Neděle, 3. března 2024

Evropa zavedla uhlíkové clo pro třetí země. Co to pro firmy znamená?

Evropa zavedla uhlíkové clo pro třetí země. Co to pro firmy znamená?

Evropský mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích (CBAM) vstoupil 1. října do přechodné fáze. Představuje klíčový nástroj EU v boji proti uhlíkovým emisím a tvoří jeden z hlavních pilířů legislativního balíčku ,,Fit for 55". Má vyrovnat ceny uhlíku mezi domácími a importovanými produkty. V článku vysvětlíme, jak bude CBAM fungovat, jaké změny přinese reforma evropského systému obchodování s emisními povolenkami i jaký je rozdíl mezi evropským uhlíkovým clem a systémem emisních povolenek.

Autor: Martin Prokop, AUP, Redakce

EU plánuje vyřešit problém nejednotných pravidel pro stanovení ceny uhlíku, a sice zavedením Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Pro Evropské firmy platí od roku 2005 systém obchodování s emisními povolenkami (Emission Trading System, EU ETS, více o něm a jeho reformě níže). Pro firmy ze třetích zemí ale stejná povinnost nakoupit emisní povolenku za tunu vypuštěného oxidu uhličitého neplatí. CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism) má tuto nerovnováhu narovnat a v souladu s pravidly mezinárodního obchodu poskytnout rovné podmínky pro výrobce v rámci EU a dodavatele ze třetích zemí. CBAM je tedy jakýmsi doplňkem stávajícího evropského emisního trhu.

CBAM se zaměřuje na dovoz produktů v odvětvích s vysokými emisemi uhlíku - cementu, železa, oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku. Bude fungovat souběžně s evropským systémem obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a měl by zajistit, aby účinky tohoto systému pocítili i výrobci mimo EU. Ideálně by mohl motivovat mimoevropské země k zavedení politik v oblasti stanovování cen uhlíku.


zdroj: www.consilium.europa.eu; Infografika - ,,Fit for 55": jak EU hodlá řešit emise mimo EU?

Ostrý provoz CBAM začne 1. ledna 2026

Účinnost nařízení je dělená do dvou období. Přechodné období trvá od 1. října 2023 a do 31. prosince 2025, od ledna 2026 bude mechanismus plně účinný. V praxi to znamená, že během přechodné doby nebudou dovozci zboží do EU hradit poplatky za certifikáty, ale budou mít povinnost Evropské komisi předkládat čtvrtletní zprávy o emisích oxidu uhličitého vypuštěných při výrobě těchto produktů. Ti dovozci, na které se vztahuje nařízení CBAM, budou muset v průběhu přechodného období také získat status autorizovaného CBAM deklaranta - ten totiž bude pro dovozce od roku 2026 povinný.

Firmy ze zemí mimo EU se na novou povinnost už připravují, jak potvrzuje Ondřej Štolba z poradenské společnosti EY: ,,Společnosti, kterých se CBAM dotkne, se aktivně zajímají, jaký dopad na jejich byznysové strategie může mít, zejména skrze jejich současné dodavatelské řetězce. Nejvíce se společnosti zajímají o praktické výzvy - výpočet očekávaných nákladů, administrativa prokazování uhlíkové stopy produktů pro účely celní deklarace, zajištění spolehlivých dat o produktech z globálních dodavatelských řetězců, nebo dopady v daňové oblasti."

Od 1. ledna 2026 začíná plná implementace CBAM. Dovozci do EU začnou nakupovat CBAM certifikáty odpovídající ceně uhlíku, která by byla zaplacena, kdyby bylo zboží vyrobeno v EU, resp. podle pravidel EU pro stanovování cen uhlíku. Cena jednoho CBAM certifikátu v momentu jeho nákupu bude přímo reflektovat průměrnou cenu jedné emisní povolenky, vydraženou nejblíže momentu nákupu CBAM certifikátu. Cena jedné emisní povolenky bude aktualizována každý týden.

Zároveň platí, že pokud výrobce se sídlem mimo EU prokáže, že již cenu za uhlík vyprodukovaný při výrobě zaplatil, odpovídající náklady mohou být plně odečteny pro dovozce do EU. Dovozci budou každý rok deklarovat objem vyprodukovaných skleníkových plynů a množství zboží dovezeného do EU v předchozím roce. Poté budou mít povinnost odevzdat odpovídající počet certifikátů CBAM.

zdroj: prezentace Ing. Pavlíny Kulhánkové, ředitelky odboru průmyslové ekologie, MPO

Na jaká odvětví se CBAM vztahuje?

Mechanismus CBAM se vztahuje na vybrané produkty energeticky náročných odvětví s vysokými emisemi uhlíku, konkrétně:

  • železo a ocel,
  • cement,
  • hnojiva,
  • hliník,
  • výroba vodíku,
  • elektrická energie.

Dále pak na konkrétní typy zboží definované dle kombinované nomenklatury, která slouží společnému celnímu sazebníku EU.

Co mají společného EU ETS a CBAM?

Klíčovým evropským nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů je systém pro obchodování s emisemi (European Emissions Trading System, EU ETS). Jedná se o jeden z největších trhů s emisemi na světě, funguje už od roku 2005, zahrnuje přibližně 10 tisíc evropských podniků, není ale jediný svého druhu. Systém obchodování s emisemi funguje například i v Číně, Austrálii, Turecku nebo některých státech USA. Emisní povolenky zavedla nově Indonésie, k zavedení systému se zavázala například i Ukrajina.

EU ETS pokrývá přibližně 40 % emisí EU a vztahuje se na následující odvětví:

  • výroba elektřiny a tepla,
  • energeticky náročná průmyslová odvětví (například ropné rafinerie, ocelářství, výroba cementu, skla a papíru) nebo
  • komerční letecká doprava (v rámci Evropského hospodářského prostoru).

Od zavedení systému v roce 2005, přispěl v uvedených odvětvích ke snížení emisí o 41 %.

Systém zjednodušeně funguje na principu stanovení ceny uhlíku. Subjekty, na které se povinnost vztahuje, si musí každý rok kupovat povolenky o objemu, který odpovídá množství jejich emisí skleníkových plynů. Množství povolenek v oběhu stanovuje každoročně emisní strop - ten zaručí, že se množství emisních povolenek postupně sníží a firmy, které je využívají, jsou prostřednictvím vyšší ceny povolenky více motivovány k inovacím. Systém celkově směřuje k omezení množství vyprodukovaného uhlíku tak, abychom dosáhli svých závazků, jak vysvětlujeme níže. Výnosy z prodeje emisních povolenek zůstávají v národních rozpočtech členských států EU a musí být použity na klimaticky prospěšná opatření. Rejstřík obchodování s povolenkami v České republice spravuje společnost OTE, a. s.

Odvětvím, která jsou nejvíce ohrožena tzv. únikem uhlíku, tedy přesunem průmyslu do třetích zemí, jsou kvůli jejich konkurenceschopnosti povolenky přiděleny bezplatně. V minulosti však bezplatné přidělování povolenek a jejich přebytek na trhu vedl k paradoxním situacím, kdy s nimi firmy obchodovaly a z povolenek se tak stal nezamýšlený finanční derivát. Tuto situaci mělo řešit vytvoření tzv. rezervy tržní stability (Market Stability Reserve, MSR). Do rezervy každoročně putují nadbytečné emisní povolenky, aby se jejich počet na trhu snížil a cena povolenky byla pro firmy motivační.

Nový mechanismus CBAM je tedy jakýmsi alternativním systémem, který má ochránit evropské podniky před konkurencí ze třetích zemí, vyrovnat pravidla a zamezit výše zmiňovanému úniku uhlíku. Pokud již země mimo EU svůj systém obchodování s emisemi srovnatelný s EU ETS provozuje, z pohledu ceny výrobku se pro ni nic nemění, cílem mechanismu není vyžadovat platbu za emise uhlíku dvakrát, ale motivovat další země ke zpoplatnění emisí.

Jaký bude nový systém emisních povolenek?

V rámci souboru návrhů Fit for 55 přistoupila Evropská komise mimo jiné k revizi stávajícího systému obchodování s emisními povolenkami tak, aby byly v souladu s cílem pro rok 2030 -? snížit čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050 (více jsme o Fit for 55 a revizi legislativy psali v článku Co přináší Fit for 55? a Evropská cesta k udržitelnosti). V prosinci 2022 dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné politické dohody o reformě systému ETS a vzniku Klimatického sociálního fondu. Předpisy byly formálně publikovány v úředním věstníku v květnu letošního roku. Kromě revize samotného EU ETS a vzniku nového fondu revize zahrnuje další důležité body, a sice cíle pro snižování emisí v sektoru budov a dopravy.

Co se reformou EU ETS mění?

  • Ambicióznější cíle snižování emisií z původních 43 % na 62 %.
  • Rychlejší snižování emisního stropu = méně povolenek na trhu -? z aktuálních 2,2 % ročně (mezi 2024-?2030) na 4,3 % (mezi 2024-?2027) a 4,4 % (mezi 2028-?2030).
  • Nově se systém rozšíří na odvětví námořní dopravy a vznikne samostatný systém ETS pro budovy, silniční dopravu a paliva pro další odvětví.
  • Souběžně se zavedením Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), dojde k postupnému rušení bezplatných povolenek pro některá odvětví.

Zdroj: https://csrd.cz/

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů