Úterý, 26. září 2023

Řada evropských států má stejně jako ČR vážné pochybnosti k návrhu evropského nařízení k obalům

Řada evropských států má stejně jako ČR vážné pochybnosti k návrhu evropského nařízení k obalům

Česká republika, stejně jako řada dalších států, kritizuje legislativní návrh evropského nařízení o obalech a obalových odpadech. Členské státy chtěji dosáhnout výrazných změn v předloženém návrhu nové legislativy k obalům. Od roku 2018, kdy byl schválen balíček směrnic k oběhovému hospodářství, se v členských státech realizují investice do systémů třídění odpadů v obcích a městech a do recyklace. Aktuální návrh Evropské komise může tyto investice ohrozit. V několika dalších článcích se proto budeme věnovat kritickému postoji České republiky k jednotlivým částem návrhu evropského nařízení.

V prvním díle našeho seriálu k návrhu evropského nařízení o obalech přinášíme výběr obecných připomínek, které Česká republika prosazuje při jednáních k návrhu evropského nařízení o obalech. Na webu ČAOH jsme základní problémy, které návrh nařízení obsahuje, již komentovali v článku Návrh nařízení o obalech je třeba ještě dopracovat - systémové připomínky.

Obecné připomínky, které k nařízení sděluje Česká republika:

  • ČR podporuje dlouhodobě udržitelné nakládání s obaly v kontextu oběhového hospodářství.
  • ČR aktivně podporovala přijetí legislativních změn v rámci tzv. balíčku k oběhovému hospodářství v roce 2018, které se mimo jiné dotýkaly i oblasti nakládání s obaly.
  • ČR podporuje snahy o redukci obalových odpadů a zvýšení recyklovatelnosti obalů.
  • ČR vnímá pozitivně deklarované priority návrhu nařízení ze strany Komise, ale přesto identifikuje velké množství zásadně problematických aspektů, které mohou mít nepředvídatelné dopady na řadu sektorů průmyslu.
  • ČR se domnívá, že je v současnosti zejména pro oblast plastových obalů nastavena celá řada cílů, které musí členské státy plnit a měla by být zachována dostatečně dlouhá doba na implementaci opatření k zajištění plnění těchto cílů a nikoli stanovovány cíle další, které směřují ke stejným nebo obdobným termínům. Bude nezbytné tyto nové cíle vyhodnotit z hlediska jejich dosažitelnosti. ČR vyjadřuje obavy ohledně možnosti efektivní transpozice a implementace velkého množství evropské regulace, která se právě k plastům (resp. plastovým obalům) již v současnosti vztahuje.
  • ČR upozorňuje, že byl rovněž přijat nový zdroj rozpočtu EU, kdy státy platí za množství nerecyklovaných plastových obalů, jako další nástroj k omezování nerecyklovaných plastových obalů.
  • ČR má pochybnosti, že všechny cíle jsou plně konzistentní. Bude potřeba ještě blíže vyhodnotit, zda plnění některých cílů neznamená snížení možnosti dosáhnout jiné cíle (například cíle pro opětovné použití obalů, cíle pro recyklaci obalů, cíle pro prevenci vzniku odpadů z obalů, cíle sběru).
  • ČR má pochybnosti, že je návrh plně koherentní se směrnicí o jednorázových plastech (stanovení povinnosti zavést zálohové systémy na základě plnění cílů, které mají ve směrnici o jednorázových plastech jiný termín plnění) a zda byla vyhodnocena vazba na směrnici o odpadech a její předpokládanou revizi v roce 2023 (předcházení vzniku obalů a na druhé straně snaha o stanovení závazných cílů pro snižování množství potravinových odpadů a omezení plýtvání potravinami).
  • ČR bude chtít posoudit, zda je možné směřovat dosahování některých cílů povinným subjektům a některých cílů členským státům prostřednictvím nařízení. Obdobná diskuse byla vedena již k návrhu nařízení o bateriích. Například cíle recyklace přebírané beze změny ze směrnice o obalech směřují k členským státům, stejně tak cíle sběru v souvislosti se zaváděním zálohových systémů. Naproti tomu aplikace cílů pro opakované na jednotlivé firmy, namísto cíle opakovaného použití pro členský stát, znemožňuje řešit opakované použití efektivně a často může vést k environmentálně negativním aplikacím této povinnosti.
  • ČR má pochybnosti, zda budou přínosy vyčíslené ze strany Komise tak signifikantní (včetně přínosu v oblasti pracovních míst nebo v oblasti omezení administrativní zátěže), jak je uvedeno v hodnocení dopadů návrhu nového nařízení. V dopadové studii nejsou uváděny například dopady na logistické řetězce, úspory jsou počítány z prosté úspory materiálu.
  • ČR považuje za stěžejní, aby nařízení posílilo rozšířenou odpovědnost výrobců, omezilo free riding a zneužívání systémů rozšířené odpovědnosti výrobců různými subjekty (včetně těch mimo země EU). Jedná se zejména o přesné a dostatečně široké vymezení subjektů, na které povinnosti dopadají a vymáhání těchto povinností. Je rovněž důležité, aby se ekonomické nástroje (modulace příspěvků od výrobců) staly skutečně funkčními ve vazbě na omezování produkce nerecyklovatelných obalů.
  • ČR bude jednoznačně požadovat adekvátní časové lhůty jak pro účinnost celého nařízení, tak pro implementaci jednotlivých povinností.

Delegované akty

  • ČR považuje za problematické značné množství sekundární legislativy (delegovaných aktů), ve které budou obsaženy mnohé důležité aspekty pro plnění povinností podle nařízení. Dopad nařízení lze v současnosti obtížně vyhodnotit, protože prakticky všechny ekonomické konsekvence plynou ze znění budoucích delegovaných aktů, jejichž znění není známo. Časování těchto delegovaných aktů je takové, že při inovačním cyklu obalových technologií a technologií třídění odpadu i jeho recyklace okolo 7 let, na regulaci stanovenou těmito akty nebude možné v potřebném čase reagovat. Nedostatečná podrobnost důležitých parametrů požadovaných nařízením může znamenat omezení investic do potřebných technologií do doby, než budou parametry známé.
  • Dle ČR bude zřejmě potřeba zvolit obdobné řešení jako u nařízení o bateriích. To znamená stanovit dvě data účinnosti daného opatření - buď od vstupu nařízení v platnost nebo od vstupu v platnost delegovaného aktu, podle kterého bude opatření realizováno, podle toho, co nastane později. To zaručí možnost se na danou povinnost lépe připravit.

Definice

  • Dle ČR je potřeba, aby definice byly dostatečně přesné a aplikovatelné. Je potřeba využívat pojmy ze stávající odpadové a obalové legislativy. Pokud jde o definici obalu, která je stěžejní pro účel celého nařízení, návrh do definice zahrnuje nové body, které je potřeba podrobně vyhodnotit (jedná o zahrnutí čajových sáčků, kávových kapslí přímo do definice obalu atd.). Definice by měly přesně vymezit i subjekty, na které nařízení dopadá, zejména s ohledem na nutnost omezení free-ridingu a dalších nekalých praktik.
  • Definice některých nových pojmů podle ČR nemusí být v praxi plně funkční (recycled at scale; design for recycling; innovative packaging; reconditioning, refill atd.). U některých lze mít pochybnost, zda je potřeba je definovat (např. e-commerce packaging atd.).
  • Některé pojmy jsou označovány a vymezovány částečně jiným způsobem než v jiných nových právních předpisech (nařízení o bateriích), přičemž se jedná o v zásadě stejný pojem (Nařízení o bateriích - authorised representative for the EPR; Návrh nařízení o obalech - appointed representative for the extended producer responsibility.), ČR bude požadovat větší koherenci pojmů napříč různou legislativou.

Recyklovatelnost obalů

  • Pro ČR se jedná o jednu z klíčových částí návrhu. Návrh nařízení obsahuje povinnost, aby všechny obaly byly od roku 2030 recyklovatelné. Od roku 2030 mají být navrženy pro recyklaci (design for recycling) a od 2035 recyklovány ve velkém měřítku (recycled at scale). To vše bude dle ČR vyžadovat zcela zásadní investice a je potřeba, aby byl časový rámec reálný pro dosažení takového cíle.
  • Řadu aspektů uvedeného ustanovení nelze dle ČR v současnosti adekvátně posoudit, neboť klíčové podmínky k hodnocení recyklovatelnosti (kritéria týkající se designu pro recyklaci a parametrů recyklace ve velkém měřítku) budou stanoveny až v delegovaných aktech, které vydá Komise.
  • ČR zároveň uvádí, že navržené hodnoty stupňů recyklační výkonnosti (A až E v příloze II) jsou nastaveny extrémně vysoko a nereflektují standardní procesy a možnosti třídících, resp. recyklačních technologií pro různé obalové materiály (například ztráty v rámci třídění, ztráty v rámci recyklace, požadavky na čistotu materiálu). Stupeň D (druhý nejhorší) je nastaven na úroveň 70 % a výše. Tyto úrovně nesplňuje řada obalových materiálů. Bude nutné uvedené hodnoty přehodnotit.
  • ČR rovněž považuje za vysoce administrativně náročné, že Komise bude stanovovat pro každý typ obalu uvedený v tabulce 1 přílohy II metodiku pro posouzení, zda je obal recyklovatelný ve velkém měřítku, to může znamenat, že tyto metodiky nebudou k dispozici dostatečně včas, což bude mít za následek omezení investic do nových technologií.
  • ČR má pochybnosti, zda výjimka pro inovativní obaly nebude sloužit k obcházení požadavků na recyklovatelnost, neboť definice ,,inovativního obalu" je velmi obecná.
  • ČR nesouhlasí s časovým omezením výjimky z recyklovatelnosti vnitřních obalů léčivých přípravků stanovené v čl. 6 návrhu nařízení. Tato výjimka by neměla být časově omezena z důvodu často specifické povahy vnitřních obalů léčivých přípravků a požadavků na zacházení s nimi. U některých typů obalů léčivých přípravků není možné dosáhnout plné recyklovatelnosti, zároveň obaly, jejichž materiály jsou samy o sobě recyklovatelné, jako například PVC/AL blistry, není možné recyklovat, protože neexistuje technologie, která by uměla tyto složky od sebe oddělit. Nadto složité obaly typu předplněné pero, předplněná injekce, autoinjektor, inhalátor nelze rozebrat na jednotlivé díly snadno, neboť se skládají z mnoha materiálů, a kromě toho je nelze recyklovat také z důvodu, že většina z nich obsahuje zbytky léčiva, tj. musí být odevzdány do lékárny a likvidovány v souladu se zvláštními právními předpisy. Dále je třeba vzít v úvahu, že pokud se výrobce rozhodne změnit vnitřní obal léčivého přípravku i z důvodu použití ekologického recyklovatelného materiálu, musí provést kontrolu kompatibility nového obalu s přípravkem. Výrobce musí zjistit, zda je obal dostatečně chránící a vhodný pro danou lékovou formu založením stabilitních studií, které trvají několik měsíců až let, tj. nelze na trh okamžitě uvést přípravek v novém obalu. Česká republika tedy zastává názor, že pro zajištění dostupnosti léčivých přípravků a ochrany veřejného zdraví je nutné, aby výjimka z aplikovatelnosti čl. 6 návrhu nařízení nebyla časově omezena.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, s využitím rámcové pozice ČR k návrhu evropského nařízení o obalech a obalových odpadech

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Meva - výrobky prověřené generacemi
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů