Za ochranu vzácných ptáků mohou zemědělci dostat peníze
Za ochranu vzácných druhů ptáků mohou zemědělci po vstupu České republiky do
Evropské unie dostat ročně desetitisíce korun. Pomoc při projektech ochrany
ptáků není přitom nijak složitá, spočívá pouze v dodržení pravidel při
obhospodařování travních porostů.
Za ochranu vzácných druhů ptáků mohou zemědělci po vstupu České republiky do Evropské unie dostat ročně desetitisíce korun. Pomoc při projektech ochrany ptáků není přitom nijak složitá, spočívá pouze v dodržení pravidel při obhospodařování travních porostů.
Evropská unie vyrovná ztráty
Projekt na ochranu vzácných druhů ptáků se jmenuje Ptačí lokality na travních porostech. V Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO) se zaměřuje na chřástala polního, bekasinu otavní a čejku chocholatou. Pokud se zemědělci zaváží na pět let k dodržování daných pravidel při hospodaření, Evropská unie jim vyrovná vzniklé ztráty. \"U chřástala polního je to ročně za hektar pět tisíc sto osmdesát korun a u ostatních dvou bahňáků ještě skoro o čtyři sta korun víc,\" uvedl mluvčí CHKO Jaromír Čejka.
Správa chráněné krajinné oblasti začala na projektu pracovat už loni a ochránci vymezili lokality, kde vzácné druhy ptáků žijí. Prostřednictvím České ornitologické společnosti podala žďárská CHKO pět tipů na hnízdiště chřástala polního, dvacet dva bekasiny otavní a pro čejku chocholatou bylo vymezeno šest lokalit.
\"U chřástala jde konkrétně na Sněžensku o okolí vrcholu Teplá, dvě lokality jsou na Kuklíku, jedna na Koníkově a potom je to Vojtěchův kopec u Kameniček. Všech pět lokalit se do návrhu zařazení do projektu dostalo a v krátké době budou osloveny v daných místech hospodařící subjekty, aby se programu zúčastnily,\" konstatoval Čejka.
Zapojení se do projektu ochrany hnízdišť vzácných ptáků pro zemědělce především znamená, že nesmějí na travních porostech používat žádná hnojiva. Jakékoliv agrotechnické postupy se nesmějí na vybraných loukách odehrávat od poloviny března do konce června. První seč by se navíc měla provádět až po patnáctém srpnu.
Záleží na samotném způsobu kosení
\"Také záleží na samotném způsobu sečení. Nesmí se kosit z obvodu do středu pozemku, ale naopak. To je známá věc, která se vyžaduje už desítky let, ale prakticky se to nedělá. Na pozemek by také neměly vyjíždět skupiny žacích strojů, jak se to běžně děje,\" doplnil Jaromír Čejka.
Evropská unie vyrovná ztráty
Projekt na ochranu vzácných druhů ptáků se jmenuje Ptačí lokality na travních porostech. V Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO) se zaměřuje na chřástala polního, bekasinu otavní a čejku chocholatou. Pokud se zemědělci zaváží na pět let k dodržování daných pravidel při hospodaření, Evropská unie jim vyrovná vzniklé ztráty. \"U chřástala polního je to ročně za hektar pět tisíc sto osmdesát korun a u ostatních dvou bahňáků ještě skoro o čtyři sta korun víc,\" uvedl mluvčí CHKO Jaromír Čejka.
Správa chráněné krajinné oblasti začala na projektu pracovat už loni a ochránci vymezili lokality, kde vzácné druhy ptáků žijí. Prostřednictvím České ornitologické společnosti podala žďárská CHKO pět tipů na hnízdiště chřástala polního, dvacet dva bekasiny otavní a pro čejku chocholatou bylo vymezeno šest lokalit.
\"U chřástala jde konkrétně na Sněžensku o okolí vrcholu Teplá, dvě lokality jsou na Kuklíku, jedna na Koníkově a potom je to Vojtěchův kopec u Kameniček. Všech pět lokalit se do návrhu zařazení do projektu dostalo a v krátké době budou osloveny v daných místech hospodařící subjekty, aby se programu zúčastnily,\" konstatoval Čejka.
Zapojení se do projektu ochrany hnízdišť vzácných ptáků pro zemědělce především znamená, že nesmějí na travních porostech používat žádná hnojiva. Jakékoliv agrotechnické postupy se nesmějí na vybraných loukách odehrávat od poloviny března do konce června. První seč by se navíc měla provádět až po patnáctém srpnu.
Záleží na samotném způsobu kosení
\"Také záleží na samotném způsobu sečení. Nesmí se kosit z obvodu do středu pozemku, ale naopak. To je známá věc, která se vyžaduje už desítky let, ale prakticky se to nedělá. Na pozemek by také neměly vyjíždět skupiny žacích strojů, jak se to běžně děje,\" doplnil Jaromír Čejka.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích