Konopí nemusí být droga, řekli soudci

- Ústavní soud se zastal páru, který vypěstoval 500 rostlin konopí

- Je potřeba důkaz, že z něj měla být zakázaná droga

Policistům se před lety povedl úspěšný zátah: na statku u Hradce Králové objevili pole s pěti stovkami rostlin konopí.

Mojmír Miklica a Hana Tichá za něj dostali od soudu podmínky, i když se bránili, že konopí zaseli jako lék. Až včera ústavní soudci rozhodli, že pouhé pěstování zakázaného konopí k odsouzení nestačí. Policisté a soudy podle nich musejí vždy přesvědčivě dokázat, že člověk "trávu" pěstoval jako drogu. A právě v tomto případě prý nic z toho nedokázali.

"Dovození úmyslné výroby omamné látky ze samotného pěstování rostlin konopí setého není přesvědčivé," prohlásila ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Bez ohledu na to, jestli Miklica s Tichou lžou, nebo si skutečně chtěli z marihuany jen třeba vařit mast, jde o důležitý verdikt. Odráží totiž stále svobodnější atmosféru, která v Česku vůči marihuaně panuje. Zatímco ještě před osmi lety bylo možné jít za ni na osm let do vězení, nový trestní zákoník dovoluje vypěstovat si pár rostlin pro vlastní potřebu.

Konopí není hned droga

Už jen kvůli ohromnému množství konopí se zdál soudům případ Miklici a Tiché jasný - z jejich pole by se dalo vyrobit přes dvě kila čistého THC, tedy látky, která způsobuje opojení. A oba tak dostali podmínky na jeden a půl a dva roky vězení.

Jenže podle ústavních soudců se nenašly důkazy, že chtěli zelené rostliny usušit a podle zákona tak tedy "vyrobit" drogu. Ostatně už i Nejvyšší soud v téhle kauze loni rozhodl, že takový důkaz je pro odsouzení páru klíčový. Zároveň se ale soudci bránili výkladu, že pěstování konopí je po tomto jejich verdiktu povoleno. I tak ale v Česku nastává zvláštní situace: zákon zakazuje mít na zahrádce konopí s vyšším obsahem THC než 0,3 procenta, podle nejvyššího i ústavních soudců to ale automaticky nemůže znamenat trest.

A jak by se tedy měly soudy na podobné případy dívat, to už včera ústavní soudci neřekli. "To je věc především Nejvyššího soudu, který musí tu judikaturu hlídat, uhlídat, sjednotit," uvedla Wagnerová. Pokud ale jde o marihuanu, soudy dokáží vynášet velmi rozdílné tresty. Už před rokem se například nejvyšší soudci zastali lidí, kteří si pěstují konopí jako lék - třeba na revma nebo vředy.

Za "trávu" i osm let

Přesně to také dělala Libuše Bryndová, ovšem od táborského soudu v červenci dostala podmínku. Pěstování a vaření mastí bylo v pořádku, jenže jednapadesátiletá překladatelka přiznala, že "trávu" i sušila a kouřila. A to už je podle soudce trestné. A už úplně neobvyklý byl také případ Petra Žáčka, který si v severních Čechách stavěl ekologický dům z konopí, jehož semena si koupil od oficiálního prodejce. Přesto ho ale policisté obvinili a podnikatel před třemi lety odešel s podmínkou: experti totiž objevili v materiálu na stavbu domu více než povolených 0,3 procenta omamné látky a v Žáčkově moči stopy po THC.

I přesto se ale přístup k marihuaně mění - a to i v politice. Když poslanci před měsícem hlasovali o novém trestním kodexu, neprošel sice návrh ministra školství Ondřeje Lišky na beztrestnost marihuany. Ale většina poslanců ani nepodpořila lidovce, kteří odmítali rozlišovat tvrdé a měkké drogy. Prošla střední cesta: kdo si vypěstuje a sám vykouří tři rostliny, nebude stíhaný.

"Není to věc nebezpečná pro společnost," vysvětluje autor zákoníku, nejvyšší soudce Pavel Šámal.

ROZHODUJE ÚČEL. Pouhé pěstování zakázaného konopí k odsouzení nestačí. Policisté a soudy podle ústavních soudců musí vždy přesvědčivě dokázat, že člověk "trávu" pěstoval jako drogu.

AUTOR: Vojtěch Blažek
AUTOR: Barbora Černá
AUTOR-WEB: www.ihned.cz