Automobilky se musí potýkat s malou poptávkou po elektroautech i emisními cíli

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent HDP Evropské unie. Nyní je ale automobilový sektor v krizi, která postihuje všechny jeho části: od dodavatelů součástek až po výrobce vozů. Podle Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu CLEPA za poslední čtyři roky zaniklo v odvětví 86.000 pracovních míst a roční prodej aut v Evropě zůstává asi tři miliony pod úrovní z doby před pandemií covidu-19; v roce 2024 se podle Evropského sdružení výrobců automobilů ACEA prodej nových aut v EU zvýšil o 0,8 procenta na 10,6 milionu.

Automobilový průmysl v Evropě v současnosti zaměstnává v celé EU 13 milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává 500.000 lidí.

Hlavní problémy automobilek v Evropě (předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová bude 12. září jednat s vedoucími představiteli evropského automobilového průmyslu o budoucnosti odvětví a o plánu na dosažení nulových emisí u osobních a lehkých užitkových vozů do roku 2035):

Zpomalení poptávky po elektromobilech a rostoucí konkurence z Číny:

- Automobilky se potýkají se zpomalením poptávky po elektrických vozech a s větší konkurencí ze strany čínských rivalů, kteří expandují na zahraničí trhy. Situace vypadá velmi vážně zejména v Německu, kde místní automobilky desítky let vyráběly úspěšné modely se spalovacím motorem. Nyní však mají spolu se svými dodavateli potíže při přechodu na elektromobily. Jedním z důvodů je nedostatek cenově dostupnějších elektrických modelů či rostoucí poptávka po hybridních vozech.

- Čína ovlivnila evropský automobilový průmysl levnými elektromobily, což vyvolalo zavedení cel Evropskou unií, která mají zabránit, aby tyto vozy zaplavily evropský trh. Evropským výrobcům zatím chybí masově rozšířený levný elektromobil, chystá ho například Volkswagen, který se ale zatím potýká s vysokými výrobními náklady.

- Některé automobilky také oznámily, že ustupují od plánu vyrábět v blízké době výhradně elektromobily. Například Volvo Cars (vlastněná čínskou společností Geely Holdings) loni v září oznámila, že zrušila plán, v rámci kterého chtěla od roku 2030 nabízet zákazníkům pouze elektromobily. Stejně tak Mercedes-Benz ohlásil, že firma bude pravděpodobně nabízet modely se spalovacími motory i v příštím desetiletí.

Emisní cíle:

- Podle cílů musí každé nové auto jedoucí po silnicích EU snížit v průměru uhlíkovou stopu ze 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud to výrobci aut nezvládnou, zaplatí 95 eur (asi 2400 korun) za každý gram oxidu uhličitého nad limitem u každého prodaného vozu. Evropská unie letos na jaře schválila změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. Zmírnění pokut výrobcům automobilů umožní, aby zprůměrovali limity za tři roky po sobě. To znamená, že když firma překročí předepsané emisní limity v roce 2025, může je snížit ve dvou dalších letech a pokuta jí bude hrozit jedině tehdy, pokud limit překročí průměr za celé tři roky.

- Automobilky mohou buď od výrobců elektromobilů nakupovat emisní povolenky, což je strategie označovaná jako 'pooling' (sdružování), nebo omezit výrobu automobilů se spalovacím motorem, aby snížily průměrné emise svého vozového parku.

Zákaz výroby aut se spalovacími motory v roce 2035:

- Stále také platí záměr v roce 2035 zakázat výrobu aut se spalovacími motory. Revize tohoto záměru měla přijít v příštím roce, ale kvůli zhoršující se situaci v odvětví vyvolaly některé členské země EU, včetně Česka, její uspíšení už na letošek.

- Podle představitelů automobilek cíle EU pro snižování automobilových emisí oxidu uhličitého, včetně plánu na dosažení nulových emisí u osobních a dodávkových vozů do roku 2035, už nejsou splnitelné a je zapotřebí je přehodnotit. "Evropský plán transformace automobilového průmyslu musí překročit hranice idealismu a připustit současnou průmyslovou a geopolitickou realitu. Splnění přísných cílů pro emise osobních a dodávkových automobilů pro roky 2030 a 2035 zkrátka není v dnešním světě proveditelné," uvedli letos v srpnu v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové šéf Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Ola Källenius a šéf Evropského sdružení dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) Matthias Zink. Dodali ale, že výrobci aut a jejich dodavatelé jsou odhodláni pomoci EU ke splnění plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Vysoké náklady na pracovní sílu:

- Evropské automobilky se potýkají s vyššími náklady na pracovní sílu, než má čínská konkurence. Podle analýzy agentury Reuters, vycházející z memoranda rady zaměstnanců, jsou například náklady Volkswagenu na pracovní sílu výrazně vyšší i ve srovnání s německou konkurencí VW. Podíl příjmů vynaložených na pracovní sílu ve Volkswagenu sice celosvětově klesl z 18,2 procenta v roce 2020 na 15,4 procenta v roce 2023, je to ale stále relativně vysoké číslo. Značky BMW, Mercedes-Benz nebo Stellantis v roce 2023 na zaměstnance vynaložily 9,5 až 11 procent příjmů.

Americká cla na dovoz automobilů z EU:

- Americký prezident Donald Trump letos zvýšil cla na dovoz osobních automobilů z Evropské unie do USA na 27,5 procenta. Později uzavřel s EU obchodní dohodu, podle které se cla snížila na 15 procent. I tato sazba je však výrazně vyšší než dřívějších 2,5 procenta.

- Kvůli dopadům obchodní politiky amerického prezidenta snížili své výhledy například němečtí výrobci Volkswagen či Mercedes-Benz, kteří na americkém trhu působí. Celoroční výhled naopak potvrdila italská automobilka Ferrari, pro kterou jsou Spojené státy největším trhem. Kvůli clům a nákladům na restrukturalizaci klesl čistý zisk v letošním prvním pololetí německé automobilce Audi. Podle odhadu analytiků německá automobilka BMW utrpí letos ztrátu až 1,5 miliardy eur (37 miliard korun) v důsledku vyšších cel mezi EU, USA a Čínou.

Propouštění:

- Evropský automobilový sektor zasáhlo v poslední době propouštění. Koncem loňského roku vyvolal velkou pozornost záměr koncernu Volkswagen uzavřít poprvé za dobu existence podniku část závodů v Německu, snížit mzdy a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Později se sice značka dohodla s odboráři, že žádné německé továrny zavírat nebude, přesto hodlá v příštích šesti letech v Německu zrušit přes 35.000 pracovních míst. Propouštět hodlá i Ford, který chce zrušit 4000 míst v Evropě, což odpovídá asi 14 procentům jeho pracovní síly v regionu. Zdůvodnil to značnými ztrátami v posledních letech. Značka Audi připravila plán na zrušení tisíce pracovních míst mimo výrobu, navíc koncem února uzavřela svůj závod v Bruselu s 3000 zaměstnanci, kde se vyrábělo pouze velké elektrické SUV Audi Q8 e-tron.