Živé poklady Země
Biologové objevili v Himálaji přes 350 nových druhů živočichů a rostlin.
Biologové objevili v Himálaji přes 350 nových druhů živočichů a rostlin.
Muntžak listový je nejmenší jelínek na světě. Dosahuje hmotnosti sotva 12 kilogramů a velký je půl metru. Na první pohled připomíná spíš přerostlou myš.
Biologové jej objevili v roce 2002 v severoindickém Arunačal Pradušezli, ale zprvu tohoto světlehnědého tvora s nevinnýma hnědýma očima považovali spíš za mládě jiného živočicha. Jeho druh a příbuzenství s již známými jeleny museli vědci určit až podle DNA.
Zbývá mnoho "bílých" míst
Miniaturní a evolučně nejstarší jelínek je jen jedním z mnoha úžasných objevů, které se v posledních deseti letech podařily týmům biologů z celého světa v oblasti východního Himálaje, zasahující do území mnoha států: Indie, Nepálu, Tibetu, Bhútánu i Barmy.
Sto milionů let starý gekon, tedy vůbec první dosud známý příslušník svého druhu, zeleno-červená létající žába, která díky plovacím blanám mezi prsty může plachtit ze stromu na strom, či zcela nový druh primáta, makak arunačalský nebo vůbec první štír nalezený na území Nepálu - to jsou další z více než 350 nově objevených druhů, které v letech 1998 až 2008 obohatily seznam světového přírodního bohatství.
Nedávno zveřejněná Zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF) jmenuje konkrétně 242 nových druhů rostlin, šestnáct obojživelníků, šestnáct plazů, čtrnáct ryb, dva nové ptačí druhy, dva druhy savců a nejméně šest nových bezobratlých.
A další nově objevené druhy budou bezpochyby brzy následovat, neboť rozsáhlé oblasti východního Himálaje ještě nikdy nebyly prozkoumány.
Mýlil by se však ten, kdo by si myslel, že všechna zvířata objevili vědci jen v neznámých, nepřístupných a dosud neprozkoumaných krajinách Himálaje.
Třeba jeden z nově objevených hadů, chřestýšovec Trimeresurus gumprechti, svému objevu pomohl sám. Nechal se chytit, když se v roce 2002 připlazil do jedné restaurace v thajském národním parku Kacho Jaj. A mnohá zvířata v posledních desetiletích, jako třeba různé druhy vědcům dosud neznámých hlodavců, nalezli odborníci náhodou na tržištích. Jejich představitelé měli skončit původně v hrnci...
Chudé s bohatými
O tom, že Himálaj je se svými lesy, velehorami, ledovci a unikátním ekosystémem přírodní pokladnicí světa, nikdo nepochybuje.
Ať už jde o lesy, zasněžené velehory nebo ledovce. Himálajské ledovcové řeky jsou zase pro všechny státy, na jejichž území se nacházejí, nepostradatelným zdrojem pitné vody a energie. Avšak jisté je i to, že samy státy, na jejichž území se biologické bohatství vyskytuje, na jeho poznání a ochranu rozhodně nestačí.
Mezi ohrožené tvory a rostliny totiž rozhodně nepatří jen ty nově objevené a dosud "neviditelné". Zpráva WWF připomíná, že již léta se snaží vědci v Nepálu, Číně, v Indii a dalších zemích o záchranu i velmi dobře známých a kriticky ohrožených druhů, jako je sněžný levhart, bengálský tygr, slon indický, panda červená, tibetský přežvýkavec takin, hulman zlatý, delfínovec ganžský nebo nosorožec jednorohý.
Mnohé z objevů vědci učinili, jak se odborníci na celém světě shodují, doslova za pět minut dvanáct. Zkoumaná oblast totiž nepatří jen k nejbohatším, ale také k nejohroženějším místům naší planety. Kromě expanze člověka z přelidněných oblastí, ničení původních lesů i s jejich obyvateli, rostoucí plochy zemědělské půdy ohrožuje Himálaj ještě jeden zásadní činitel: změna klimatu.
"V důsledku rostoucí teploty již tají ledovce, roste nebezpečí záplav a prodlužují se období sucha," varuje nepálský ministr lesů a ochrany půdy Deepak Bohara.
"Musíme monitorovat jak úbytek ledovců i vliv tání na průtok řek, tak změny ekosystémů. Všechny takto postižené země tak musí spolupracovat na záchraně společného přírodního bohatství Himálaje," dodává Bohara.
"Jen ambiciózní a férový plán založený na dohodě mezi bohatými a chudými zeměmi může zachránit planetu a její poklady, jako je Himálaj, od devastujících klimatických změn," apeluje i Kim Carstensen ze Světového fondu na ochranu přírody.
AUTOR: Eva Bobůrková
Život v Himálaji
Východní Himálaj je podle dosavadních znalostí vědců domovem desetitisíce druhů rostlin.
V oblasti žije 300 druhů savců.
Známo je dosud 977 druhů ptáků.
Vědci dosud objevili a popsali i 176 druhů plazů a 105 druhů obojživelníků.
V řekách a jezerech žije 269 druhů sladkovodních ryb.
Mnoho zvířat odborníci našli na tržištích. Jejich představitelé měli skončit původně v hrnci.
Muntžak listový je nejmenší jelínek na světě. Dosahuje hmotnosti sotva 12 kilogramů a velký je půl metru. Na první pohled připomíná spíš přerostlou myš.
Biologové jej objevili v roce 2002 v severoindickém Arunačal Pradušezli, ale zprvu tohoto světlehnědého tvora s nevinnýma hnědýma očima považovali spíš za mládě jiného živočicha. Jeho druh a příbuzenství s již známými jeleny museli vědci určit až podle DNA.
Zbývá mnoho "bílých" míst
Miniaturní a evolučně nejstarší jelínek je jen jedním z mnoha úžasných objevů, které se v posledních deseti letech podařily týmům biologů z celého světa v oblasti východního Himálaje, zasahující do území mnoha států: Indie, Nepálu, Tibetu, Bhútánu i Barmy.
Sto milionů let starý gekon, tedy vůbec první dosud známý příslušník svého druhu, zeleno-červená létající žába, která díky plovacím blanám mezi prsty může plachtit ze stromu na strom, či zcela nový druh primáta, makak arunačalský nebo vůbec první štír nalezený na území Nepálu - to jsou další z více než 350 nově objevených druhů, které v letech 1998 až 2008 obohatily seznam světového přírodního bohatství.
Nedávno zveřejněná Zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF) jmenuje konkrétně 242 nových druhů rostlin, šestnáct obojživelníků, šestnáct plazů, čtrnáct ryb, dva nové ptačí druhy, dva druhy savců a nejméně šest nových bezobratlých.
A další nově objevené druhy budou bezpochyby brzy následovat, neboť rozsáhlé oblasti východního Himálaje ještě nikdy nebyly prozkoumány.
Mýlil by se však ten, kdo by si myslel, že všechna zvířata objevili vědci jen v neznámých, nepřístupných a dosud neprozkoumaných krajinách Himálaje.
Třeba jeden z nově objevených hadů, chřestýšovec Trimeresurus gumprechti, svému objevu pomohl sám. Nechal se chytit, když se v roce 2002 připlazil do jedné restaurace v thajském národním parku Kacho Jaj. A mnohá zvířata v posledních desetiletích, jako třeba různé druhy vědcům dosud neznámých hlodavců, nalezli odborníci náhodou na tržištích. Jejich představitelé měli skončit původně v hrnci...
Chudé s bohatými
O tom, že Himálaj je se svými lesy, velehorami, ledovci a unikátním ekosystémem přírodní pokladnicí světa, nikdo nepochybuje.
Ať už jde o lesy, zasněžené velehory nebo ledovce. Himálajské ledovcové řeky jsou zase pro všechny státy, na jejichž území se nacházejí, nepostradatelným zdrojem pitné vody a energie. Avšak jisté je i to, že samy státy, na jejichž území se biologické bohatství vyskytuje, na jeho poznání a ochranu rozhodně nestačí.
Mezi ohrožené tvory a rostliny totiž rozhodně nepatří jen ty nově objevené a dosud "neviditelné". Zpráva WWF připomíná, že již léta se snaží vědci v Nepálu, Číně, v Indii a dalších zemích o záchranu i velmi dobře známých a kriticky ohrožených druhů, jako je sněžný levhart, bengálský tygr, slon indický, panda červená, tibetský přežvýkavec takin, hulman zlatý, delfínovec ganžský nebo nosorožec jednorohý.
Mnohé z objevů vědci učinili, jak se odborníci na celém světě shodují, doslova za pět minut dvanáct. Zkoumaná oblast totiž nepatří jen k nejbohatším, ale také k nejohroženějším místům naší planety. Kromě expanze člověka z přelidněných oblastí, ničení původních lesů i s jejich obyvateli, rostoucí plochy zemědělské půdy ohrožuje Himálaj ještě jeden zásadní činitel: změna klimatu.
"V důsledku rostoucí teploty již tají ledovce, roste nebezpečí záplav a prodlužují se období sucha," varuje nepálský ministr lesů a ochrany půdy Deepak Bohara.
"Musíme monitorovat jak úbytek ledovců i vliv tání na průtok řek, tak změny ekosystémů. Všechny takto postižené země tak musí spolupracovat na záchraně společného přírodního bohatství Himálaje," dodává Bohara.
"Jen ambiciózní a férový plán založený na dohodě mezi bohatými a chudými zeměmi může zachránit planetu a její poklady, jako je Himálaj, od devastujících klimatických změn," apeluje i Kim Carstensen ze Světového fondu na ochranu přírody.
AUTOR: Eva Bobůrková
Život v Himálaji
Východní Himálaj je podle dosavadních znalostí vědců domovem desetitisíce druhů rostlin.
V oblasti žije 300 druhů savců.
Známo je dosud 977 druhů ptáků.
Vědci dosud objevili a popsali i 176 druhů plazů a 105 druhů obojživelníků.
V řekách a jezerech žije 269 druhů sladkovodních ryb.
Mnoho zvířat odborníci našli na tržištích. Jejich představitelé měli skončit původně v hrnci.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
