Lákat zákazníky můžete i na medovou hořčici

Strašák zvaný zdražení potravin na Evropany zatím neplatí. I letos výstavní haly prestižního berlínského veletrhu Grüne Woche takříkajíc "praskají ve švech". Stánky největšího agropotravinářského salónu na světě jsou od pátku obleženy návštěvníky, kteří často doslova hltají nabízené lahůdky: Od místních biosýrů přes thajskou kuchyni třeba po norské sledě.

Výrobky i služby letos v Berlíně na "Zeleném týdnu" nabízí na 1600 firem z více než padesáti zemí, z kontinentů chybí jen Antarktida. Loňský rekord 420 tisíc návštěvníků může být do nedělního závěru překonán.

Veletržní trendy jsou zřejmé: Sázka na regionální speciality, biopotraviny, důraz na venkovskou turistiku.

Bioškvarky se sádlem

Hit posledních let, totiž obrovský boom všemožných pochutin s přídomkem bio-, jako by na letošním ročníku ochaboval. Přesněji řečeno, nepřibývá už tolik biopotravinářských novinek.

Jinak prodej ekopotravin stále roste, v Německu, kde už za něj loni konzumenti utratili přes pět miliard eur. Pro porovnání, v Česku se pětimiliardová útrata za bioprodukty čeká až za několik let - ale půjde o cifru v korunách, ne eurech.

Ekologickou reklamou zmámení Berlíňané tak už loni na veletrhu konzumovali třeba na roštu se škvíříci biowursty, vyrobené z masa zvířat chovaných na ekofarmách, zpracovaných pak bez různých konzervačních "éček".

Polští vystavovatelé se letos rozhodli trumfnout i tenhle "biovuřt". Na jejich pultě pod visačkou Bio se na talířku skvěly i krajíce chleba se sádlem a škvarky. "To je skutečně bio?" ujišťujeme se nadvakrát. "Samozřejmě," potvrzuje nekompromisně hosteska.

Změní se česká tradice?

České firmy na veletrhu na biopotraviny nesázejí. Na rozdíl od let minulých ubyli uzenáři. Expozici stále vévodí výčepní pulty pivovarů v čele s Plzeňským Prazdrojem a Staropramenem, stolky "na stojáka" jsou slušně obsazené. Sklenice piva stojí 2,50 eura. Stánek má i Karlovarská Becherovka.

Alkoholické téma expozice "narušují" jen pekaři. Několik středně velkých firem, třeba Michelské pekárny, Inpeco nebo Jizerské pekárny, má na společném pultě například sušené houskové knedlíky. Jdou celkem slušně na odbyt. Údajně se prodají i zcela obyčejné rohlíky, jež jsou v ošatce po dvaceti eurocentech za kus. V kuloárech přitom zaznívá, že i pekaři jsou v Berlíně už jen "ze setrvačnosti".

Změní se napříště poněkud ospalá tradice české expozice?

"Chceme sem dostat zástupce krajů s nabídkou turistiky do Česka," plánuje nový šéf Potravinářské komory Miroslav Toman. Veletrh totiž už podle něj není o kontaktech českých firem s německými obchodníky. Ale stejně jako ostatní země by mělo i Česko lákat návštěvníky k sobě domů, aby tam pak dělali útratu ve velkém. "Budeme o tom jednat s CzechTurismem," souhlasí ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Zatímco Česko čeká na nový oživující impuls (a například Slováci letos na účast rezignovali), jiné země hýří aktivitou. Poprvé se letos v Berlíně objevuje například Ázerbájdžán. Největším rozsahem expozice se chlubí Rusko. Další státy lákají na novinky nebo exotiku.

Například Australané přidali k obvyklému klokanímu guláši a pštrosím filetům už i guláše krokodýlí a z klokaního masa dělají i salám. Nizozemci se snaží upoutat všemi svými přednostmi: květinářstvím, tabákovými výrobky, sýry. A tuto tradici obohacují inovacemi - letos přišli například s medovou hořčicí (chutná prostě jako ta kremžská s medem).

Biopaliva? Velké rozpaky

Berlínský Zelený týden využívají k společné debatě o budoucnosti světového zemědělství i politici. Tentokrát si agrární ministři významných zemí dali klíčové téma: Jak dál, když ceny potravin ve světě rostou, a zároveň jde stále větší část zemědělské produkce na výrobu biopaliv nebo jiných energetických zdrojů?

Sobotní diskuse skončila fiaskem. Původně zvaní šéfové ministerstev ze Spojených států, Indie a Číny nepřijeli. Ani přítomní zástupci Francie, Německa nebo Ruska ale nic konkrétního nenaznačili.

Když bruselská agrokomisařka Mariann Fischer Boelová aspoň upozornila, že biopaliva nejsou zřejmě tou hlavní příčinou zdražení potravin - nikdo to nepotvrdil ani nevyvracel.

"Při další liberalizaci světového trhu můžeme Evropské unii dodávat suroviny jak pro potraviny, tak biopaliva," shodli se jen ruský ministr Alexej Gordějev se svým ukrajinským protějškem Jurijem Melnykem.

Konkrétní byl vlastně jen turecký ministr Mehmet Eker. "Ve světě stamiliony lidí hladovějí - ale podle výzkumů se zároveň 1,5 miliardy lidí přejídá," upozornil závěrem dvouhodinové diskuse. Načež moderátor pozval několik set posluchačů konference k obvyklému vydatnému rautu.