Počasí letos zaznamenalo anomálie téměř po celém světě

Vybrané údaje o výkyvech počasí v letošním roce (letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření, uvedly ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus):

Vlny veder a rekordní teploty na severní polokouli

------------------------------------------------------------------

- Indie zažila nejteplejší a nejsušší srpen od začátku záznamů před více než sto lety.

- Také Japonsko zaznamenalo v období od června do srpna nejteplejší průměrné teploty, jaké kdy byly na tomto souostroví zaznamenány.

- Vlna veder zasáhla také Středomoří a Severní Ameriku, kde teploty pravidelně překračovaly 40 stupňů Celsia.

- Letošní červenec v České republice byl osmý nejteplejší od roku 1961, odkdy se počítají republikové teplotní průměry. V průměru bylo 19,6 stupně Celsia. Česko zažilo dosud nejteplejší den letošního roku 15. července, kdy teploměr ukázal v Plzni-Bolevci a Řeži u Prahy shodně 38,6 stupně Celsia..

- Podle vědců z evropského programu pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus byl letošní sedmý měsíc nejteplejším v historii měření na světě, průměrná teplota byla 16,95 stupně, což bylo o 0,33 stupně více než předchozí nejteplejší měsíc v historii měření, kterým byl červenec 2019.

Výjimečně teplá zima na jižní polokouli

----------------------------------------------------

- Například australská zima byla s průměrnou teplotou 16,75 stupně Celsia od června do srpna nejteplejší v historii kontinentu.

- Zimní vedra zažila také Latinská Amerika. V Sao Paulu teploměr překročil 30 stupňů Celsia a v Santiagu de Chile 25 stupňů, což jsou pro toto roční období velmi neobvyklé teploty.

- V Argentině zažili obyvatelé Buenos Aires nejteplejší 1. srpen od počátku záznamů (30 stupňů Celsia).

- Podle vědců jsou tyto vysoké teploty důsledkem klimatických změn, které letos ještě zvýraznil nedávný opětovný výskyt jevu El Niňo, který se vyznačuje zvýšením teploty vod v Tichém oceánu a způsobuje extrémní výkyvy počasí.

Oteplení oceánů

----------------------

- V srpnu zaznamenaly světové oceány nový rekord. Po více než týden trvajícím historickém přehřátí, které stále pokračuje, dosáhla jejich průměrná povrchová teplota v databázi Copernicus bezprecedentní hodnoty 21 stupňů Celsia. Rekordních hodnot dosáhl zejména severní Atlantik a Středozemní moře.

- Teplota vody při pobřeží na jihovýchodě USA během srpnových vln veder dokonce místy šplhala až ke 38 stupňům Celsia, zatímco průměr pro celý Mexický záliv se pohybuje okolo 31 stupňů. Ačkoli se nejedná o průměr, byla 24. července u Floridy naměřena teplota vody 38,3 stupňů Celsia, což představuje potenciální světový rekord, pokud se přesnost měření potvrdí.

- Toto přehřívání má škodlivé důsledky pro biologickou rozmanitost a zároveň snižuje schopnost oceánů absorbovat CO2, což posiluje začarovaný kruh globálního oteplování.

Požáry

---------

- Během letošního roku zasáhla řadu míst po celém světě vlna požárů, z nichž některé jsou v jednotlivých zemích rekordní ať už podle zasažené rozlohy, nebo podle počtu obětí.

- Nejrozsáhlejší požáry v historii země zachvátily Kanadu. Od začátku roku shořelo v Kanadě podle Kanadského meziresortního střediska pro lesní požáry (CIFFC) téměř 16,5 milionu hektarů, předchozí rekord byl 7,11 milionu hektarů v roce 1995.

- Dějištěm nejtragičtějšího požáru za uplynulých 105 let se stal havajský ostrov Maui, kde bylo dosud nalezeno 115 obětí požáru.

- Požár v národním parku Dadia na severovýchodě Řecka u hranic s Tureckem je "dosud největším zaznamenaným požárem v EU", uvedl podle agentury AFP mluvčí Evropské komise (EK) Balázs Újvári. Další velké požáry zasáhly v létě ostrovy Korfu a Rhodos.

- Od začátku roku podle údajů společnosti Copernicus (k 2. září) v Evropě vyhořelo 535.000 hektarů. To je sice nadprůměrná hodnota, ale stále výrazně za rekordem 1,21 milionu, který byl zaznamenán za stejné období v roce 2017.

Smrtící záplavy v Asii

-----------------------------

- Monzunové období si vyžádalo nejméně 175 obětí v Pákistánu, nejméně 155 v Indii a nejméně 41 v Jižní Koreji, zatímco v severní Číně zemřelo při přívalových deštích nejméně 62 lidí.

- Navzdory lidským obětem však v Indii nebyly srážky nijak výjimečné, neboť v srpnu byly na nejnižší úrovni v historii, což přispělo k rekordním teplotám v zemi.