Zeleně není ve městě nikdy dost. V Praze se v příštích letech rozroste o miliony metrů čtverečních.
Praha parkům otevřená
Pražané se mohou v dohledné době těšit na řadu parků. Zbrusu nových zelených ploch v součanosti vzniká v hlavním městě hned několik a desítky dalších procházejí revitalizací.
A to vše navzdory složitým majetkovým vztahům a chybějícím financím, které komplikují úsilí radnic zpříjemnit lokální životní prostředí.
Větší než Stromovka
Na území české metropole se nachází celkem 8 076 787 metrů čtverečních parků a historických zahrad. Plocha se ale stále rozrůstá a parky, které mají vzniknout v příštích pěti letech, rozsahem předčí většinu stávajících.
"Nejvýznamnější bude vybudování parku na Rohanském ostrově mezi Karlínem a Vltavou. Půjde o park přírodě blízkého typu, jakým je například Stromovka," říká Karolina Kudynová, mluvčí Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
Oblast, která by se měla v budoucnu stát novým centrem Prahy 8, má rozlohu 200 tisíc metrů čtverečních. Z 55 procent zde vzniknou byty, zbytek by měly zabrat kanceláře a zeleň. V plánu je i stavba umělých vodopádů.
Chystají se i další velké parky. "Jeden se bude nacházet na severovýchodě Prahy mezi Letňany a Kbely na ploše 396 tisíc metrů čtverečních. Druhý, přírodní park U Čeňku, bude navazovat na sídliště Černý Most a jeho rozloha dosáhne 1,7 milionu metrů čtverečních. Investorem je v obou případech hlavní město Praha," doplňuje Kudynová.
Výstavba parku spojujícího Letňany a Kbely započala v listopadu loňského roku. Předcházely tomu šestnáct let trvající spory s nájemcem pozemků. Až loni se magistrátu podařilo jeho smlouvu vypovědět.
Severní část parku tvořená dvěma vrchy bude vhodná pro sport, jižní k procházkám a piknikům. Těžiště prostoru vytvoří les na ploše 40 hektarů. Osázená plocha dosáhne stovky tisíc metrů čtverečních, a v Praze tak půjde o nejrozsáhlejší výsadbu nových stromů za posledních 40 let.
Druhý park vznikne na východním okraji Prahy mezi Černým Mostem, Dolními Počernicemi a Hostavicemi.
"Park U Čeňku velikostí překoná i Stromovku," tvrdí Vladimír Vyčichlo z odboru životního prostředí radnice Prahy 14. Kromě zeleně vzniknou také rozsáhlé sportoviště, arboretum, rozhledna či amfiteátr.
V sevření velkoměsta
Většina parků, které městské části zakládají, je ale menšího rozsahu. V Praze totiž začíná být poněkud těsno. V centru hlavního města třeba pro nové parky není prostor vůbec.
"Investoři chtějí volnou plochu se zelení spíše zastavovat a ne rozšiřovat nebo ponechávat. Jde hlavně o zeleň ve vnitroblocích. Naším hlavním cílem je proto zamezit investorům, aby ji zmenšovali," popisuje Simona Müllerová z odboru životního prostředí Úřadu městské části Prahy 2.
Čtvrti v centru volí spíše cestu revitalizací starých parků než tvorby nových.
Radnice Prahy 2 například oživuje prostor v oblasti Albertova a Karlova, a to na vlastní náklady. Podporu z evropských fondů se jí totiž získat nepodařilo.
Znovuoživení zahrady Ztracenka, která se má už brzy podobat Františkánské zahradě poblíž Václavského náměstí, radnici přišlo na 22 milionů korun. Dalších 30 milionů bude stát regenerace Bastionu Horská.
"Vznikne kavárnička s krásným posezením a s výhledem na Vyšehrad, někdy i s kulturním programem," slibuje Müllerová.
Problém s prostorem řeší rovněž Praha 7. "Snažíme se o systematickou revitalizaci. Nedávno jsme zrekonstruovali parčík na Strossmayerově náměstí a nyní plánujeme obnovu dalšího u kostela svatého Klimenta," vypočítává tamní místostarosta Josef Neuberg.
Jedním z nejrozsáhlejších projektů poslední doby byla obnova Parku přátelství na Proseku v Praze 9. Ten se může chlubit mimo jiné nejrozsáhlejší vodní plochou v celém hlavním městě. Představitelé městské části na renovaci parku získali 33 milionů z fondů Evropské unie.
"Založit ve stabilizovaném území Prahy 9 nový park je velmi obtížné, neboť k tomu nemáme ve vlastnictví žádné vhodné pozemky," popisuje tamní místostarosta Zdeněk Davídek problémy, s nimiž se potýkají všichni jeho pražští kolegové.
Strom za každé dítě
Svérázným způsobem se k problému zeleně postavila i Praha 10. V rámci doplňování stávající vegetace vyhlásila v roce 2007 akci "Strom za každé narozené dítě".
Díky současnému "babyboomu" tak zasadila již 500 nových stromů. Náklady za výsadbu a následnou péči o dřeviny se vyšplhaly na jeden a půl milionu korun.
Městská část Praha 10, jejíž obyvatelé loni v místní anketě vyjádřili přání mít ve svém okolí více zeleně, počítá ovšem i s dalšími projekty.
"Aktuálně se pracuje na revitalizaci parků Chrpová-Malinová ve čtvrti Zahradní Město. Během ní dojde k propojení dvou parkových ploch a jejich kompletní obnově zahrnující nové sadové výsadby, vybudování ploch s oddychovými zónami, zřízení dvou dětských hřišť nebo vytvoření výrazného vodního prvku," popisuje mluvčí radnice Jan Charvát.
V budoucnu radnice plánuje revitalizaci Malešického parku, ve kterém vzniknou nové odpočinkové plochy.
Vysazení 300 nových stromů v letošním roce a dalších 400 v tom příštím chystá také Praha 8.
Co je malé...
Ještě jinou cestou se vydala Městská část Praha 4. I tam chybějí pozemky pro nové parky, radnice tak zvolila variantu tvoření "mikroparků". Jde o rozsahem malá zátiší, která se budují v místech, kde přirozená zeleň chybí, tedy hlavně v sídlištních zástavbách.
"Aktuálně jich máme čtrnáct a dalších osm se jich připravuje k realizaci do konce prázdnin," říká David Záruba z odboru životního prostředí Úřadu Městské části Praha 4. Náklady přitom nejsou vysoké. Pohybují se v rozmezí 30 až 60 tisíc korun.
Zelená periferie
Lépe - přinejmenším co do prostoru - jsou na tom čtvrti ležící dále od centra či na městské periferii.
Zelené plochy se tak kromě zmíněných parků na východním okraji Prahy rozšíří i v Praze 12. Nové parky vzniknou hned tři.
První vyroste na pozemku v centru Modřan, který městská část teprve nedávno vykoupila od soukromých vlastníků. "Dali jsme za něj deset milionů korun a nyní se chystáme realizovat park v hodnotě asi tří a půl milionu korun," uvádí Petr Hána, starosta Městské části. Součástí bude i posezení pod pergolami s popínavými rostlinami, novými stromy či květinovými záhony.
Ozdobou Modřan, tentokrát v okolí centra Labe, má být i druhý plánovaný park, který přijde na 26 milionů korun. "Vznikne pěší zóna, posedové bloky, suma zahrnuje i nové osvětlení, instalaci městského mobiliáře a podobně," vypočítává Hána.
Poslední z plánovaných míst zeleně by mělo být dokončeno počátkem příštího roku. Cena je v tomto případě podstatně nižší. Park U Vlečky v Komořanech, který se bude vybavením podobat tomu u modřanského centra Labe, přijde na 3,8 milionu korun.
Sázka na volný čas
K již dokončeným patří projekt pětihektarového parku u Chodovské tvrze v Praze 11, který stál 50 milionů korun.
"Kromě zeleně byly vybudovány osvětlení, chodníky, hřiště, lavičky, pítka, venkovní posilovna, dráha na in-line brusle. Nyní budujeme minigolfové hřiště," láká k návštěvě mluvčí městské části Andrea Wolfová.
Na výbavu pro volný čas kladou důraz i v Praze 13. V poslední době tu investovali 14,5 milionu korun do úprav hlavní zelené plochy sídliště Stodůlky, Centrálního parku. "Koncem loňského a v letošním roce jsme například vybudovali multifunkční sportovní hřiště, venkovní kuželkovou dráhu, hřiště na pétanque a několik posilovacích trenažérů na kondiční cvičení," popisuje mluvčí radnice Samuel Truschka.
Čtvrť chce zvýšit atraktivitu Panské zahrady. "Vznikne zde dětské hřiště s lanovou dráhou a mostem a nová fontána. Park bude doplněn keramickými dekorativními prvky a mobiliářem," dodává Truschka.
Překážkový běh
Městské části se shodují, že nejčastější komplikací bývají složité majetkoprávní vztahy a nedostatek financí. Většinu pozemků totiž vlastní soukromníci, kteří mají obvykle jinou představu o využití než radnice.
"V obecním vlastnictví je u nás jen malá část pozemků. Také pozemky v Centrálním parku jsou v soukromých rukou a v některých případech nelze dosáhnout dohody o možnosti údržby, natož investic do těchto pozemků," stýská si Truschka.
Spory s vlastníky pozemků v Centrálním parku brání Praze 13 realizovat napojení cyklostezky Greenways Praha-Vídeň, která zde začíná a měla by vést přes soukromé pozemky do Prokopského údolí.
Část majitelů zase souhlasí s odprodejem, ovšem za cenu stavebních parcel, což je pro městskou část nemyslitelné.
Slova svého kolegy z Prahy 13 doplňuje i mluvčí Prahy 10 Jan Charvát. "Dohoda s vlastníky o tom, aby udržovali majetek na úrovni, na které jsou pozemky v obecním vlastnictví, je téměř nemožná. Neexistuje žádný předpis, který by stabilní a pravidelnou péči o pozemky nařizoval," vysvětluje.
S pochopením se navíc radnice nesetkávají ani u developerů bytových projektů. Ti obvykle nejsou ochotni investovat peníze ani do běžné údržby zeleně v jejich okolí.
Spíše výjimkou tak zůstává zkušenost Prahy 9. "Někteří developeři už pochopili, že i okolí prodává," všímá si místostarosta Davídek.
AUTOR: Pavla Kreuzigerová
Historie pražských parků
Prvním veřejně přístupným parkem se stala Královská obora, zvaná Stromovka (viz foto), již v roce 1804 založil hrabě Kinský.
Prostor ale už ve 13. století ohradil Přemysl Otakar II., který tu rovněž založil lovecký zámeček.
Od 15. století byla obora vždy na květnový svátek svatého Gotharda přístupná veřejnosti.
Hrabě Karel Chotek, od 20. let 19. století nejvyšší purkrabí, se zasloužil o založení Obecní nebo také Lidové zahrady, která byla otevřena pro veřejnost v roce 1832 poblíž letohrádku královny Anny.
Parčík v anglickém stylu byl na počest svého zakladatele přejmenován na Chotkovy sady.
8 milionů čtverečních metrů
parků a historických zahrad se aktuálně nachází na území Prahy.
A to vše navzdory složitým majetkovým vztahům a chybějícím financím, které komplikují úsilí radnic zpříjemnit lokální životní prostředí.
Větší než Stromovka
Na území české metropole se nachází celkem 8 076 787 metrů čtverečních parků a historických zahrad. Plocha se ale stále rozrůstá a parky, které mají vzniknout v příštích pěti letech, rozsahem předčí většinu stávajících.
"Nejvýznamnější bude vybudování parku na Rohanském ostrově mezi Karlínem a Vltavou. Půjde o park přírodě blízkého typu, jakým je například Stromovka," říká Karolina Kudynová, mluvčí Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
Oblast, která by se měla v budoucnu stát novým centrem Prahy 8, má rozlohu 200 tisíc metrů čtverečních. Z 55 procent zde vzniknou byty, zbytek by měly zabrat kanceláře a zeleň. V plánu je i stavba umělých vodopádů.
Chystají se i další velké parky. "Jeden se bude nacházet na severovýchodě Prahy mezi Letňany a Kbely na ploše 396 tisíc metrů čtverečních. Druhý, přírodní park U Čeňku, bude navazovat na sídliště Černý Most a jeho rozloha dosáhne 1,7 milionu metrů čtverečních. Investorem je v obou případech hlavní město Praha," doplňuje Kudynová.
Výstavba parku spojujícího Letňany a Kbely započala v listopadu loňského roku. Předcházely tomu šestnáct let trvající spory s nájemcem pozemků. Až loni se magistrátu podařilo jeho smlouvu vypovědět.
Severní část parku tvořená dvěma vrchy bude vhodná pro sport, jižní k procházkám a piknikům. Těžiště prostoru vytvoří les na ploše 40 hektarů. Osázená plocha dosáhne stovky tisíc metrů čtverečních, a v Praze tak půjde o nejrozsáhlejší výsadbu nových stromů za posledních 40 let.
Druhý park vznikne na východním okraji Prahy mezi Černým Mostem, Dolními Počernicemi a Hostavicemi.
"Park U Čeňku velikostí překoná i Stromovku," tvrdí Vladimír Vyčichlo z odboru životního prostředí radnice Prahy 14. Kromě zeleně vzniknou také rozsáhlé sportoviště, arboretum, rozhledna či amfiteátr.
V sevření velkoměsta
Většina parků, které městské části zakládají, je ale menšího rozsahu. V Praze totiž začíná být poněkud těsno. V centru hlavního města třeba pro nové parky není prostor vůbec.
"Investoři chtějí volnou plochu se zelení spíše zastavovat a ne rozšiřovat nebo ponechávat. Jde hlavně o zeleň ve vnitroblocích. Naším hlavním cílem je proto zamezit investorům, aby ji zmenšovali," popisuje Simona Müllerová z odboru životního prostředí Úřadu městské části Prahy 2.
Čtvrti v centru volí spíše cestu revitalizací starých parků než tvorby nových.
Radnice Prahy 2 například oživuje prostor v oblasti Albertova a Karlova, a to na vlastní náklady. Podporu z evropských fondů se jí totiž získat nepodařilo.
Znovuoživení zahrady Ztracenka, která se má už brzy podobat Františkánské zahradě poblíž Václavského náměstí, radnici přišlo na 22 milionů korun. Dalších 30 milionů bude stát regenerace Bastionu Horská.
"Vznikne kavárnička s krásným posezením a s výhledem na Vyšehrad, někdy i s kulturním programem," slibuje Müllerová.
Problém s prostorem řeší rovněž Praha 7. "Snažíme se o systematickou revitalizaci. Nedávno jsme zrekonstruovali parčík na Strossmayerově náměstí a nyní plánujeme obnovu dalšího u kostela svatého Klimenta," vypočítává tamní místostarosta Josef Neuberg.
Jedním z nejrozsáhlejších projektů poslední doby byla obnova Parku přátelství na Proseku v Praze 9. Ten se může chlubit mimo jiné nejrozsáhlejší vodní plochou v celém hlavním městě. Představitelé městské části na renovaci parku získali 33 milionů z fondů Evropské unie.
"Založit ve stabilizovaném území Prahy 9 nový park je velmi obtížné, neboť k tomu nemáme ve vlastnictví žádné vhodné pozemky," popisuje tamní místostarosta Zdeněk Davídek problémy, s nimiž se potýkají všichni jeho pražští kolegové.
Strom za každé dítě
Svérázným způsobem se k problému zeleně postavila i Praha 10. V rámci doplňování stávající vegetace vyhlásila v roce 2007 akci "Strom za každé narozené dítě".
Díky současnému "babyboomu" tak zasadila již 500 nových stromů. Náklady za výsadbu a následnou péči o dřeviny se vyšplhaly na jeden a půl milionu korun.
Městská část Praha 10, jejíž obyvatelé loni v místní anketě vyjádřili přání mít ve svém okolí více zeleně, počítá ovšem i s dalšími projekty.
"Aktuálně se pracuje na revitalizaci parků Chrpová-Malinová ve čtvrti Zahradní Město. Během ní dojde k propojení dvou parkových ploch a jejich kompletní obnově zahrnující nové sadové výsadby, vybudování ploch s oddychovými zónami, zřízení dvou dětských hřišť nebo vytvoření výrazného vodního prvku," popisuje mluvčí radnice Jan Charvát.
V budoucnu radnice plánuje revitalizaci Malešického parku, ve kterém vzniknou nové odpočinkové plochy.
Vysazení 300 nových stromů v letošním roce a dalších 400 v tom příštím chystá také Praha 8.
Co je malé...
Ještě jinou cestou se vydala Městská část Praha 4. I tam chybějí pozemky pro nové parky, radnice tak zvolila variantu tvoření "mikroparků". Jde o rozsahem malá zátiší, která se budují v místech, kde přirozená zeleň chybí, tedy hlavně v sídlištních zástavbách.
"Aktuálně jich máme čtrnáct a dalších osm se jich připravuje k realizaci do konce prázdnin," říká David Záruba z odboru životního prostředí Úřadu Městské části Praha 4. Náklady přitom nejsou vysoké. Pohybují se v rozmezí 30 až 60 tisíc korun.
Zelená periferie
Lépe - přinejmenším co do prostoru - jsou na tom čtvrti ležící dále od centra či na městské periferii.
Zelené plochy se tak kromě zmíněných parků na východním okraji Prahy rozšíří i v Praze 12. Nové parky vzniknou hned tři.
První vyroste na pozemku v centru Modřan, který městská část teprve nedávno vykoupila od soukromých vlastníků. "Dali jsme za něj deset milionů korun a nyní se chystáme realizovat park v hodnotě asi tří a půl milionu korun," uvádí Petr Hána, starosta Městské části. Součástí bude i posezení pod pergolami s popínavými rostlinami, novými stromy či květinovými záhony.
Ozdobou Modřan, tentokrát v okolí centra Labe, má být i druhý plánovaný park, který přijde na 26 milionů korun. "Vznikne pěší zóna, posedové bloky, suma zahrnuje i nové osvětlení, instalaci městského mobiliáře a podobně," vypočítává Hána.
Poslední z plánovaných míst zeleně by mělo být dokončeno počátkem příštího roku. Cena je v tomto případě podstatně nižší. Park U Vlečky v Komořanech, který se bude vybavením podobat tomu u modřanského centra Labe, přijde na 3,8 milionu korun.
Sázka na volný čas
K již dokončeným patří projekt pětihektarového parku u Chodovské tvrze v Praze 11, který stál 50 milionů korun.
"Kromě zeleně byly vybudovány osvětlení, chodníky, hřiště, lavičky, pítka, venkovní posilovna, dráha na in-line brusle. Nyní budujeme minigolfové hřiště," láká k návštěvě mluvčí městské části Andrea Wolfová.
Na výbavu pro volný čas kladou důraz i v Praze 13. V poslední době tu investovali 14,5 milionu korun do úprav hlavní zelené plochy sídliště Stodůlky, Centrálního parku. "Koncem loňského a v letošním roce jsme například vybudovali multifunkční sportovní hřiště, venkovní kuželkovou dráhu, hřiště na pétanque a několik posilovacích trenažérů na kondiční cvičení," popisuje mluvčí radnice Samuel Truschka.
Čtvrť chce zvýšit atraktivitu Panské zahrady. "Vznikne zde dětské hřiště s lanovou dráhou a mostem a nová fontána. Park bude doplněn keramickými dekorativními prvky a mobiliářem," dodává Truschka.
Překážkový běh
Městské části se shodují, že nejčastější komplikací bývají složité majetkoprávní vztahy a nedostatek financí. Většinu pozemků totiž vlastní soukromníci, kteří mají obvykle jinou představu o využití než radnice.
"V obecním vlastnictví je u nás jen malá část pozemků. Také pozemky v Centrálním parku jsou v soukromých rukou a v některých případech nelze dosáhnout dohody o možnosti údržby, natož investic do těchto pozemků," stýská si Truschka.
Spory s vlastníky pozemků v Centrálním parku brání Praze 13 realizovat napojení cyklostezky Greenways Praha-Vídeň, která zde začíná a měla by vést přes soukromé pozemky do Prokopského údolí.
Část majitelů zase souhlasí s odprodejem, ovšem za cenu stavebních parcel, což je pro městskou část nemyslitelné.
Slova svého kolegy z Prahy 13 doplňuje i mluvčí Prahy 10 Jan Charvát. "Dohoda s vlastníky o tom, aby udržovali majetek na úrovni, na které jsou pozemky v obecním vlastnictví, je téměř nemožná. Neexistuje žádný předpis, který by stabilní a pravidelnou péči o pozemky nařizoval," vysvětluje.
S pochopením se navíc radnice nesetkávají ani u developerů bytových projektů. Ti obvykle nejsou ochotni investovat peníze ani do běžné údržby zeleně v jejich okolí.
Spíše výjimkou tak zůstává zkušenost Prahy 9. "Někteří developeři už pochopili, že i okolí prodává," všímá si místostarosta Davídek.
AUTOR: Pavla Kreuzigerová
Historie pražských parků
Prvním veřejně přístupným parkem se stala Královská obora, zvaná Stromovka (viz foto), již v roce 1804 založil hrabě Kinský.
Prostor ale už ve 13. století ohradil Přemysl Otakar II., který tu rovněž založil lovecký zámeček.
Od 15. století byla obora vždy na květnový svátek svatého Gotharda přístupná veřejnosti.
Hrabě Karel Chotek, od 20. let 19. století nejvyšší purkrabí, se zasloužil o založení Obecní nebo také Lidové zahrady, která byla otevřena pro veřejnost v roce 1832 poblíž letohrádku královny Anny.
Parčík v anglickém stylu byl na počest svého zakladatele přejmenován na Chotkovy sady.
8 milionů čtverečních metrů
parků a historických zahrad se aktuálně nachází na území Prahy.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
