Proč kuřáci odhazují nedopalky a jak změnit jejich chování?

Nedopalky patří k nejrozšířenějším odpadům na světě. Přestože většina kuřáků ví, že jejich pohazování není správné, v praxi se chovají často jinak. Studie, kterou zadala společnost NEVAJGLUJ a.s., se proto zaměřila na postoje samotných kuřáků - jak hodnotí různé způsoby likvidace nedopalků, co považují za přijatelné a kde vznikají rozpory mezi tím, co si myslí, a tím, co skutečně dělají.

Jak kuřáci vnímají likvidaci nedopalků?

• Koš je jasná volba. Většina respondentů považuje vyhození nedopalku do běžného odpadkového koše nebo kontejneru na směsný odpad za správné (60-64 %). A tam, kde lidé vnímají chování jako společensky přijatelné, skutečně tak jednají.
• Tříděný odpad mate. Zde panuje zmatek: 38 % kuřáků považuje vhazování nedopalků do tříděného odpadu za naprosto v pořádku, zatímco 20 % ho vidí jako nepřijatelné. Přitom jde o závažný problém - nedopalky obsahují toxické látky. Znečišťují životní prostření mikroplasty a nejsou recyklovatelné.
• Pohazování na zem je ,,tabu". Více než polovina kuřáků označila littering ve městě či přírodě za naprosto nepřijatelný, přičemž jen minimum (1-2 %) ho považuje za přijatelné. Problém nastává u kanálů - 37 % respondentů odhazování do kanálu toleruje a 9 % ho dokonce považuje za správné.

Co chování kuřáků formuje?

1. Pohodlí

Ačkoliv většina kuřáků tvrdí, že nedopalky vyhazuje do košů, realita je jiná. Littering je často volbou ,,pro pohodlí" - zejména odhazování na zem nebo do kanálu. Téměř dvě pětiny kuřáků (41 %) přiznávají, že nedopalky občas končí právě v kanálu, což je samozřejmě špatně.

2. Zvyk

Používání kapesních popelníčků je vzácností - alespoň občas je používá jen 15 % kuřáků. Většina si zvykla na jednodušší a pohodlnější způsoby likvidace.

3. Nízké povědomí

Mnozí kuřáci věří, že nedopalky lze bez problémů vyhodit do tříděného odpadu. Ve skutečnosti je tam odhazuje více než polovina respondentů. To svědčí o nedostatku informací a chybějícím společenském tlaku, proto se také společnost NEVAJGLUJ a.s. věnuje osvětě v obcích, mezi veřejností na festivalech, prostřednictvím billboardů, v denním tisku, na odborných portálech, v rádiích i dalších médiích.

Emoce versus realita

Výzkum ukázal zajímavý paradox. Čtyři z pěti kuřáků tvrdí, že jim pohled na nedopalky v přírodě nebo ve městě vadí. Přesto většina přiznává, že je sama občas pohazuje. Tento rozpor lze vysvětlit pohodlností, nepozorností i slabou infrastrukturou.

Podobná ambivalence se projevuje i v představách o ekologických dopadech. Ačkoliv 78 % respondentů souhlasí s tím, že z nedopalků unikají toxické látky, jen málokdo dokáže vysvětlit, jak konkrétně škodí. Mnozí navíc věří, že se nedopalky samy rozloží (59 %) nebo že je uklidí někdo jiný (68 %).

Neviditelný problém: kanál není koš

Odhazování do kanálů patří k nejrozšířenějším formám litteringu. Téměř polovina kuřáků přiznává, že to dělá občas či často, a většina tento způsob nijak silně neodsuzuje.

Proč je kanál tak ,,atraktivní"?

• Je pohodlný - vždy po ruce, bez námahy.
• Je neviditelný - nedopalek mizí z dohledu, a tím i z mysli.
• Je méně stigmatizovaný - okolí si ho většinou ani nevšimne, na rozdíl od pohazování na zem.

Problém je, že tato praxe výrazně přispívá k znečištění vody a následně půdy toxickými látkami a mikroplasty, a je mnohem škodlivější, než si většina kuřáků připouští.

Co z toho plyne?

Studie ukazuje, že kuřáci nejsou k problému lhostejní - vadí jim vizuální nepořádek, uvědomují si určité ekologické dopady. Ale jejich chování formuje pohodlí, nízké povědomí a iluze, že nedopalky ,,zmizí samy" nebo je uklidí někdo jiný.

Pokud má být situace změněna, je klíčové:

• Zvýšit informovanost - ukázat konkrétní škodlivost nedopalků.
• Budovat společenský tlak - aby bylo pohazování vnímáno jako nepřijatelné.
• Zlepšit infrastrukturu - dostupnost košů i propagace kapesních popelníčků.

O výzkumu

Výzkum proběhl v listopadu 2024 na vzorku 704 respondentů (kuřáci klasických cigaret a uživatelé alternativních nikotinových produktů) ve věku 18-74 let. Data byla získána osobními rozhovory a analyzována společností MARKENT, s.r.o.

Více informací o výzkumu naleznete v záložce Infoservis.