Skládka na vrcholu světa
Mount Everest každým rokem navštěvuje stále více lidí, což se projevuje i na
znečištění blízkého okolí i samotného vrcholu. Na nejvyšším místě světa můžeme
dokonce najít i znečištění mikroplasty
[https://www.envimagazin.cz/mikroplasty-se-objevily-i-v-zone-smrti-na-mount-everestu/].
Bez nadsázky tak mluvíme o nejvyšší skládce odpadu na světě.
Mount Everest každým rokem navštěvuje stále více lidí, což se projevuje i na znečištění blízkého okolí i samotného vrcholu. Na nejvyšším místě světa můžeme dokonce najít i znečištění mikroplasty. Bez nadsázky tak mluvíme o nejvyšší skládce odpadu na světě.
Když Edmund Hillary a Tenzing Norgay jako první zdolali v roce 1953 vrchol Mount Everstu, byl to příběh o vytrvalosti a zdoru, který si podmanil celý svět. Od té doby se na horu hrnuli tisíce návštěvníků, což si začíná vybírat svoji daň. Dnes je Everest tak přelidněný a plný odpadků, že se mu začalo přezdívat ,,nejvyšší skládka odpadu na světě".
Nejvyšší skládka odpadu
Více než 600 lidí se každou sezónu pokouší o zdolání vrcholu. Mají na to pouze několik týdnů, kdy panují dobré povětrnostní podmínky. Hora je často tak přeplněná, že horolezci musí stát několik hodin v mrazu v řadě za sebou, aby se dostali na vrchol. Postupně kráčejí šnečím tempem přes Hillaryho schod a když se konečně dostanou na nejvyšší bod, sotva si mají kvůli přeplnění kam stoupnout.
Každý z těchto horolezců tráví na hoře týdny, než se jim podaří dosáhnout svého cíle. Přizpůsobují se výšce v jednotlivých táborech a během této doby vyprodukuje každý z nich v průměru osm kilogramů odpadů. Většina z něj zůstane na Everestu. Všude se povalují prázdné kyslíkové lahve, opuštěné stany, nádoby na jídlo a lidské výkaly.
Vrchol Mount Everestu plný vlajek a symbolů, které zde horolezci zanechávají. Zdroj: Reddit
Nikdo přesně neví, jaké množství odpadu na hoře je, určitě to ale bude v desítkách tun. Změna klimatu navíc zrychluje tání sněhu a ledu, které odkrývá ještě více odpadků, které zde byly ukryty po celá desetiletí. Všechen tento odpad ničí životní prostředí a představuje vážné zdravotní riziko pro každého, kdo žije v povodí Everestu.
Povodí národního parku Sagarmatha je totiž důležitým zdrojem vody pro tisíce lidí žijících v komunitách obklopující Mount Everest. Lidé jsou zde závislí na vodě z hor, která stéka do potoků a řek. Avšak ta je díky horolezeckému turismu kontaminována odpadky a fekáliemi. To ohrožuje zdraví místních obyvatel, kterým hrozí nákazy nemocemi jako cholera a hepatitida A.
Co jde nahoru, to musí i dolů
Vlády i nevládní organizace se pokusily - a pokoušejí - zbavit Mount Everest odpadu. V roce 2019 zahájila nepálská vláda kampaň na odstranění 10 000 kg odpadu z hory. Od roku 2014 je také zaveden vratný poplatek ve výši 4 000 dolarů (cca 90 000 Kč). Ten, kdo se po sestupu vrátí s osmi kilogramy odpadků, dostane poplatek v plné výši zpět. Avšak ani toto opatření nemusí stačit. Při vysokých cenách celé cesty na Everest je poplatek jen drobnou položkou celkových rozpočtů expedic.
Pytle plné lidského odpadu, stany a odpadky, které po sobě zanechali horolezci. Zdroj: Mountain Planet / David Lia?o
V budoucnu by se měla v oblasti postavit i bioplynová stanice, která by představovala udržitelné řešení v oblasti odpadů. Tento odpad vyprodukovaný lidmi by se přeměnil na palivo pro místní komunity. Toto řešení by mělo zabránit hromadění lidských výkalů a snížilo by se riziko kontaminace vody. Navíc by došlo k vytvoření nových pracovních míst.
360° pohled na odpadky pod Everestem
Někteří lidé zastávají názor, že by nepálská vláda měla mít přísnější pravidla v tom ohledu, kolik lidí se může každý rok pokusit vylézt na Mount Everest. V Nepálu ale žije každý čtvrtý člověk pod hranicí chudoby a povolení k výstupu na Everest generuje místní ekonomice příjmy v řádu milionů dolarů. Díky turismu vzniklo mnoho nových pracovních míst, které generují příjem pro místní lidi. Ti turistům mohou poskytovat ubytování nebo pracují jako nosiči a průvodci.
Naděje pro budoucnost
Kdysi to byla nedotčená krajina, ale hordy horolezců a špatné nakládání s odpadem ji proměnily ve skládku. Činnost vlády, neziskové organizace a projekty jako je ten na bioplynovou stanici představují naději, že Everestu bude navrácena zpět jeho důstojnost a respekt.
Podle bývalého prezidenta horolezecké asociace v Nepálu Anga Ceringa Šerpy by bylo řešením vysílat týmy, které by odpad sbíraly. Jeho operátor Asian Trekking, který zdůrazňuje ekologickou stránku svých expedic, tak snesl za posledních deset let téměř 15 tun odpadu.
Autor: Michal Gregor
Zdroj: National Geographic, Envimagazin.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
