Malá ovce, velké víno

Ekologické pěstování révy

Stále více vinařů se snaží omezit používání chemických přípravků ve vinohradech. V Chile nasadili do vinic husy, v Kalifornii miniovce.
Není žádným tajemstvím, že při ošetřování révy vinné se všude na světě poměrně masivně používají chemické preparáty. Ať už při hnojení vinic, tak především při jejich ošetřování před nejrůznějšími škůdci. Plevely počínaje, přes různé mykózy, plísně a drobnými révožrouty konče. Bez náležitého ošetření se totiž lehce může stát, že během několika klimaticky nepříznivých dnů může vinohradník přijít o celou úrodu. Takové včas neošetřené vinici může například perenospora doslova spálit listy.

Phyloxera a ti další
Jedna z největších katastrof postihla evropské vinařství na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy phyloxera neboli mšička révová takřka úplně zlikvidovala vinice. Proti mikroskopickému škůdci poškozujícímu kořenové systémy nebyla prostě obrana. Zničení vinaři z Francie, Španělska i třeba z dnešního Chorvatska masově emigrovali a zakládali vinohrady v zemích dnes milovníky vína zvaných jako Nový svět.
Chorobu se podařilo porazit tím, že se do Evropy přivezly sazenice divokých amerických odrůd, na které se potom roubovaly ušlechtilé odrůdy révy vinné, které známe dnes. A tak třeba takový Sauvignon, Tramín či Merlot roste na cizích kořenech. Jednou z mála zemí, kam se phyloxera nedostala, je Chile, kde ještě najdeme pravokořenné odrůdy.

Přirozená ochrana
Nástup nových chemických preparátů dokázal choroby udržet na uzdě. Postupem času však přibývá hlasů, že by se jejich používání mělo omezit. Stejně jako při pěstování jiných rostlin či při chovu domácích zvířat se stále více prosazuje ekologické a bio zemědělství. Tomuto trendu se pochopitelně nevyhnulo ani vinohradnictví. Šlechtitelé "vynalezli" odolnější klony známých odrůd a rezistentní odrůdy nové, které nevyžadují takové množství postřiků. Začíná se opět hnojit přírodními hnojivy. Do vinic se nasazují přirození predátoři. Třeba slunéčka sedmitečná dovedou zatočit s mšicemi.
V jednom z nejzajímavějších chilských vinařství Cono Sur vyhánějí do vinic husy, které dokáží nejenom likvidovat plevel, ale zároveň vinici hnojí. Do půdy zde vracejí také rozkvašené výlisky z hroznů. Jejich ekologické víno s bicyklem na etiketě je velmi kvalitní.
Kalifornský vinař Steve Pepe zase nasadil do vinic Hewnlyho, Matildu a Altheu. Jsou to miniaturní ovce, které nedosáhnou na listy révy, ale chutná jim plevel. I zde je vedlejším produktem přirozené hnojivo. A Clos Pepe Noir z vinic u Santa Barbary se prodává za 40 dolarů. Mimochodem - výborně se hodí ke skopovému, ale Pepe tvrdí, že z Matildy a spol. kotletky nenadělá. Šetří mu totiž ročně 3000 dolarů na ar vinic, které by musel dát za jejich normální ošetření.
Stejné pomocníky nasadili do vinic i v Puma Springs v Sonomě a Navarro u Mendocina. Miniaturní ovce se jmenují Babydoll Southdown Sheep a pocházejí ze Sussexu v Anglii. Výzkumníci Kalifornské univerzity v Mendocině se dokonce snaží normální ovce odnaučit okusovat révu. Návrat k přírodě není ani ve vinařství či vinohradnictví jednoduchý. I u nás už se hledají cesty, jak pěstovat révu vinnou co nejšetrněji. Pochopitelně důležité je, aby víno z takových vinic bylo co nejkvalitnější.

AUTOR: Libor Ševčík
libor.sevcik@economia.cz