Klimatické změny podle vědců proměňují i svět vážek v evropských rašeliništích

Dopadům klimatické změny čelí i nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních 20 letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy. Zástupci Univerzity Palackého (UP) o tom dnes informovali ČTK.

Monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku zahájili biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety. Právě rašeliniště patří k nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Podle nové studie však pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu. "Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo," uvedl vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Podle vědců ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako je například šídlo sítinové nebo vážka tmavoskvrnná. "Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, například vážka žíhaná nebo šidélko páskované. Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability - a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností," doplnil vedoucí výzkumu.

Podle odborníků jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev. "Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností, například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště, jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev," uvedla spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty. "To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná," doplnila Šigutová.

Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá podle nich předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.