Bude laskavec palivem budoucnosti?

Dřevní štěpce jako palivu zvoní hrana. Z trhu by ji mohla v budoucnu vytlačit plodina laskavec. V elektrárně Hodonín se totiž rozhodne, jestli se tato "pseudoobilovina" stane významnou biomasou.
Laboratorní palivové testy už ukázaly, že třímetrová plodina, která se při sklizni rozřeže na drobné kousky, jako palivo obstojí. To ale ještě musí potvrdit velká manipulační zkouška, naplánovaná do elektrárny na dnešek. Při ní se spálí na 700 tun laskavce, který zemědělská společnost Agromoravia z Moravské Nové Vsi začala sklízet z více než 30 hektarů.
Dopadne-li test podle představ, může to pro Česko znamenal velký přelom. Země by získala perspektivní biomasu vhodnou ke spalování a zemědělci plodinu, která by jim přinesla přiměřený zisk.
Například ředitel Agromoravie Milan Vala odhaduje, že v zemi by se dalo v příštích letech touto u nás speciálně došlechtěnou plodinou osázet až 50 tisíc hektarů. Zájem o ni totiž už projevují i nezávislí výrobci elektřiny. Ti ale čekají, jak dopadnou dnešní provozní testy, které mají ukázat především výhřevnost laskavce.
Společnost ČEZ, která je vlastníkem hodonínské elektrárny, má s plodinou velké plány. Do pěti let zde chce spalovat až 200 tisíc tun biomasy, především laskavce. Podle propočtů by zde mohl tvořit až čtvrtinu paliva, které zatím představuje hlavně málo kvalitní a v místním dole těžený lignit. Přitom laskavec může mít proti lignitu až dvojnásobnou výhřevnost. ČEZ nyní poptává biomasu na další tři roky. "To je pro zemědělce dobrý signál," říká ředitel elektrárny Ludvík Trávník.

Palivo vyroste na poli
Podle Bohumila Muchny ze společnosti Lobodon, která za celým projektem stojí, je zatím hlavním problémem pěstování biomasy ekonomika. To by se mělo laskavci s hektarovým výnosem kolem 20 tun vyhnout. Klíčová ale bude cena, na které se pěstitelé dohodnou s ČEZ. Žádná smlouva zatím není uzavřena, uvažuje se ale o zhruba 1100 korunách za tunu.
"Pěstování laskavce by českým zemědělcům, kteří řeší, co zasít, aby za to také dostali zaplaceno, pomohlo," věří nové plodině Vala. Její výhodou je, že se samovolně vysuší na poli, a nemusí se tak dál nákladně sušit. Díky tomu, že nemá přirozený konec vegetace, ji lze sklízet i pozdě na podzim, kdy začíná topná sezóna. Přitom fluidní kotle, v nichž se spaluje, není třeba upravovat.
"Je to první záměrně pěstovaná energetická fytomasa v Česku, při které tržby za prodej plně pokryjí náklady a zajistí přiměřený zisk," uvedl Muchna.
Elektrárna Hodonín, která byla postavena už koncem 50. let a dnes vyrábí hlavně teplo, biomasu spaluje spolu s lignitem už deset let. Zatím ale její ideální formu nenašla. Otruby, šťovík nebo dřevní štěpky se neosvědčily. O štěpku je však kvůli zdražování plynu stále větší zájem a lesní závody nestačí poptávku uspokojovat. I proto elektrárna, která ročně využívala až 60 tisíc tun biomasy, jí letos spálí jen 42 tisíc tun.

Zelená energie
Využití laskavce zapadá do nového projektu Zelené energie, kterou ČEZ svým zákazníkům nabídne od nového roku. Zatímco Duhová energie představovala marketinkový tah a zastřešovala veškerou produkci, Zelená energie se týká pouze úzké nabídky z obnovitelných zdrojů. Tedy z vody, větru, slunce nebo biomasy.
Skupina ČEZ tak vyrábí asi 15 procent své elektřiny - loni to bylo 1,4 miliónu megawatthodin. Ze spálené biomasy jich ale vzniklo pouze 149 tisíc. Plných 1,2 miliónu megawatthodin vyrobily velké vodní elektrárny.
V Česku se má podle pravidel Evropské unie z obnovitelných zdrojů vyrábět osm procent elektřiny, vloni to ale bylo podle ministerstva životního prostředí jen 3,7 procenta.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů:
V Česku v roce 2004 (megawatthodiny)
ČEZ 1 401 535 Ostatní 1 198 700
Ve skupině ČEZ (v megawatthodinách) 2003 2004
Vodní elektrárny 773 342 1 251 828
Větrné elektrárny 235 536
Sluneční elektrárny 0,84 7,85
Spalování biomasy 8638 149 163
Celkem 782 216 1 401 535

Zdroj: ČEZ