S emisními povolenkami se obchoduje 20 let, druhá část má platit od roku 2027

Vybrané údaje o systémech emisních povolenek ETS 1 a ETS 2 (premiér Petr Fiala dnes řekl, že skupinu zemí, která žádá úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2, nyní tvoří 18 států):

ETS 1

- Systém obchodu s povolenkami (EU ETS) zavedla Evropská unie v roce 2005 na základě takzvaného Kjótského protokolu v rámci snahy o omezení emisí oxidu uhličitého (CO2). Tehdy se mezi členské země rozdělila část emisních povolenek na vypouštění uhlíkových emisí, které byly zdarma, po jejich překročení musí firmy povolenky nakupovat na trhu. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší.

- Obchodování zahrnuje na 11.000 podniků z energetiky, výroby oceli, železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklokeramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy. - Evropský systém ETS zahrnuje kromě 27 členských států Evropské unie také Island, Lichtenštejnsko a Norsko, do prosince 2020 byla jeho součástí i Británie, která po završení brexitu zavedla vlastní systém pro obchodování s emisními povolenkami. Obdobná opatření fungují i v dalších oblastech světa.

- Vedle vydávání bezplatných povolenek poskytuje EU část povolenek do dražby jednotlivým státům, povolenky se mohou také kupovat a prodávat, nejvýznamnějšími místy pro obchodování jsou Evropská energetická burza (EEX) se sídlem v Lipsku a londýnská komoditní burza ICE. Cena povolenky během let kolísala, v roce 2020 stála průměrně 25 eur (625 Kč), na začátku roku 2023 se přiblížila sto eurům, což je podle některých expertů hranice, která umožňuje naplnit cíle Pařížské dohody o klimatu, tedy udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Nyní povolenka stojí přes 70 eur (1750 Kč).

- Počet bezplatných povolenek se postupně snižuje, což motivuje firmy k investicím do čistších technologií. Systém pokrývá přibližně 40 procent emisí EU a je klíčovým prvkem strategie ke splnění cílů klimatické neutrality do roku 2050.

- Státy EU mají výnosy z dražby povolenek využívat na ochranu klimatu. Zpočátku stačilo na tyto účely dávat polovinu těchto výnosů, v reálu to byly zhruba tři čtvrtiny, byly vynakládané nejčastěji na podporu výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů nebo ekologické formy dopravy. Nyní už je možné peníze z prodeje emisních povolenek využít jen na opatření snižující nebo kompenzující důsledky změny klimatu. V ČR byla příslušná norma přijata koncem loňského roku.

Zpřísnění ETS 1 a ETS 2

- V prosinci 2022 se unie během českého předsednictví v Radě EU předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami, v dubnu 2023 to definitivně schválily země EU.

- Kromě ambicióznějšího cíle poklesu emisí do roku 2030 (tedy 62 místo 43 procent oproti roku 2005) reforma počítá s postupným ukončováním bezplatných povolenek pro podniky (mezi roky 2026 a 2034) a také zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027, pro něž vznikne samostatný nový systém ETS 2.

- V rámci zavedení ETS 2 má vzniknout nový mechanismus cenové stability, který zajistí, že pokud cena povolenky v tomto novém systému vzroste nad 45 eur (1125 Kč), bude uvolněno 20 milionů dodatečných povolenek. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy, týkat by se mělo lodí s tonáží nad 5000 tun. Do roku 2026 se také postupně zruší bezplatné povolenky pro letectví a navýší podpora udržitelným leteckým palivům.

- Povolenky v systému ETS 2 nemají nakupovat jednotliví producenti skleníkových plynů (typicky koncoví spotřebitelé jako domácnosti nebo motoristé), takový postup by byl příliš složitý. Povolenky budou kupovat dodavatelé energií a paliv, kteří je promítnou do cen.

- Jestliže dosavadní ETS nyní pokrývá necelých 40 procent všech emisí skleníkových plynů v EU, nový ETS 2 se bude týkat dalších zhruba 47 procent, a zpoplatnění tak bude podléhat 87 procent emisí v unii. Zbývající procenta vznikají zejména v zemědělství a při zpracování odpadů.

- Sytém ETS 2 se od počátku setkával se silnou kritikou některých politiků a zemí. Český premiér Petr Fiala (ODS) již loni v prosinci řekl, že Česká republika bude v EU usilovat o odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Česko podle Fialy v minulých měsících spustilo v rámci EU iniciativu, jejímž cílem byla revize nového systému povolenek. Dnes Fiala před odletem na dvoudenní summit EU v Bruselu řekl, že skupinu zemí, která žádá úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2, nyní tvoří 18 států.

- Návrh revize nového systému povolenek počítá podle ministra životného prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s celkem pěti hlavními úpravami systému. Tou zřejmě nejdůležitější by mělo být zastropování ceny povolenek na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Další změny zahrnují například úpravu systému obchodování s povolenkami, zahájení tzv. předběžných aukcí povolenek už v roce 2026, pravidelné zveřejňování klíčových dat a predikcí v systému nebo prodloužení rezervy povolenek.