Odborníci na energetiku se neshodnou na otázce rychlosti dekarbonizace

Odborníci na energetiku se neshodnou na otázce rychlosti dekarbonizace. Někteří míní, že se tempo odchodu od uhlí zpomalí, jiní očekávají plnění cílů tzv. Zelené dohody (Green Dealu). Podle Michala Macenauera z poradenské firmy pro energetiku EGÚ Brno přeměna energetiky z fosilní na udržitelnou bude delší, než si EU naplánovala. Od plánu rychlé dekarbonizace se ustoupí kvůli sociálním dopadům, řekl na brněnské konferenci Energetika 2022. Oponoval mu ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek a připomněl, že žádná významná politická síla nevystoupila proti cílům uhlíkové neutrality a proměny energetiky.

Macenauer dekarbonizaci nezpochybnil, nicméně pronesl, že Green Deal je mrtvý v otázce termínů procesu. "Všichni bychom si měli přát přestat spalovat fosilie, ale bude to trvat. Od plánu rychlé dekarbonizace se ustoupí postupně, protože nás k tomu donutí sociální situace a sociální dopady, což nebude krátkodobá záležitost. Z revoluční změny se stane změna sociálně akceptovatelná," míní Macenauer.

Svoji tezi podpořil statistikou, která ukazuje, že za posledních deset let se podíl energie vyrobené z fosilních paliv v Česku a Německu nesnížil natolik, aby bylo možné si myslet, že se to do roku 2030 podaří měnit výrazně rychleji. Evropa podle něj letos vystřízlivěla ze sna o rychlé dekarbonizaci energetiky.

Podle Řežábka dekarbonizace přesáhla rámec EU, hlásí se k ní víc a víc států. "Cíl klimatické neutrality vyhlásilo 136 států, které vytvářejí 88 procent globálních emisí. Je otázka, jak to kdo myslí vážně, ale závazek tu je. A státy ležící u moře řeší otázku globálního oteplování víc než my. Není to bruselská pitomost a neřeší ji dávno jen aktivisté. Ideu, že je s dekarbonizací potřeba něco udělat, koupil globální průmysl," řekl. Firmy, které se nebudou chtít změnit, podle Řežábka vyhynou.

Řežábek také uvedl, že obnovitelné zdroje berou někteří jako náboženství a nikdy jim neuvěří. "V roce 2010 jsem jim také nevěřil. Ale jednotka elektřiny se nyní pomocí fotovoltaických panelů vyrábí osmkrát levněji než tehdy. To je úžasný pokrok, který bude pokračovat. Účinnost je dnes 22 procent a účinnost by se mohla posunout o dalších deset procentních bodů," řekl Řežábek. Situaci přirovnával ke 40. letům 20. století, kdy se vyčerpávala známá ropná naleziště a ještě chyběl čas do objevení nových na Arabském poloostrově a v jeho okolí, které nastartovalo obrovský globální ekonomický růst.

Podle Macenauera bude plyn ještě nejméně 20 až 30 let potřeba, ne sice k přímému spalování, ale pro výrobu elektřiny. Všichni řečníci se shodli na tom, že odklonem od fosilních paliv se bude postupně zvyšovat celková spotřeba elektřiny v závislosti na proměně konečné spotřeby. Souvisí to například s tím, že řada domů se bude vytápět tepelnými čerpadly, stále více se elektrifikuje doprava a zřejmé je, že více elektřiny bude spotřebovávat i průmysl. "Je potřeba zajistit flexibilitu energetické soustavy," řekl Řežábek.