Sociální antropolog Luděk Brož letos jako jediný český vědec získal grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podpora ve výši dvou milionů eur (více než 51 milionů korun) jeho týmu umožní zkoumat dopady epidemie afrického moru prasat, přemnožení divočáků i pozici a motivace lovců prasat v několika zemích Evropy. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí Akademie věd (AV) Markéta Růžičková.
Africký mor prasat patří k nejzávažnějším chorobám zvířat. Nemoc je rozšířená od Číny po Polsko, vakcína proti ní neexistuje. Dánsko kvůli ní staví na hranicích s Německem plot, který má zabránit migraci nakažených divočáků. O podobném opatření dříve uvažovalo i Polsko na hranicích s Běloruskem a Ukrajinou. Nákaza ohrožuje i domestikovaná prasata.
Divoké prase je podle Brože vnímáno jako "trójský kůň", který šíří nákazu, a kvůli přemnožení žije i v místech, kam se dříve nedostalo. Brož a jeho kolegové se rozhodli "použít" prase jako nástroj pro výzkum vztahů mezi lovci a veterináři. Hodlají zkoumat i komunity lovců a jejich motivace pro lov v několika zemích, konkrétně Česku, Francii, Španělsku, Polsku, Velké Británii a Německu.
Brož upozornil, že ačkoliv se lovecké komunity ztenčují a stárnou, sociální vědci o nich vědí málo. Míní, že v jejich budoucnosti sehrají roli i divočáci, africký mor, nebo veterinární expertíza. "Soutěž člověka a divokého prasete o území a zdroje se stala válkou o divoké prase, ve které je ve hře masové vybíjení, uzavřené zóny či hraniční ploty," uvedl. Vědci budou pracovat i v Bruselu. Brož řekl ČTK, že bude zajímavé sledovat, jak jsou zásady biobezpečnosti překládány do politik unijních států. "Výhoda ERC grantů je, že nemusíte předvídat výsledky a je tam místo pro překvapení," dodal. Výzkum hodlá začít v půli příštího roku.
Čtyřiačtyřicetiletý vědec získal doktorát na Univerzitě v Cambridgi, jako postdoktorand působil na Max-Planckově Institutu pro sociální antropologii v Halle. Nyní pracuje v Etnologickém ústavu AV. Dlouhodobě se zabývá například výzkumem života obyvatel Altajské republiky na Sibiři. Současný projekt rozpracoval s francouzskou antropoložkou Virginií Vaté a postdoktorandy Aníbalem Arregui, Mariannou Szczygielskou, Giovannou Capponi a Paulem Keilem. Současný tým tvoří devět lidí.
Konsolidační granty slouží k podpoře kariéry vynikajících vědců, kteří již mají své výzkumné týmy a programy. Během pěti let je možné čerpat až dva miliony eur. I loni tento grant získal jediný český vědec - historik Michal Frankl. Věnuje se tématu uprchlíků ve střední Evropě a Jugoslávii ve 20. století.
