Deset vybraných milníků jednání o klimatických změnách

Vybrané milníky vyjednávání o klimatických změnách před začátkem konference OSN o změnách klimatu (COP 28) v Dubaji 30. listopadu:

1988 - Vznik IPCC

- Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) založily Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), což je vědecký orgán zaměřený na výzkum změn klimatu a odhadnutí vlivu lidské činnosti na životní prostředí.

1992 - Summit Země v Riu

- Na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro, která do dějin vstoupila jako Summit Země, byla přijata Rámcová konvence OSN o změnách klimatu (UNFCCC) (v platnost vstoupila v roce 1994), která vyzvala země světa k dobrovolnému snižování emisí skleníkových plynů. Od roku 1995, kdy konferenci hostil Berlín, se konají pravidelné konference smluvních stran (COP).

1997 - Kjótský protokol

- Zástupci 159 zemí se 11. prosince 1997 v japonském Kjótu dohodli na takzvaném Kjótském protokolu k UNFCCC, podle kterého měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Kjótský protokol vstoupil v platnost v roce 2005 poté, co ho v roce 2004 ratifikovalo Rusko.

2007 - Nobelova cena

- Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) obdržel společně s bývalým americkým viceprezidentem Albertem Gorem Nobelovu cenu za mír za boj proti globálnímu oteplování.

2009 - Zklamání z Kodaně

- Neúspěchem skončila další ekologická konference COP 15 v Kodani. Státníci se pouze shodli na právně nezávazné dohodě o ochraně ovzduší. Text nestanovil žádné limity pro omezení vypouštění skleníkových plynů.

2015 - Pařížská dohoda

- V Paříži byla uzavřena nová globální dohoda o klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který má v roce 2020 nahradit dosavadní Kjótský protokol z roku 1997, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Kritici dohodě vyčítají, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí.

2018 - Greta Thunbergová a hnutí Fridays for Future

- Tehdy patnáctiletá švédská školačka Greta Thunbergová se v srpnu 2018 poprvé posadila před stockholmský parlament, aby od švédských politiků požadovala důslednější ochranu klimatu. V tomto protestu pokračovala denně až do parlamentních voleb 9. září a od té doby chodila stávkovat každý pátek. Postupně se k ní přidávali i další studenti, a tak se zrodilo hnutí Fridays for Future.

2022 - Další zklamání a rekordní emise

- Zatím poslední, loňská konference COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu skončila po přijetí ostře diskutovaného textu o pomoci chudým zemím postiženým změnou klimatu, ale bez nových závazků zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) později oznámila, že globální emise oxidu uhličitého související s energetikou se v roce 2022 zvýšily o 0,9 procenta na rekordních 36,8 miliardy tun.

2022 - Montrealská dohoda

- Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli v prosinci v Montrealu na závěrečném historickém prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň 30 procent světové pevniny a moří.

2023 - Varování IPCC a data služby Copernicus

- Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) v březnu varoval, že planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Unijní služba Copernicus nedávno uvedla, že rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření.