Ekologické konference smluvních stran (COP) se konají od roku 1995

Vybrané údaje a zajímavosti o konferencích OSN o změně klimatu k další klimatické konferenci OSN COP30, která začíná v pondělí 10. listopadu:

- Konference OSN o změně klimatu jsou každoroční konference pořádané při Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), která vstoupila v platnost v roce 1994 a která vyzvala země světa k dobrovolnému snižování emisí skleníkových plynů. Přijata byla na 3. Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, označované jako "summit země, v roce 1992 v Riu de Janeiro. Zkratka COP (conference of the parties) znamená "konference smluvních stran" úmluvy. Konference OSN o změně klimatu se konají (až na výjimky) každoročně, první konference označovaná jako COP 1 se uskutečnila v roce 1995 v Berlíně.

- Konference v Riu výrazně přispěla zejména k popularizaci myšlenky udržitelného rozvoje. Jejím výsledkem byl mimo jiné dokument nazvaný Agenda 21. Obsahoval dlouhodobé vize o tom, jak dospět k zachování rovnováhy mezi ekonomickými a sociálními potřebami lidstva na straně jedné a přírodními zdroji a ekosystémy Země na straně druhé. Ne všechna opatření se za uplynulé tři dekády podařilo naplnit. Klíčové byly konference v letech 1997, 2011, 2012 a 2015.

- Závazné limity pro snižování emisí určil teprve Kjótský protokol snížení emisí plynů způsobujících tzv. skleníkový efekt, který byl přijat v prosinci 1997 na konference OSN o změnách podnebí COP 3. Tento dokument určil závazné limity pro snižování emisí, ovšem neratifikovaly ho USA a k závazku snižování emisí se nepřipojily ani Čína nebo Indie. Podle dokumentu, který vstoupil v platnost v roce 2005, poté, co jej rok předtím ratifikovalo Rusko, měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

- Na prodloužení Kjótského protokolu nejméně o pět let se v roce 2011 shodli delegáti na konferenci v jihoafrickém Durbanu (COP 17) s tím, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí. Kanada po konferenci oznámila, že od Kjótského protokolu odstupuje. Rozhodnutí zdůvodnila tvrzením, že protokol, v jehož rámci Ottawě hrozily sankce zhruba za 13,6 miliardy dolarů, podle ní nefunguje.

- O rok později byla na konferenci o změnách klimatu v Dauhá (COP 18) platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020. Cílem takzvaného Kjótského protokolu II bylo do tohoto roku snížit celosvětové emise skleníkových plynů nejméně o 18 procent v porovnání s rokem 1990.

- Dokument měl však od počátku řadu kritiků. Jedni mu vyčítali, že je vzhledem k vynaloženým nákladů neefektivní, jiní jej zase kritizovali jako málo ambiciózní. Evropa například své cíle splnila, celkově se ale podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 zvýšila asi o 20 procent.

- Protokol nakonec nahradila pařížská úmluva OSN o změně klimatu z roku 2015 (COP 21), která vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle ní má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Kritici ale dohodě vyčítají, že nestanovila pevné a závazné termíny pro omezování emisí.

- Tuto smlouvu podepsalo 196 zemí včetně ČR a k říjnu 2016 se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak do 30 dní mohla vstoupit v platnost.

- Americký prezident Donald Trump Trump v září na Valném shromáždění OSN označil změnu klimatu za největší podvod na světě. Předtím také rozhodl, že Spojené státy znovu odstoupí od pařížské dohody o klimatu. Poprvé se tak rozhodl ve svém prvním funkčním období, následující administrativa prezidenta Joea Bidena se ale k dohodě opět připojila. Spojené státy jsou po Číně druhým největším producentem CO2.

- Na dosud poslední konferenci OSN COP29, která se konala loni v listopadu v Ázerbájdžánu, se státy po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizovaly jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, zástupci Británie, OSN nebo Evropské unie ji označily za krok vpřed. Nový cíl má nahradit předchozí závazek vyspělých zemí, zodpovědných za většinu emisí způsobujících klimatické změny, poskytovat chudším zemím na odstranění škod 100 miliard dolarů ročně od roku 2020. Tento cíl se poprvé podařilo splnit o dva roky později, tedy v roce 2022, a závazek měl vypršet letos.

- Členské státy EU tento týden schválily klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035 (NDC), se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S tím ale řada států včetně Česka nesouhlasila, příspěvek má proto volnější rozpětí ve výši 66,25 až 72,5 procenta. Ministři životního prostředí také po více než osmnáctihodinovém jednání dosáhli shody na novém klimatické cíli EU pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o rok a spuštěn až v roce 2028.

- Letošní konference se bude konat ve městě Belém, ležícím uprostřed deštného pralesa. Konference COP30 by měla zhodnotit plnění pařížské úmluvy OSN o změně klimatu z roku 2015, která nahradila Kjótský protokol a podle níž má být globální oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně, ve srovnání s předindustriálním obdobím. COP30 by měla rovněž jednat o finanční pomoci rozvojovým zemí s cílem zmírnit důsledky klimatických změn. Brazilské předsednictví COP spolu s Ázerbájdžánem, který pořádal klimatickou konferenci OSN před rokem, tento týden představilo takzvanou cestovní mapu Baku-Belém. V ní tyto dvě země navrhují, jak získat víc peněz pro chudé státy.

- Politickým barometrem signalizujícím ochotu světových lídrů k boji proti globálnímu oteplování by mohl být dvoudenní summit před klimatickou konferencí, který začal ve čtvrtek. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí. Šéf OSN Guterres ocenil, že stále více financí proudí do obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň kritizoval pokračující investice do fosilních paliv. Čínský vicepremiér Ting Süe-siang vyzval světové vůdce k odstranění obchodních bariér a k posílení mezinárodní spolupráce, aby bylo možné dosáhnout globálních udržitelných cílů. Čína je největším producentem takzvaných skleníkových plynů, které k oteplování planety přispívají, do roku 2035 chce ale své emise snížit až o deset procent. Velkým tématem summitu bude i brazilský program Tropical Forest Forever Facility (TFFF), jehož cílem je získat 125 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč) na ochranu tropických pralesů. Brazílie už oznámila, že přispěje jednou miliardou dolarů (21 miliard Kč).