Podniková ekologie pohledem experta. Rozhovor se Zdeňkem Fildánem, ENVI GROUP
Jak ekologie ovlivňuje malé a střední podniky? V jakých oblastech jsou firmy
nejčastěji pokutovány? Proč využívat služeb externího poradce-ekologa? I na tyto
otázky jsme se zeptali dlouholetého poradce, školitele, autora odborných
publikací průmyslové ekologie a jednatele společnosti ENVI GROUP s.r.o.
[https://www.envigroup.cz/] pana Zdeňka Fildána.
Jak ekologie ovlivňuje malé a střední podniky? V jakých oblastech jsou firmy nejčastěji pokutovány? Proč využívat služeb externího poradce-ekologa? I na tyto otázky jsme se zeptali dlouholetého poradce, školitele, autora odborných publikací průmyslové ekologie a jednatele společnosti ENVI GROUP s.r.o. pana Zdeňka Fildána.
Zdeňku, vzhledem k tomu, že se již léta známe, budeme si v rozhovoru tykat. Jak dlouho se vlastně průmyslovou ekologií zabýváš? Tvoje firma ENVI GROUP funguje již přes 20 let, ale předpokládám, že ekologie je tvou vášní ještě mnohem déle, nemýlím-li se.
Ekologií (podnikovou) se skutečně zabývám již velmi dlouho. V podstatě od dětství, kdy jsem pomáhal svému otci, který mě k tématu podnikové ekologie přivedl. Postupem času jsem si sám založil živnostenský list a řešil hlavně autorizovanou osobu na chemické látky. Po vytvoření našich publikací jsem chtěl trochu více posílit statut vydavatele jako velké firmy, tak byla založena společnost ENVI GROUP s.r.o.
Podniková ekologie je soubor komplexních agend počínaje odpadovým, obalovým, vodním hospodářstvím, ochranou ovzduší, přes nakládání s nebezpečnými chemickými látkami/směsmi až po řešení havárií, sanací a spousty dalších. Jak těžké je obsáhnout všechny tyto oblasti? Je to vůbec kapacitně zvládnutelné znát odpovědi na všechny provozní otázky?
Pro běžné podniky bez dovozů či výroby chemických látek není podniková ekologie příliš složitá. Hlavní problém je v její rozsáhlosti a častých změnách. Pokud osoba podnikového ekologa má na starosti více oblastí, např. BOZP/PO a k tomu ještě provoz, tak stihne jen základní věci, jako třeba hlášení.
Jsi autorem odborné publikace Povinnosti firem v podnikové ekologii, Příručka pro oblast životního prostředí, která zároveň získala v r. 2004 cenu Zlatý CHEMTEC za nejlepší exponát na 11. Mezinárodním veletrhu chemie a plastů Praha. Proč ses historicky vydal cestou publikací? A prodávají se ještě vůbec tyto tvoje knihy nebo vše je již v elektronické verzi?
Důvod, proč knihy vznikly je jednoduchý. Když jsem s podnikovou ekologií začínal, tak jsem si chtěl legislativu upravit do lidské podoby. Spojil jsem zákonné požadavky s prováděcími předpisy do jednodušších textů. Vznikla tak příručka pro běžnou praxi. Časem se rozsáhlá příručka zjednodušila do praktického průvodce v podobě kapesního průvodce Povinnosti firem v podnikové ekologii. Knihu používáme i v rámci našich kurzů jako základní manuál. Elektronická verze v podobě Průvodce podnikovou ekologií je také velmi využívaná včetně filtrování povinností a vzorové dokumentace.
,,Ekologie" je velmi skloňovaným tématem současnosti, ať již v podobě Green Dealu či jiných mediálních zkratek. Jak ekologie jako taková v dnešním pojetí ovlivňuje provozní praxi v malých a středních podnicích? Jaká je tvoje autentická zkušenost?
V malých a středních podnicích je často podniková ekologie trochu v pozadí a řeší se hlavně ohlašovací povinnosti, případně, náprava po kontrole inspekce. Souvisí to samozřejmě s tím, že malý a střední podnik nemá svého specialistu na ŽP. S tím může pomoci externí poradce, který pak na plnění povinnosti dohlíží.
Lze nějak definovat jaké jsou aktuální trendy v podnikové ekologii, resp. odpadech, ochraně ovzduší, vodním hospodářství, obalech ? ?
Aktuální trendy určitě souvisí s uhlíkovou stopou a ESG reportingem. Podle mě je to chyba, protože tím, že se neustále objevují nové požadavky, tak se zapomíná na plnění základních povinností. Pokud se se více kontrolovalo plnění složkových povinností, tak by přínos pro ŽP byl zřejmě větší, než jen další zprávy.
S jakými dotazy, nejasnostmi, provozními problémy se na tebe klienti nejčastěji obrací?
Nejčastější požadavky jsou směřovány hlavně na prověření stavu plnění povinnosti v oblasti ŽP. Případně pak požadavky na zpracování dokumentů jako jsou provozní řády, havarijní plány, žádosti o povolení.
V jakých oblastech jsou firmy nejčastěji pokutovány? Mám na mysli zejména ty, které spadnou do kategorie malých a středně velkých. Jsou to třeba stavební firmy nebo lakovny? A jaká je nejčastější výše pokuty?
Určitě jsou to hlavně malé a střední firmy, kde často není obsazena pozice podnikového ekologa. A tím jim často chybí povědomí o jednotlivých povinnostech. Na předmětu činnosti moc nezáleží. Velký podnik má zpravidla výhodu, že aspoň svoje povinnosti znají a jsou často schopni před ohlášenou kontrolou ledacos zachránit.
Dovolím se zeptat i na kontroverznější témata - zálohování PET, plechovek nebo třeba zákaz výroby aut se spalovacími motory. Je to krok směrem k ekologii/udržitelnosti nebo jde pouze o business?
Osobně se domnívám, že zálohování v navrhované podobě je zbytečné. Už nyní je u nás sběr odpadních obalů na vysoké úrovni. Možná, že by se plánované náklady za zálohování mohly investovat do dotřídění komunálního odpadu, a pak byl by přínos větší, aniž by se musel měnit stávající zaběhlý systém sběru pro občany. Čtyři koruny asi nezodpovědného návštěvníka lesa asi moc nepřesvědčí, aby PET lahev neodhodil v lese.
Zákaz spalovacích motorů je také podle mě předčasný. Alternativa elektromobilů bude narážet hlavně na nabíjecí infrastrukturu a chybějící zdroje el. energie.
Zastavíme-li se na chvíli u modelových příkladů firem, například - autoservis a e-shop s oblečením a strojírenská výroba. Lze stručně říci, jaké základní povinnosti se právě takových provozů týkají a na co se mají majitelé zaměřit?
Problém, že legislativní požadavky jsou skoro stejné jak na malý, tak i velký podnik. Často bez velkého vlivu předmětu činnosti. Autoservis bez lakovny bude řešit hlavně odpady, zabezpečení látek před únikem a chemické látky na pracovišti. Strojírenská výroba bude mít navíc oblast ovzduší a IRZ. E-shop musí zase hlavně zajistit povinnosti ze zákona o obalech.
Má poslední otázka bude směřovat k legislativním novinkám. Co zásadního se chystá do konce r. 2024 v rámci podnikové ekologie? Je nějaký připravovaný právní předpis, který bys vypíchl jako důležitý pro standardní malý, střední podnik?
Změn se chystá poměrně dost. V odpadech se musí prodloužit přechodné období pro stavební a demoliční odpady v režimu § 83 o další dva roky. Samostatná chystaná vyhláška na SDO bude tedy platit výrazně později, než se původně myslelo.
Novelizována bude také oblast ekologické újmy. Novela zákona umožní zejména zlepšit aplikační praxi v tom, že bude zřejmé, kdy se uplatní postupy pro ukládání opatření podle zákona o ekologické újmě a kdy postupy podle jiných zákonů. Posílit má také povinnost finančního zajištění u provozovatelů registrovaných v systému EMAS/ISO 14001. Současná výjimka z pojištění se má pro tyto ze zákona odstranit.
Měnit se bude i ochrana ovzduší. Chystá se novela zákona i emisní vyhlášky. Firmy budou muset minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, aby prach neobtěžoval občany. Rozšíří se kontinuální měření emisí a změny budou i v oblasti jednorázového měření emisí. Výsledky z měření emisí budou nově předávány jen digitálně, do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny. Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Další součástí novely je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Zavedeny budou také nové sazby u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2025, u nichž se zohlední inflace z posledních let.
Autor: Lukáš Žaludek
Sdílet článek na sociálních sítích
