Máme právo nabízet naše chemické chuťovky lidem, kteří jsou zvyklí trhat si své pochoutky ze stromu? Banán, nebo bonbon? Měl by cestovatel projevit svou zdvořilost tak, že rozhodí mezi děti amazonských indiánů, indonéských Dajaků nebo malajských Orang Asli hrsti jahodových lízátek? Kde je hranice mezi vpádem gastronomického vetřelce a milou pozorností návštěvníka? Tahle hranice obvykle vede klikatými stezkami a v pozadí vibruje základní otázka: Jsme starší a zkušenější bratři, kteří musejí lidi z lesů chránit před želatinovými hady s malinovou příchutí? Nebo sedíme u kulatého stolu jako rovný s rovným a můžeme si bez obav navzájem ochutnávat z talíře?
Jídlo jako dar: Přicházím s nabídkou kvalitních bonbonů a uheráku!
24. března 2024 6:18
Příroda
Zdroj: Lidé a Země