Unijní norma o spalovacích motorech a emisích budí kontroverze od počátku

Vybrané body dohody, kterou schválily státy EU 28. března 2023 a podle které by měly být veškeré emise ze spalovacích motorů u nových vozidel od roku 2035 v EU zpoplatněny, což by prakticky znemožňovalo po roce 2035 prodej nových benzínových a naftových aut s výjimkou spalovacích motorů pro syntetická paliva:

- Norma, jejíž podobu dohodlo koncem října 2022 české předsednictví, je součástí balíčku návrhů zaměřených na výrazné omezení emisí skleníkových plynů Fit for 55, který je páteří Zelené dohody pro Evropu (takzvaný Green Deal). Zelená dohoda pro Evropu je souborem řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům, k nimž patří omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality.

- K základním bodům normy o emisích automobilů patří 55procentní snížení emisí CO2 u nových osobních automobilů a 50procentní snížení u nových dodávek od roku 2030 do roku 2034 ve srovnání s úrovněmi z roku 2021 a nulové emise CO2 jak u nových osobních automobilů, tak u dodávek od roku 2035. Pravidla se netýkají stávajících eutomobilů.

- Emise nad dohodnutý rámec mají být zpoplatněny, což od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových benzínových a naftových aut. Součástí dohody je klauzule, podle níž v roce 2026 komise zhodnotí situaci a navrhne případné úpravy.

- Od roku 2025 do konce roku 2029 bude zaveden regulační pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi. V rámci tohoto mechanismu může být výrobce, který dosáhne určité referenční hodnoty pro prodej vozidel s nulovými a nízkými emisemi, odměněn uplatňováním méně přísných cílů v oblasti CO2.

- Proti normě hlasovalo pouze Polsko a zdržely se Itálie, Rumunsko a Bulharsko. za ČR se jednání zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Souhlasu unijních ministrů s dlouho projednávanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy. K požadavkům Německa se přidaly i další země včetně Česka, čímž se shromáždilo dost hlasů pro zablokování původního návrhu.

- Evropský parlament dohodu schválil 14. února 2023. Pro hlasovalo 340 europoslanců, proti bylo 279 europoslanců a 21 se jich zdrželo hlasování.

- Z českých europoslanců hlasovali pro normu Luděk Niedermayer (TOP-09) a Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa (všichni tři Piráti).

- Proti hlasovali Evžen Tošenovský, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Jan Zahradil (všichni z ODS), Kateřina Konečná (KSČM), Hynek Blaško a Ivan David z SPD a Martina Dlabajová, Ondřej Knotek, Martin Hlaváček, Ondřej Kovařík a Radka Maxová (ANO) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

- Hlasování se zdrželi Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a Jiří Pospíšil (TOP-09). Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL a Dita Charanzová (ANO) se podle zápisu hlasování nezúčastnili.

- Zastánci nařízení tvrdí, že schválená pravidla přispějí k záchraně životního prostředí. Odpůrci, včetně části českých europoslanců, naopak upozorňují, že nařízení ohrožuje automobilový průmysl a pracovní místa v něm, navíc budou bezemisní auta mnohem dražší. "Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně," řekl například Alexandr Vondra. Podle kritiků je také norma příliš ambiciózní a počítá s příliš krátkým časovým horizontem. "Zastavme šílenství!" prohlásil o "zákazu spalovacích motorů" Jens Gieseke, německý křesťanský demokrat z poslaneckého klubu evropských lidovců.

- Nizozemský europoslanec Jan Huitema (skupina Obnova Evropy), který byl zpravodajem hlasování, hájí normu s tím, že využívání vozidel na elektrický pohon bude nákladově efektivnější, protože ceny elektřiny jsou v současné době nižší než ceny benzínu, a elektromobily vyžadují méně údržby. Nová pravidla by měla podle Huitemy podpořit větší konkurenci a povzbudit výrobce k investicím do výzkumu a inovací, což by mělo snížit pořizovací cenu.