MŽP chce rozšířit program dotací na likvidaci azbestu i pro fyzické osoby

Ministerstvo životního prostředí chce příští rok pokračovat v dotacích malým zemědělským podnikům na ekologickou likvidaci střech s azbestem a navíc tento dotační program rozšířit o fyzické osoby. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to dnes novinářům řekl ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

Letošní výzvu pro malé zemědělské podniky, které mají do 50 zaměstnanců, ministerstvo vyhlásilo v březnu. Žádosti lze podávat do 1. června příštího roku nebo do vyčerpání částky 100 milionů Kč. Za pět měsíců dorazilo 82 žádostí celkem za 31 milionů Kč. Díky tomuto zájmu by chtělo ministerstvo zopakovat výzvu v příštím roce, navíc i pro fyzické osoby, řekl dnes Hladík.

Dotace na odstraňování azbestu nejprve byly na rekonstrukci veřejných budov. "Teď je to na zemědělské budovy, ať už se to týká vepřínů, kravínů, skladů obilí, slámy či sena. A do budoucna bychom toto chtěli rozšířit směrem k fyzickým osobám, ať už vlastníkům třeba nějakých hotelových zařízení nebo i rodinných domů, protože především v horských a podhorských oblastech se tento materiál ještě velmi často objevuje na střechách těchto domů," uvedl ministr.

Eternit, který obsahuje zdraví nebezpečný azbest, byl populární v druhé polovině minulého století, protože se v zemi vyráběl a je žáruvzdorný. Jím pokryté objekty teď často dožívají a je potřeba je renovovat. Azbest se už 30 let nevyrábí a nepoužívá. Ale stále se nachází nejen na zemědělských budovách, ale také na starších domech. "Po otevření dotace pro malé a mikro zemědělce se zvedl velký zájem i od majitelů jiných typů budov," dodal Hladík. Do nové výzvy by chtěl vložit podobnou částku.

Zemědělci mají na provedení prací tři roky. Jeden žadatel může dostat až milion korun. Dotace může pokrýt polovinu způsobilých nákladů, což je sundání, odvoz a ekologická likvidace krytiny. Limitem je 30.000 korun na tunu azbestu.

MŽP podporuje zemědělce i prostřednictvím dalších výzev, za poslední čtyři roky podpořilo přes 1200 projektů za téměř 2,4 miliardy korun. "Zaměřujeme se na projekty určené na adaptaci na změnu klimatu a podporu biodiverzity, například budování mokřadů, tůní, výsadbu stromů a vytváření krajinných prvků, které chrání půdu a pomáhají proti vodní a větrné erozi. Dále je v rámci zlepšení cirkulární ekonomiky významná podpora využití biologicky rozložitelného odpadu," řekl Hladík.

Další formy podpory směřovaly na zabezpečení hospodářských zvířat před útoky například vlka, rysa, nebo na omezení výskytu hraboše polního.