Kvůli plastům představují povodně větší riziko pro miliony nejchudších lidí
Ničivé povodně, které v roce 2005 zabily 1000 lidí v indickém městě Bombaj, byly připisovány tragicky prostému problému - igelitové sáčky a tašky ucpaly odpadní systém, a zabránily tak monzunové vodě odtéct z města. Na tento problém se nyní zaměřila nová studie, která odhaduje, že 218 milionů nejchudších obyvatel světa ohrožují vážnější a četnější povodně způsobené právě plastovými odpady, napsal dnes zpravodajský server The Guardian.
Tento počet odpovídá populaci Británie, Francie a Německa dohromady. Zhruba 41 milionů ohrožených osob jsou děti a starší nebo handicapovaní lidé, zjistila zpráva. Tři čtvrtiny nejvíce ohrožených osob žijí v jihovýchodní Asii a oblasti Pacifiku.
Výzkumníci z ekologické konzultantské skupiny Resource Futures a mezinárodní křesťanské charity Tearfund zjistili, že komunity v Kamerunu, Nigérii, Konžské demokratické republice, Ghaně, Bangladéši a Indonésii v posledních letech zažily vážnější záplavy kvůli plastovým odpadům blokujícím systémy kanalizace. V těchto komunitách byl plastový odpad faktorem násobícím riziko povodní.
K identifikaci nejohroženějších osob využili výzkumníci studii o povodňovém riziku a chudobě, kterou v roce 2022 publikoval tým vedený Junem Rentschlerem a která identifikovala 1,8 miliardy lidí ve 188 zemích světa s vysokým rizikem postižení povodní.
Svou analýzu poté zúžili pouze na země s nízkými a středními příjmy, které mají nedostatečné odvodnění měst, nakládání s pevným odpadem a nedostačující kanalizaci.
Aby se zaměřili na obyvatelstvo nejvíce ohrožené plasty, které zhoršují riziko povodní, vyloučili také země, které sice dostatečně nezpracovávají odpad, ale jeho množství je menší než jeden kilogram na osobu za rok. Speciální pozornost věnovali městským chudinským čtvrtím a slumům.
"Po celém světě od Brazílie po Kongo, od Malawi po Bangladéš jsme svědky toho, jak plastové odpady zhoršují povodně. Bez rozhodné akce se tento problém jen zhorší," řekl Rich Gower z charity Tearfund.
Množství plastového odpadu se během posledního desetiletí zdvojnásobilo a odhaduje se, že do roku 2060 se ztrojnásobí. Na celém světě se ho recykluje jen devět procent.