O rozvoji spalovny chce mít Brno s ohledem na dotaci jasno do konce června

Rozvoj brněnské spalovny je stále ve fázi prověřování variant. Jasno musí být do konce června, pokud chce město čerpat schválenou dotaci na stavbu třetího kotle z ministerstva životního prostředí. Na více informací čekají také zástupci jihomoravských obcí, odkud se odpad v Brně zpracovává. Bez rozšíření spalovny se obávají až dvojnásobného zdražení svozu odpadu, řekl ČTK starosta Židlochovic na Brněnsku Jan Vitula (Spolu pro Moravu).

Brněnští radní začátkem loňského prosince udělili městské firmě SAKO koncernový pokyn ukončit léta chystaný projekt Odpadové hospodářství Brno II (OHB II), jehož cílem byla výstavba třetí spalovací linky, kotle K1. Zároveň SAKO musí vypracovat kontextuální analýzu týkající se nového zařízení pro energetické využití odpadu. "Na rozvoji spalovny pracujeme na několika úrovních. Připravuje se kontextuální analýza, dále jsme oslovili odborníky z univerzit, například z Vysokého učení technického v Brně nebo Českého vysokého učení technického v Praze, od kterých chceme slyšet, jaká je nejlepší cesta pro Brno. Rovněž prověřujeme možnost záložního kotle jako součást OHB I," uvedl náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS).

Brněnská spalovna nyní provozuje dvě linky, K2 a K3, které spalují odpad a vyrábí z něj teplo a elektřinu. Roční kapacita kotlů s životností do roku 2035 je 240.000 tun. Třetí kotel by ji zvýšil na 352.000 tun. Město na něj má schválenou dotaci 2,85 miliardy korun od ministerstva životního prostředí. "O dalším vývoji musíme kvůli dotaci rozhodnout do konce června. Pokud půjdeme cestou OHB II, tak myslím, že ji pořád můžeme čerpat. Pokud vybereme variantu záložního kotle, tak nejspíš ne," uvedl náměstek. Záložní kotel by byl menší. "Bavíme se o 250.000 až 270.000 tun na spálení. V současnosti se pálí kolem 250.000," dodal.

Vitula situaci kolem spalovny označil za průšvih pro všechny obyvatele Jihomoravského kraje. Pokud ve spalovně nevznikne třetí kotel, očekává, že cena za svoz odpadu po roce 2028 vzroste v oblasti Židlochovic, ale i Ivančic či Tišnova, na dvojnásobek. Již dříve uvedl, že by chtěl vědět, zda má Brno nějaký záložní plán. "Zatím jsme se k tomuto tématu nesešli. Působí to na mě tak, že vedení Brna neví, co nám (starostům) má říct," míní Vitula.

Kotel K1 za 4,6 miliardy korun měla postavit společnost Metrostav. S přípravou zrušené zakázky jí vznikly náklady ve výši desítek milionů korun. "Jsme soukromý subjekt a musíme jednat s péčí řádného hospodáře. Aktuálně proto řešíme s naším právním oddělením způsob vymáhání způsobené škody. Jednání ze strany města je pro nás v tuto chvíli nečitelné," uvedl mluvčí společnosti Radim Mana