LESNÍ POŽÁRY V EVROPĚ SÍLÍ. ODBORNÍCI RADÍ: UČME SE S OHNĚM ŽÍT

Jedním z hlavních témat byla otázka, zda má smysl využívat malé řízené požáry jako nástroj ochrany proti rozsáhlým a ničivým požárům.

,,V Evropě se mění četnost, intenzita i načasování lesních požárů. Musíme se přizpůsobit nové realitě - požáry v lese není snadné zastavit," uvedla během své prezentace Dr. Orsolya Valkó z Centra ekologického výzkumu v Maďarsku. Představila vědeckou zprávu připravenou pro země Evropské unie, podle které by předem plánované a kontrolované spalování mohlo být účinným nástrojem prevence, ale nikoli jediným. ,,Potřebujeme i nový přístup k výsadbě lesů - druhové složení a struktura by měly lépe odpovídat měnícím se klimatickým podmínkám," dodala Valkó.

Na význam složení lesa upozornila také Mgr. Jana Müllerová, Ph.D., z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. ,,Listnaté stromy mohou zpomalit postup požáru. Nejde o břízy, které se objevují až po požáru jako pionýrské druhy, ale o staré lesy, kde listnaté dřeviny fungují jako přirozená bariéra. V Českém Švýcarsku hořela především hrabanka - suché jehličí po odumřelých stromech napadených kůrovcem. Požár se zastavil tam, kde byly bučiny," vysvětlila.

Konference se uskutečnila tři roky po rozsáhlém požáru v Národním parku České Švýcarsko. Jeden z konferenčních dnů věnovali účastníci terénní exkurzi přímo na tehdejší spáleniště, které dnes už zarůstá pionýrskými dřevinami. ,,Přinášíme mnoho praktických poznatků z terénu. Na oplátku je pro nás důležité slyšet vědecký vhled," říká Ing. Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko. Myšlenku řízeného vypalování ale zatím v národním parku odmítá: ,,Dokážu si to představit na omezené ploše mimo les a mimo národní park. Vím, že se podobné experimenty dělaly například na vřesovištích," doplnil Kříž.

Podle prof. Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je třeba, aby se společnost k tématu požárů naučila přistupovat s větším porozuměním. ,,Je důležité o požárech v krajině mluvit. Příroda hořela vždycky, víme to ze starých záznamů. Nesmíme panikařit, ale musíme chránit domy a infrastrukturu. Požárům můžeme nechat jistou volnost, pokud nedochází ke škodám na majetku," říká.

Müllerová doplňuje, že i česká zkušenost může být cenná pro ostatní země. ,,Máme možnost vidět náš velký požár v Českém Švýcarsku v celosvětovém kontextu. Pro ostatní regiony je to běžná součást přírodních procesů - a my se od nich můžeme hodně naučit," uzavírá.

Konferenci na děčínském zámku spolupořádala správa Národním parku České Švýcarsko, Fakulta životního prostředí UJEP, Biologické centrum AV ČR, Botanický ústav AV ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Odkazna fotografie k volnému užití: konference (archiv UJEP); srovnání před a po požáru (autor Václav Sojka)