Pátek, 25. dubna 2025

Oblíbené budování tůní může krajině spíš škodit než pomáhat, míní experti

Oblíbené budování tůní může krajině spíš škodit než pomáhat, míní experti

Oblíbené hloubení tůní jako opatření proti suchu může například v zemědělské nížinné krajině na jižní Moravě mnohdy napáchat víc škody než užitku. ČTK to řekli odborníci z Masarykovy univerzity v Brně (MUNI). Současný přístup k obnově mokřadů je podle nich neefektivní a mnohdy i kontraproduktivní. Tůně často ničí cenné biotopy, zhoršují kvalitu vody i podmínky pro biodiverzitu, uvedli.

"V dobré víře se vytvoří tůň, ale celý biotop se změní a společenstva mizí. Hloubení tůní často nepomáhá biodiverzitě, i když je to oficiálně jejich cíl," řekl Jan Sychra, který je jedním ze spoluautorů nové studie o tůních v zemědělské krajině. Dodal, že voda v tůních bývá nekvalitní a opatření mnohdy dokonce přispívá k odvodnění okolí.

Do budování tůní přitom míří nemalé peníze, uvedla podle Barbory Pelánkové, která je koordinátorkou projektů na Přírodovědecké fakultě MUNI. "Do tohoto opatření tečou přes státní dotační programy neuvěřitelné peníze. Výsledek je mnohdy horší, než kdyby se nevybudovalo nic," řekla. Často podle ní obce bez ekologických konzultací likvidují poslední zbytky podmáčených luk. "Hloubení tůní je výborný byznys, protože se zazemňují a za deset let můžete žádat znovu o dotaci a vybagrovat to samé místo," dodala.

V tůních jsou navíc podle odborníků často ryby, které jsou invazivní nebo se v okolí rozrůstá rákosí, což nepřispívá biodiverzitě v oblasti. Tůně také mohou okolní krajinu odvodňovat, voda v nich je nekvalitní a nebo je součástí toků, kde jsou čističky odpadních vod.

Oba odborníci se vyjádřili pro nutnost změny dotačních pravidel i celkového přístupu. "Změnit se to dá buď úpravou pravidel operačního programu, ze kterého lze dotace na budování tůní čerpat, nebo změnou podmínek pro schvalování projektů. Revitalizace mokřadů by se měla ubírat směrem, kdy vodu nehloubíme, ale naopak vracíme na povrch," řekl Sychra. Preferovat by se podle něj měly jiné techniky, například mělké rozlivy a obnova přirozených vodních režimů i pastva a kosení. "Tyto postupy jsou ale méně líbivé, složitější, a proto na ně nejdou peníze, zároveň je ale ani nikdo moc nezná," dodal Sychra.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů