Česku hrozí soud za nebezpečné odpady vyvezené do Polska

Evropská komise žádá Českou republiku, aby odvezla z Polska 20 tisíc tun nebezpečných odpadů, které tam byly v minulých letech vyvezeny jako důsledek sanace starých ekologických zátěží po bývalé chemičce Ostramo. V rámci řízení o porušení evropských právních předpisů (tzv. infringement) bylo České republice zasláno odůvodněné stanovisko, které je posledním právním krokem Komise před podáním žaloby. Česká republika ignorovala výzvu, kterou jí v této věci Komise zaslala už v listopadu 2014. Proto Evropská komise upozorňuje, že ,,pokud Česká republika do dvou měsíců nepodnikne příslušné kroky, může Komise záležitost předložit Soudnímu dvoru EU". ,,Právo Evropské unie říká, že pokud se příslušné orgány dotčených členských států nemohou dohodnout na tom, zda zásilka je nebo není odpad, tak se s ní nakládá jako s odpadem. Země původu, kterým je v tomto případě Česko, proto musí ropné kaly smíchané s uhlím převzít zpět. Podle komise jde asi o 20 tisíc tun odpadů, které byly koncem roku 2010 odeslány z Česka do Katovic," uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal: ,,Proces sanace ropných lagun v Ostravě považuji za odstrašující případ toho, jak by se problém sanace starých ekologických zátěží neměl řešit. Jak by se o životním prostředí rozhodovat nemělo a jak by neměly být účelové ohýbány a obcházeny zákony." Státní zakázku na likvidaci ostravských lagun ve výši 2,6 miliardy korun získala firma Geosan. Ta kyselé dehtové kaly z ropných lagun bývalé ostravské chemičky neutralizovala smícháním s oxidem vápenatým a poté tento odpad naředila uhelným prachem. Tuto směs naředěných odpadů pak firma vydávala za ,,výrobek", který plánovala exportovat ke spalování do polských uhelných elektráren. Nicméně polská inspekce životního prostředí považuje tuto směs materiálů i nadále za nebezpečný odpad. Firma proto musela vývoz do Polska zastavit a později se rozhodla většinu kalů smíchaných s uhelným prachem odvézt z Ostravy přes celou Českou republiku až na Mostecko. Tam byl materiál uložen na litvínovskou skládku firmy Celio a postupně spalován v čížkovické cementárně na Litoměřicku.

Zdroj: Econnect/Centrum pro životní prostředí a zdraví