Cena emisních povolenek poprvé dosáhla 1 Kč za 1 kWh elektřiny

Ceny emisních povolenek podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně poprvé dosáhly podílu v průměru jedné koruny na jedné vyrobené kilowatthodině (KWh) elektrické energie. Bartoň to dnes sdělil na dotaz ČTK. Na výrobu jedné průměrné megawatthodiny (MWh) v České republice si musí výrobce podle něj nakoupit 0,43 povolenky, neboť právě zhruba 0,43 tuny CO2 při výrobě vypustí do ovzduší. Cena povolenky tak může tvořit zhruba až pětinu celkové ceny elektrické energie, reálně to ale podle něj bude s ohledem na různé tarify a smlouvy méně.

"Pokud jedna celá tunová povolenka stojí 88,88 eur (asi 2260 Kč) a výrobce nakoupí euro za 26 Kč, dostáváme se tím na cenu zhruba 1 Kč na 1 kWh," uvedl Bartoň. Firmy podle něj eura nakupují právě v kurzu blízko 26 korunám.

Nejčastější distribuční sazbou v ČR je D02d, jde o domácnosti, které na elektřině vaří, svítí a využívají běžné elektrospotřebiče. Průměrná celková cena za 1 kWh elektrické energie se zde pohybuje zhruba mezi pěti až šesti korunami, současná cena povolenky by zde tak tvořila až pětinu ceny. "V reálu je to však o něco menší podíl. Spousta tarifů by dnes nepokryla aktuální ceny elektřiny na burze. Ceny energie na ní totiž vzrostly více, než cena povolenky, a tak se její podíl na reálné ceně snižuje," uvedl Bartoň.

Podle něj není pravda, že cenu elektřiny táhnou nahoru primárně povolenky. "Neboť plyn, který měl nahradit nedostatek obnovitelných zdrojů, je dnes sám o sobě tak drahý, že je paradoxně levnější pálit levnější uhlí, i když si na něj musejí výrobci koupit více dražších povolenek," řekl Bartoň.

Cena emisních povolenek v Evropské unii minulou středu vystoupila na rekordních více než 90 eur (asi 2290 Kč) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry. Od začátku listopadu se cena povolenek zvýšila zhruba o 50 procent. K růstu ceny emisních povolenek přispívá zdražování plynu, kvůli kterému je pro elektrárenské společnosti ekonomičtější využívat uhlí.

Velkoobchodní cena elektřiny za stejnou dobu vzrostla zhruba čtyřnásobně, a to ze zhruba 45 eur (asi 1140 Kč) za jednu megawatthodinu (MWh) na současných zhruba 190 eur (asi 4800 Kč). "Je tedy jasné, že ceny povolenek zdaleka nestačí vysvětlit nárůst ceny energií," řekl Bartoň. Cenu elektřiny podle něj výrazně ovlivňuje situace na trhu s plynem. "Předpovědi tužší zimy a stále nevyřešené otázky budoucnosti dopravy ruského plynu do Evropy vedou ke stoupající ceně plynu, která nyní dosahuje 100 eur za MWh," uvedl ekonom.

Plyn má podle něj nahrazovat evropský odchod od jádra a uhlí. Protože se však obnovitelné alternativy budují pomaleji, je potřeba víc plynu. "Protože je však plyn o tolik dražší, za uplynulý rok vzrostly ceny v EU desetinásobně, už se paradoxně začíná vyplácet v Evropě nahrazovat chybějící energii nikoli plynem, nýbrž uhlím. I když to znamená platit více na emisních povolenkách. Proto tolik dnes roste cena povolenek, proto dnes tolik roste cena elektřiny," dodal Bartoň.

Podle mnoha evropských energetických specialistů může cena povolenky překročit hranici 100 euro ještě letos. Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Analytik Sev.en Energy Pavel Farkač vidí jako důvod k růstu cen povolenek fatální nedostatek energetických zdrojů schopných vyrábět v zimních měsících. "Jsme na začátku prosince a elektrického výkonu pro pokrytí potřeb domácností a podniků je už nyní takový nedostatek, že ceny silové elektřiny rostou tak vysoko, až se spouští i ty nejméně efektivní zdroje, které pro svůj provoz potřebují hodně emisních povolenek. Zapínají se tak například i mazutové elektrárny, což z hlediska životního prostředí není dobře," řekl Farkač.

Výroba těchto neefektivních zdrojů podporuje podle něj růst ceny povolenky. "A to v kombinaci s rostoucími cenami zemního plynu, nad nimiž EU nemá kontrolu, vytváří toxický koktejl," uvedl Farkač. Je podle něj evidentní, že dekarbonizace v pojetí Evropské unie se zcela míjí účinkem jak z hlediska dopadů do cen elektřiny a tepla, tak z hlediska přínosů pro životní prostředí.

Podle analytika ENA Jiřího Gavora je emisní povolenka umělou komoditou, jejíž množství na trhu lze ovlivňovat na základě politických rozhodnutí v rámci pravidel systému ETS. "Nelze obviňovat finanční investory ze spekulací, když jim to stávající systém umožňuje, lze ale vinit Evropskou komisi, že tento divoký tržní vývoj se nesnaží nijak korigovat. Vývoj, který se nyní odehrává v týdnech, měl být podle původních plánů rozložen do let," řekl Gavor ČTK.

Současné zvyšování cen povolenek podle něj znamená jediné, a to opětovné zdražování elektřiny pro spotřebitele. "Již dnes to významně zasahuje střední třídu, což by měl být stabilizující prvek státu," řekl Gavor.

Negativní dopad na domácnosti zmiňuje také analytik Komerční banky Bohumil Trampota. "Cena elektřiny, která se obchoduje na burze, se doslova utrhla z řetězu. Za dva dny katapultovala ze 150 eur/MWh na 190 eur. V relativním srovnání je to asi plus 25 procent za dva dny! Těch faktorů, které za tím stojí je asi více," řekl Trampota. Zmiňuje například zimní období a s tím spojenou vyšší poptávku, ale i rostoucí ceny komodit obecně. "Růst elektřiny bude mít samozřejmě dopad na domácnosti, negativní. Inflace elektřiny bude znamenat, že jim prostě zůstane méně peněz na ostatní věci," uvedl Trampota.