Průzkum: Téměř tři čtvrtiny odpadu v Česku se dají dále vytřídit
Téměř tři čtvrtiny odpadků, které Češi vyhazují do popelnic na směsný komunální odpad, by se daly dále vytřídit. Vyplývá to z analýz společnosti JRK a Institutu cirkulární ekonomiky provedených v letech 2021 a 2022. Nejčastěji lidé nesprávně vyhazují bioodpad, zejména pak odpadky z kuchyně. S velkým odstupem následují plast, papír a textil.
"Z analýz jasně vyplývá, že až 71 procent odpadu, který skončil v nádobách na směsný komunální odpad, nemuselo skončit na skládce, pokud by ho obce respektive domácnosti správně vytřídily," uvedl mluvčí JRK Filip Poštulka.
Více než třetinu nevytříděného odpadu tvořil bioodpad. Z toho čtvrtina připadá na odpadky z kuchyně a 11 procent na zahradní zeleň. Odborníci ale upozornili například na projekt opavské radnice, které chce naučit obyvatele sídlišť, aby biologický odpad z kuchyní třídili. Domácnosti z bytových domů tam loni dostaly speciální nádoby na uložení takového odpadu. Na sídlištích pak byly instalovány větší kontejnery, do kterých lidé nádoby vynášejí.
"Za prvních pět měsíců se tam vysbíralo 31 tun," podotkl Poštulka. Podobné projekty spustili nebo spouští například v Praze, Teplicích, Příboře, Klášterci nad Ohří, Vyškově, Ivančicích či Slavkově u Brna.
Problémem jsou ale i další druhy odpadu. Přestože lidé v Česku to mají ke kontejnerům s plastem, papírem či sklem průměrně 89 kroků daleko, mezi komunálním odpadem bylo osm procent plastů, více než šest procent papíru, přes pět procent textilu a pět procent skla. Následují stavební odpad nebo kov.
"Trendem, který výrazně zlepšuje vytříděnost těchto odpadů, je sběr odpadů dům od domu. Ve městech a obcích, kde ho zavedli, došlo ke zvýšení množství vytříděného odpadu a rovněž tu klesl objem směsného komunálního odpadu," dodal Poštulka.