Superplevel na obzoru?
Britští vědci zjistili, že řepka olejná se může křížit s příbuznou brukvovitou
rostlinou, hořčicí rolní. To samo o sobě není nic šokujícího, ale pokusná řepka
byla geneticky upravená, aby odolávala herbicidu Liberty. A ukázalo se, že tento
herbicid nepůsobí ani na výsledného křížence.
Britští vědci zjistili, že řepka olejná se může křížit s příbuznou brukvovitou rostlinou, hořčicí rolní. To samo o sobě není nic šokujícího, ale pokusná řepka byla geneticky upravená, aby odolávala herbicidu Liberty. A ukázalo se, že tento herbicid nepůsobí ani na výsledného křížence.
Studie, prezentovaná v magazínu Nature, trvala tři roky a vědci při ní sledovali plevelné rostliny rostoucí na pozemcích z poloviny osetých transgenní řepkou. Objevili přitom dvě pozoruhodné rostliny. Jedna z nich byla z poloviny řepkou a z poloviny hořčicí - takže se ukázalo, že tyto dva druhy se mohou křížit. Tento kříženec, jak se ukázalo, je ale neplodný.
Druhá, rozmnožování schopná rostlina, se podobala hořčici ale postřik herbicidem Liberty (na nějž byla řepka pěstovaná v sousedství geneticky upravena, aby k němu byla odolná), jí neškodil. Když vědci z této rostliny izolovali a analyzovali DNA, zjistili, že má ve svém genomu sekvence, které ji činí ke zmíněnému herbicidu odolnou.
Co tohle vlastně znamená, o tom se teď budou zastánci genetických manipulací dlouho přít s ochránci životního prostředí. Pro ty jde o potvrzení nejčernějších obav, že změněné geny se mohou nekontrolovatelně šířit i do dalších rostlin. Na druhou stranu je otázka, jestli odolnost vůči jednomu konkrétnímu herbicidu poskytuje rostlině rostoucí mimo obdělávanou plochu nějakou výhodu, aby se začala rozšiřovat na úkor jiných druhů.
Ukazuje se však, že má-li se předejít hrozbě vzniku obávaných superplevelů, je nutné striktně zakázat takové genetické modifikace, které by jednotlivým plodinám daly odolnost proti většímu počtu herbicidů.
Studie, prezentovaná v magazínu Nature, trvala tři roky a vědci při ní sledovali plevelné rostliny rostoucí na pozemcích z poloviny osetých transgenní řepkou. Objevili přitom dvě pozoruhodné rostliny. Jedna z nich byla z poloviny řepkou a z poloviny hořčicí - takže se ukázalo, že tyto dva druhy se mohou křížit. Tento kříženec, jak se ukázalo, je ale neplodný.
Druhá, rozmnožování schopná rostlina, se podobala hořčici ale postřik herbicidem Liberty (na nějž byla řepka pěstovaná v sousedství geneticky upravena, aby k němu byla odolná), jí neškodil. Když vědci z této rostliny izolovali a analyzovali DNA, zjistili, že má ve svém genomu sekvence, které ji činí ke zmíněnému herbicidu odolnou.
Co tohle vlastně znamená, o tom se teď budou zastánci genetických manipulací dlouho přít s ochránci životního prostředí. Pro ty jde o potvrzení nejčernějších obav, že změněné geny se mohou nekontrolovatelně šířit i do dalších rostlin. Na druhou stranu je otázka, jestli odolnost vůči jednomu konkrétnímu herbicidu poskytuje rostlině rostoucí mimo obdělávanou plochu nějakou výhodu, aby se začala rozšiřovat na úkor jiných druhů.
Ukazuje se však, že má-li se předejít hrozbě vzniku obávaných superplevelů, je nutné striktně zakázat takové genetické modifikace, které by jednotlivým plodinám daly odolnost proti většímu počtu herbicidů.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích