zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zpátky do kanceláří? Každý Čech pracující z domu ušetřil za rok 270 kilogramů emisí CO2, ukazuje studie zaměřená na dopady koronaviru

15.10.2021
Firemní ekologie
Zpátky do kanceláří? Každý Čech pracující z domu ušetřil za rok 270 kilogramů emisí CO2, ukazuje studie zaměřená na dopady koronaviru

Práce z domova snižuje emise uhlíku a šetří tak životní prostřední, někdy se ale i z ekologického hlediska vyplatí pracovat ve firemních kancelářích - třeba díky chytrým budovám. Ukazuje to studie společnosti Carbon Trust, kterou zadal Vodafone Institute. Studie vypočítává úspory uhlíku v šesti evropských zemích, srovnává situaci před pandemií koronaviru a po jejím nástupu. Vedle toho jiná aktuální data, a to od výzkumné společnosti Ipsos, říkají, že Češi nemají obavy z dalšího přechodu na povinný pracovní home office. Lidé s vysokoškolským vzděláním mohou podle Ipsosu pracovat alespoň částečně z domova v 78 % případů.

Pandemie koronaviru donutila řadu lidí pracovat z domova a této příležitosti využila aktuální studie Homeworking report, která analyzuje úspory uhlíku právě s ohledem na home office. Studie porovnávala emise z dojíždění, emise z provozu firemních kanceláří a dodatečné emise domácností kvůli práci z domova. Analýza se týká šesti evropských zemí, a to České republiky, Německa, Itálie, Španělska, Švédska a Spojeného království.

Ve všech zemích převažují celkové roční úspory uhlíku během pandemie, protože pokleslo dojíždění do práce a klesly emise z provozu kanceláří. Naopak nárůst dodatečných emisí domácností nebyl tak vysoký. Na jednoho zaměstnance pracujícího nově z domova připadají v každé zemi tyto roční úspory: Itálie 1861 kilogramů CO2, Německo 1144 kilogramů, Španělsko 890 kilogramů, Spojené království 889 kilogramů, Česká republika 270 kilogramů a Švédsko 243 kilogramů CO2.

Úsporní Švédové, české domácnosti mají rezervy

Konkrétně od března 2020 do března 2021 pracovalo v Německu průměrně 18,4 milionu lidí 3,5 dne v týdnu na dálku. Výsledkem je zmíněná úspora uhlíku ve výši 1144 kilogramů CO2 na jednoho zaměstnance pracujícího na dálku. Německo tak dosáhlo druhé nejvyšší úspory uhlíku po Itálii, která má podle studie energeticky náročný fond kancelářských budov.

Právě rozdíly v průměrné energetické náročnosti budov a také variabilita ve způsobu dojíždění podle studie vysvětlují i to, proč je švédská úspora nejnižší. Zároveň švédské domácnosti pro vytápění využívají zdroje s nižšími emisemi uhlíku, především dálkové vytápění, elektrické vytápění, biomasu a naopak zanedbatelné je využití ropy a plynu, což vede k vyšší energetické účinnosti ve srovnání s ostatními zeměmi.

Podle studie má Česká republika 1,7 milionu pracovních míst využitelných pro práci na dálku. ,,V období poměrně dlouhého lockdownu se výrazně zvýšil objem práce z domova. To samo o sobě vedlo k úsporám emisí oxidu uhličitého, ale tato úspora by byla vyšší v momentě, kdy by Češi doma více využívali obnovitelné zdroje energie. Vodafone je známý odběrem energie z obnovitelných zdrojů pro provoz svých sítí, ale podporujeme její využívání i pro běžný život. Například naši zaměstnanci mohou využít speciální tarif na zelenou energii a díky tomu přispět k ochraně planety, ale také ušetřit na nákladech za domácnost," říká Zuzana Holá, ředitelka komunikace a udržitelnosti ve Vodafonu.

Emise z kanceláří jsou často vyšší než z dojíždění

Ve všech zemích s výjimkou Švédska měly největší vliv na individuální uhlíkovou stopu emise z kanceláří, které se na emisích uhlíku podílely více než dojíždění do práce. V Česku je 776 kilogramů dodatečných domácích emisí uhlíku během pandemie kompenzováno 784 kilogramy emisí nevyprodukovanými v kanceláři a 263 kilogramy ušetřenými za dojíždění. V Německu je poměr 988 kilogramů versus uspořených 1320 kilogramů (kancelář) a 813 kilogramů (dojíždění). Vliv zde tedy má dojíždění na delší vzdálenosti, často autem.

Ačkoli práce z domova jednoznačně přináší průměrnou úsporu emisí uhlíku v průběhu roku, ne vždy přináší úsporu v závislosti na individuálních okolnostech. Například kvůli vytápění olejem a plynem se v Německu v zimě zvyšují dodatečné domácí emise, takže práce v kanceláři se může v tomto ročním období ukázat jako uhlíkově efektivnější. Emise německých zaměstnanců dojíždějících v zimě do práce veřejnou dopravou (vlakem) činí 7,46 kilogramů CO2/den oproti 12,71 kilogramu CO2/den při práci z domu. Naopak ve Španělsku vede rozšířené používání klimatizace v domácnostech v létě ke zvýšení emisí uhlíku a činí práci v kanceláři v létě potenciálně klimaticky šetrnější.

,,Studie ukazuje, že práce z domova sice nabízí velký potenciál pro úspory uhlíku, ale pro vytvoření skutečných scénářů úspor je důležité porozumět regionálním rozdílům, pracovním vzorcům a najít neefektivity, které zvyšují spotřebu. Kanceláře, které pracují s plnou energetickou náročností, zatímco jsou obsazeny jen z poloviny, nebo dopravní systémy, které nejsou schopny reagovat na měnící se poptávku, by mohly vést k celkovému nárůstu emisí uhlíku. Naopak pozitivní vliv mají chytré budovy jako například sídlo Vodafonu, které nejen umí šetrně pracovat s energiemi, ale dokáže například i sledovat obsazenost," popisuje za Vodafone Zuzana Holá.

Přitom službu Chytrá budova, která funguje díky síti internetu věcí (IoT), nabízí Vodafone také zákazníkům. Mohou tak díky senzorům ušetřit za energie a pronájem, spravovat svou budovu přes počítač, telefon nebo tablet a udržovat si přehled o kvalitě pracovního prostředí.

Pracovat z domova může 78 % vysokoškoláků

Aktuální data výzkumné společnosti Ipsos zároveň ukazují, že více než třetině pracujících Čechů (37 %) charakter jejich práce umožňuje, aby alespoň částečně pracovali z domova. Častěji jde o muže než ženy (41 % oproti 33 %) a nejčastěji z domova mohou pracovat lidé s vysokoškolským vzděláním. Konkrétně jde o 78 %, přičemž 34 % vysokoškoláků může pracovat z domova zcela a 44 % alespoň částečně.

Zároveň z dat Ipsosu, který sleduje postoje veřejnosti ke koronaviru od začátku pandemie, vyplývá, že třeba uzavření služeb a maloobchodu během aktuálního podzimu se obává 67 % respondentů. Naopak nejmenší obavy mají lidé z přechodu na povinný home office v práci, jde o 21 % dotázaných.

,,Přechod na povinný home office není pro pracující Čechy takovým strašákem, jako je například uzavírání obchodů, distanční výuka ve školách nebo omezení pohybu v rámci okresu. Někoho by se toto opatření kvůli charakteru jeho práce nedotklo vůbec. A ti, kterých by se povinný home office mohl týkat, se tak již díky zkušenostem z uplynulého roku naučili celkem dobře fungovat," dodává k výsledkům Jakub Malý, ředitel společnosti Ipsos.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
18
10. 2021
18.10-7.12.2021 - Seminář, školení
ONLINE
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí