Obce, třídící cíle, zálohy na PET - je třeba vnímat vše v souvislostech

24. února 2022
Obce, třídící cíle, zálohy na PET - je třeba vnímat vše v souvislostech

Celorepublikový časopis Pro města a obce se v únorovém čísle mimo jiné zabýval i možnostmi obcí splnit nové povinné cíle třídění a také možnými dopady případného zavedení záloh na PET lahve či plechovky na funkčnost obecních třídících systémů a na možnosti splnění třídících cílů obcí a měst. Redakce časopisu v tomto směru oslovila ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelku.

V posledních měsících rezonuje v médiích téma známé jako Green deal. Jedni politici se chtějí ukázat před občany tím, že jej budou kritizovat, jiní chtějí být konstruktivní a vyjadřují se pozitivně. Jedni říkají, že Green deal může za vše, včetně zdražení a inflace, jiní říkají, že je to velká příležitost právě pro ekonomiku. Potěším vás. V tomto článku nebudeme řešit Green deal.

Zamyslíme se nad klíčovou povinností, kterou mají obce z nové odpadové legislativy a nad tím, co dalšího může přijít. Když to zcela zjednodušíme, tak obce poprvé po 30 letech dostaly hlavní a velmi významnou povinnost, a to nastavit systémy třídění komunálních odpadů tak, aby dosahovaly konkrétních cílů třídění. Doposud měly obce pouze povinnost zajistit to, aby občan mohl třídit. To se v ČR podařilo postupným vývojem zajistit velmi dobře na celém území.

Nový odpadový zákon však vyžaduje, aby obce nastavily třídění na vysoký stupeň výkonu. Je to logické, protože bez vytřídění produkovaných odpadů by technicky nebylo možné dosáhnout závazných cílů na recyklaci těchto odpadů. Cílů, pro které jsme jako ČR aktivně hlasovali a které jsme na evropské úrovni pomohli prosadit (65 % recyklace všech komunálních odpadů). I toto je logické, odpady jsou skutečně velmi dobrý a cenný zdroj surovin. A Evropa musí umět se surovinami nakládat mnohem lépe, než to dělala doposud. Neboť na rozdíl od jiných kontinentů, nemá Evropa zdaleka takové surovinové bohatství, spíše naopak.

Povinné cíle třídění pro obce

Znovu si připomeňme, jaké míry třídění mají být dosahovány v obcích v konkrétních letech. Podle nového zákona o odpadech mají obce a města už v roce 2025 třídit 60 % z produkovaných komunálních odpadů. V roce 2030 to má být nejméně 65 % a v roce 2035 pak 70 %. Jinými slovy 70 % produkovaných komunálních odpadů nemá být ve směsi (v černé popelnici), ale vytříděné např. v barevných kontejnerech. Podobné snahy o výrazné navýšení třídění a výrazné snížení množství produkovaných směsných odpadů jsou dobře patrné i v jiných státech Evropské unie.

Efektivní recyklaci pomůže vhodnější složení obalů

K tomu, aby vše fungovalo, ale musí změnit své postupy i výrobní průmysl. V příštích deseti letech se musí viditelně změnit složení obalů. Výrobci by měli používat užší spektrum materiálů, a to zejména těch, které jsou velmi dobře recyklovatelné. Proč? Protože v současnosti je v klasické žluté popelnici na plast cca 40 druhů plastů a jejich kombinací. Včetně těch velmi obtížně recyklovatelných. Výrobci musí o poznání více přemýšlet o konci životního cyklu svých obalů a o tom, jak je půjde dobře vytřídit a recyklovat do řady způsobů využití. I pro výrobce stanovila EU legislativní motivace, aby se vydali potřebnou cestou. Je pozitivní, že řadě výrobců se už daří první viditelné úspěchy ve složení jejich obalů i samotných výrobků. Cílem pro další roky by měla být také vyšší míra unifikace používaných materiálů a barev. I to následně zjednodušuje jak třídění, tak recyklaci.

Mezi obcemi jsou značné rozdíly

Řada obcí má stále rezervy ve výsledcích třídění. Pro představu lze říci, že interval, ve kterém se výsledky třídění v obcích zpravidla pohybují je cca mezi 25 % - 48 % tříděných komunálních odpadů. Důležité jsou ale zejména trendy, tedy jak se daří výsledky třídění zlepšovat v čase. A zde je stále více velmi pozitivních příkladů. V řadě obcí se daří viditelným způsobem navýšit výsledky třídění komunálních odpadů. Nejvíce je to patrné tam, kde se starostové již dříve, po poradě se svozovými firmami, rozhodli pro rozmístění barevných sběrných nádob až do jednotlivých rodinných domů, případně do menších bytovek. Takovým systémům se říká, door to door. Občané mají své barevné nádoby doma. Mají tak zcela nejjednodušší možnosti třídění. Lze to udělat i pomocí pytlů namísto sběrných nádob. Současně se v takové lokalitě prodlouží interval svozu černé popelnice. To je rovněž velmi důležité opatření. Je mnohokrát vyzkoušené, že drtivou většinu odpadu je skutečně možné vytřídit do barevných nádob. V nádobě černé je pak o poznání méně směsných odpadů. Podstatnou součástí řešení je i oddělené soustřeďování bioodpadu. Obce toto mohou ve svých systémech zajistit řadou způsobů, včetně jejich kombinací. Odklon bioodpadů z černé nádoby je zcela zásadní pro možné splnění třídících cílů obcí. Průměrná černá nádoba obsahuje cca 35-40 % bioodpadu. To je zcela zbytečné. Když tento odpad bude dobře tříděn, je velmi vhodné jeho využití, jak materiálové, tak částečně i energetické, např. v bioplynové stanici. Ideálním zpracováním jsou také kompostárny. Dalším opatřením zvyšujícím vytříděnost odpadu v obcích, je odtřiďování odpadního dřeva z velkoobjemového svozu odpadů. I tímto opatřením si obec může zvýšit podíl vytříděných odpadů.

Každá obec by si měla udělat výhled, jak zajistit splnění zákonných cílů. Svozové firmy poradí

Obce by měly v komunikaci se svými svozovými firmami, ať už obecními nebo privátními, přemýšlet o vývoji čísel produkce jejich odpadu v posledních letech a o možných opatřeních, která je třeba provést. Společně musí být schopni definovat potřebné změny, aby dosáhly závazně stanovených zákonných požadavků. Za jejich splnění je každá obec ze zákona zodpovědná. Řešení, které nevede ke splnění zákonných závazků je logicky nedostatečné a je třeba jej včas přehodnotit.

Zálohy na PET obcím dosti zkomplikují možnost splnění cílů

Aktuálně se mimo jiné řeší i otázka možného zavedení povinných zálohových systémů na PET lahve, případně na hliníkové plechovky. Odborníci před tímto opatřením opakovaně varují, protože nejvíce negativně by opatření dopadlo jak na občany, tak právě na obce (studie zadaná MŽP). Na obce zejména v systémech nakládání s komunálními odpady a s tím spojenými cíli. Minulá poslanecká sněmovna toto po široké odborné debatě pochopila a povinné zálohy jednoznačně odmítla. Aktivní v tom tehdy byl i Svaz měst a obcí ČR, který upozorňoval na výrazná rizika záloh pro obce a města. Zde je třeba ještě doplnit, že u záloh na PET lahve i plechovky nikdy nebudou tyto obaly znovu naplněné, jak to známe u skleněných lahví od piva. Zálohované PET lahve i plechovky vždy půjdou na stejné drcení a zpracování, jako když jsou sbírané do barevných kontejnerů. Jen se tyto hodnotné materiály odkloní z odpadového systému obcí.

I zde by měly obce co nejdříve vyžadovat možné ekonomické analýzy ze strany spolupracujících svozových firem, ať už vlastních obecních, anebo privátních. Obce by se měly seznámit s tím, jaké ekonomické scénáře by pro ně existovaly, pokud by doposud jejich odpadní PET, přešel do systému nápojářských gigantů.

Je logické, že zavedení povinných záloh na PET lahve a plechovky nejen, že sníží obcemi vykazovaná procenta třídění v obcích, protože tato komodita již nebude v dosavadním odpadovém režimu, ale také změní náklady celého odpadového systému a jeho potřeby. Jak kapacitní, tak výkonové. Zde je nutné si uvědomit, že systémy třídění v obcích byly a jsou dimenzovány na splnění všech cílů balíčku oběhového hospodářství ke komunálním odpadům. Zavedením povinných záloh na nejlépe vytříditelné a nejlépe recyklovatelné odpady, jako jsou např. PET lahve, se z druhé strany zhorší podmínky pro dosažení cílů všech dalších hůře tříditelných a hůře recyklovatelných odpadů. Z celkového systému bude vyzobnuta nejhezčí a bezproblémová třešinka a problémové komodity zůstanou na bedrech obcí. Problém o to více opět dopadne zejména obce a města. Proto se dlouhodobě i Svaz měst a obcí ČR vyjadřuje negativně k opakovaným obchodním záměrům nápojářských nadnárodních koncernů na zavedení povinných záloh.

Je pravdou, že i nápojářské společnosti mají své cíle z balíčku oběhového hospodářství. Ty se ale týkají právě nejlépe recyklovatelných a nejlépe vytříditelných druhů odpadů. Již nyní ČR plní i díky obcím a městům cíle sběru u PET lahví, stanovené evropskou legislativou, a to dokonce i pro rok 2025. Velmi dobře splnitelné stávajícím systémem jsou i cíle sběru pro rok 2030 (v Belgii už se to podařilo). Vzhledem k tomu, že se jedná o nejlépe recyklovatelné komodity, jsou prakticky s jistotou ve stávajícím systému splnitelné i recyklační cíle na využití 25 % a následně 30 % PET znovu do PET lahví. Toto je pro stávající systém skutečně poměrně snadný úkol.

Kvůli životnímu prostředí to není. Občanům však může být vzato důležité právo volby

Z environmentálního hlediska proto povinné zavedení záloh nemá zcela objektivní potřebu a logické zdůvodnění. Třídící systém v ČR nám zavidí řada evropských států. A chceme jej dále zefektivnit. Již nyní dokážeme vytřídit 8 z 10 PET lahví uvedených na trh. Za osm let máme navýšit výkonnost třídění na 9 z 10 lahví. Pokud to dokázala Belgie, dokážeme to bezpečně také.

Existují zde však silné obchodní a marketingové zájmy prosazovatelů povinných záloh. S těmi je třeba počítat, z jejich pohledu jsou jistě relevantní. Jedná se o drahou komoditu.

Dalším aspektem těchto obchodních zájmů je fakt, že povinné zálohy vlastně znamenají pro občana zrušení jeho dosavadního práva na svobodný výběr, v čem si tu kterou potravinu koupí. Nyní si může při nákupu vybrat, zda lahev po spotřebování obsahu hodí do žlutého kontejneru a nebude s ní muset zpět do obchodu. Potom by už toto právo neměl. Je otázkou, zda obchodní zájmy několika nadnárodních nápojových firem by toto dosavadní důležité právo každého občana mohly jakkoli vyvážit. To je ale spíše otázka pro politiky, jak budou zájmy svých občanů hodnotit a hájit v porovnání s obchodními zájmy nápojových společností.

Existuje i rozumné řešení

Nabízí se rozumné win win řešení. Když sněmovna otázku povinných záloh před necelými dvěma lety posuzovala, velmi rozumně obhájila práva svých občanů a zájmy obcí a měst a přitom umožnila nápojářských korporacím realizovat své marketingové kroky. Zákon totiž každé z nápojářských společností umožňuje zavést zálohy na své výrobky dobrovolně. Někteří už to i zkusili. Občanovi tak zůstane jeho právo volby, obci není uměle degradován její systém třídění a výrobce nápojů může své konkrétní obaly z dosavadního tržního prostředí vyjmout do netržního, kde tyto obaly budou jen pod jeho mocí a může s nimi nakládat jakkoli uzná za vhodné.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, článek vyšel v časopisu Pro města a obce, únor 2022

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů