna. V krkonošském Špindlerově Mlýně má vzniknout nový terminál, který propojí lyžařské areály Svatý Petr a Medvědín. Projekt v odhadované ceně 850 milionů korun počítá s propojením obou lyžařských areálů přes terminál u Labské přehrady. Terminál by měl fungovat v lyžařské sezóně 2012/2013.
Modernizaci v ceně 320 milionů plánuje Zadov na Šumavě. Změny se dotknou běžeckých tratí, které by měly být homologovány pro světové poháry.
V loňském roce prošly modernizací skiareály na libereckém Ještědu, na tanvaldském Špičáku, nebo na Severáku poblíž Janova nad Nisou. Snahu o zlepšení v řádu sta tisíců až jednotek milionů korun ale vykázaly pro letošní sezónu i menší skiareály.
V CENĚ JE DOPRAVA. Horská střediska se snaží nalákat nejen šíří nabídky (a platí to nejen pro Rakousko, Itálii a Německo, ale i pro ČR), ale také zjednodušením dopravy. Většina zahraničních hotelů a penzionů má ve své nabídce (a většinou i v ceně pobytu) dopravu hostů od vlaku či z letiště a nazpět.
V České republice zase lyžařská střediska spolupracují s autobusovými a vlakovými přepravci a nabízejí kompletní "balíčky" - tedy jízdenku s permanentkou. Snaží se i samotné České dráhy. Podle informací z jejich webových stránek letos nabízejí řadu slev ve skiareálech po celé republice a navíc i na Slovensku ve Vysokých Tatrách a v Donovalech. Například pětiprocentní slevu po předložení vlakové jízdenky je možné uplatnit ve skiareálech na jizerském Špičáku, v areálu Ostružná v Jeseníkách a na šumavském Špičáku. Při dopravě na Slovensko jsou slevy o něco vyšší, po předložení vlakové jízdenky platí desetiprocentní sleva na jednodenní permanentku ve skiareálech Park Snow Vysoké Tatry a Velká Fatra. Běžná je i bezplatná přeprava lyží, snowboardů, bobů a sáněk.
"Od soboty 5. ledna až do 31. března dostane každý lyžař, který přijede na Špičák vlakem z Plzně a prokáže se platnou jízdenkou ČD, pětiprocentní slevu na celodenní jízdenku v lyžařském areálu. Sleva platí i pro děti," uvedl Josef Treml ze společnosti Sport Service, jež sportovní areál vlastní. "Letos navíc platí další bonus dojednaný s Českými drahami. Na základě spolupráce se skiareálem Nad nádražím v Železné Rudě jsme pro návštěvníky Železnorudska dojednali možnost využít zdarma přepravu vlakem mezi Železnou Rudou a Špičákem. Oba lyžařské areály nabízejí nákup jízdenek na vlek, tzv. "5 za 7", kdy každý lyžař může jízdenku na pět dnů využít v sedmi dnech. V jednom ze dvou volných dnů pak může vlakem zdarma přejet do sousedního areálu - buď na Špičák nebo do Železné Rudy, kde také dostane celodenní jízdenku na vleky zdarma," dodal Treml.
Špičkově propracovaný systém dopravy přímo k vlekům nabízí i soukromá společnost Snowhill, která má lyžařské areály po celé ČR, mezi nimi liberecký Ještěd či Kašperské hory. Skibusy jezdí nejen poblíž lyžařských středisek, ale vyjíždějí i z Prahy, Plzně a Příbrami (vždy do nejbližšího lyžařského střediska). Permanentku si zájemce o lyžování koupí rovnou u řidiče, v ceně je i doprava. Společnost nabízí pro cestující skibusem i speciální ceny do půjčoven lyžařského vybavení. Skibusy i spolupráci s Českými drahami s výhodnou cenou přepravy nabízí i skiareál Lipno.
DALŠÍ SLEVY LÁKADLEM. Vedle propojení s dopravou se lyžařské areály snaží zaujmout i různým systémem slev. Jedním z posledních počinů je nabídka pro studenty - mladé lidi do 26 let, kteří se prokážou mezinárodním mládežnickým průkazem ALIVE. Stejně jako studenti s průkazem ISIC mohou na ceně lyžařských permanentek ušetřit až 30 procent z ceny permanentky. "Slevy pro držitele mezinárodních identifikačních průkazů ISIC a ALIVE jsou součástí naší obchodní strategie. Výhodnější ceny poskytujeme dokonce i učitelům na průkaz ITIC," uvedl Jiří Beran, ředitel skiareálu Špindlerův Mlýn na serveru alive.cz.
V Beskydech se mladí lyžaři mohou těšit na příjemnější ceny například ve skiareálu Razula, kde ušetří 30 % ve všední dny a 10 % o víkendech, nebo na Pustevnách, kde je cena snížena o 20 %. Na Šumavě může mládež a studenti lyžovat o 10 % levněji na Špičáku a Zadově. Příležitosti pro využití mládežnického průkazu ALIVE a studentského ISICu najdou lyžaři i v Jeseníkách (Ostružná, Červenohorské sedlo) a dalších lyžařských střediscích v Čechách i na Moravě.
Držitelé karet ISIC a ALIVE dostanou slevy i na ubytování, půjčení lyží či na koupi sportovního vybavení.
Střediska se snaží zaujmout i dalšími slevami. Například skiareál Lipno a skiareál Hochficht, který leží na vrcholu Smrčina na rakouské straně hranice asi hodinu cesty od Lipna, spojí v letošní zimní sezóně společný skipas. Novinku umožnil stejný systém odbavování v obou střediscích, protože skiareál Lipno zavedl letos nový bezdotykový systém Access 500 a na Hochfichtu již obdobný funguje. Skipas je pětidenní. Platit bude vždy tři dny ve středisku, v němž byl zakoupen, a dva dny v sousedním lyžařském areálu. Bude cenově zvýhodněný - dospělý za něj zaplatí 2160 korun a dítě do 12 let 1500 korun.
AUTOR: Julie Hrstková
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
