EK chystá v reakci na americké subvence vlastní tzv. zelenou podporu firem

Evropská komise (EK) letos představí parametry nového fondu, který má podpořit firmy z unijních zemí v době pokračujících následků krize a zabránit jejich odlivu za masivními subvencemi do USA. Komise také se stejným cílem připraví nový rámec pro státní pomoc firmám a normu, která usnadní podporu produkce klimaticky čistých technologií. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to dnes oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. O společné reakci na americké vládní investice dnes v Bruselu jednali unijní ministři financí, kteří nemají na chystanou unijní podporu jednotný pohled.

Evropské země se v současnosti snaží vyrovnat s očekávanými dopady bezprecedentních investic, které na podporu boje proti klimatickým změnám chystají Spojené státy. Vláda ve Washingtonu tak podpoří americké firmy a prodej amerických výrobků částkou 369 miliard dolarů (8,2 bilionu Kč). Brusel v současnosti s Washingtonem vyjednává o jeho možném vstřícnějším přístupu k evropským firmám, zároveň ale na popud některých zemí v čele s Francií chystá vlastní subvence.

"Abychom zachovali atraktivitu evropského průmyslu, musíme být schopni konkurovat nabídkám a stimulům, které jsou v současnosti dostupné mimo EU," prohlásila dnes šéfka unijní exekutivy.

Země EU budou ještě letos moci v rámci dočasně uvolněných pravidel státní podpory pomáhat svým firmám vyrovnat se například s dopady vysokých cen energií. Komise chce pravidla dále adaptovat, aby umožnila například podporu společností z oblasti ekologicky čistých technologií.

Téměř tři čtvrtiny z dosud poskytnuté podpory firmám v EU připadají podle údajů komise na Německo a Francii. Aby byly subvence rozdělovány rovnoměrněji a dočkaly se jich i firmy z méně hospodářsky vyspělých zemí, připraví komise podle své šéfky v rámci letošní revize víceletého rozpočtu Evropský fond suverenity. Podle von der Leyenové by fond měl poskytovat zemím jak přímé dotace, tak i půjčky. Zatím však není jasné, zda si k jeho naplnění vezme novou společnou půjčku, nebo zda využije vlastní zdroje.

Členské země, jejichž ministři financí se dnes bavili mimo jiné o potřebě společné reakce na americký podpůrný program, nemají v otázkách dalšího uvolňování pravidel pro státní podporu ani naplnění nového fondu jednotný postoj. Například italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti podpořil myšlenku, že by si EU měla podobně jako v případě mimořádného fondu obnovy určeného na pomoc po koronavirové krizi vzít společnou půjčku. Nápad prosazovaný zvláště jihoevropskými státy EU však odmítá Německo či jiné země, které se obávají dalšího zadlužování unie.

Český ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání s unijními kolegy prohlásil, že další společný úvěr není pro EU správná cesta. Fond by podle něj místo přímých grantů mohl poskytovat státům půjčky. Skepticky se český ministr staví i k nové státní pomoci pro firmy.

"Myslím si, že by to mělo skončit. Každé uvolňování pravidel té státní podpory nakonec vede k soutěži mezi členskými státy o výši dotací," řekl novinářům.

Petr Kupec