Vědec: Antarktida nyní přispívá k růstu mořské hladiny asi sedmi milimetry

Odtávání ledovců přispívá k navyšování mořské hladiny, Antarktida přispívá v současnosti asi sedmi milimetry. Na konferenci o českém příspěvku k výzkumu ledovců v Antarktidě v Senátu to dnes řekl Kamil Láska z Českého antarktického výzkumného programu (CARP). Například Grónsko podle něj přispívá asi 15 milimetry. Podle klimatických scénářů by se mohla hladina moře zhruba do roku 2300 zvednout o jeden až tři metry, záleží na vývoji koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, uvedl Láska. Na dnešek připadá mezinárodní den Antarktidy.

"Samotná Antarktida v současnosti, přestože se z ní odlamuje až 3000 gigatun ledu, přispívá pouze zhruba sedmi milimetry na nárůstu mořské hladiny, alespoň do současnosti," řekl Láska. Například Grónsko podle něj přispívá k nárůstu asi 15 milimetry.

"Zhruba do roku 2300 by se mořská hladina mohla zvednout o jeden až o tři metry. Podle toho, v rámci jakého klimatického scénáře budeme uvažovat, jak se bude vyvíjet množství, respektive koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře," řekl Láska. Záleží podle něj také na vývoji dalších skleníkových plynů. Vzestup hladiny moře by podle něj pro Antarktidu znamenal významný úbytek plochy, zhruba na polovinu mezi lety 2300 až 2500.

Láska doufá, že se podaří najít shodu na tom, aby se zastavil další nárůst oxidu uhličitého. K tomu je podle něj potřebná dohoda politických lídrů všech zemí.

Ledovec na Antarktidě má podle Lásky v průměrné tloušťce zhruba dva kilometry, maximum je podle něj zhruba čtyři kilometry. "Ty čtyři kilometry ledu pro nás, mimo jiné, je opět něco zajímavého, protože je to vlastně archiv klimatu naší planety v dávné historii. Řekněme poslední jeden milion let, které můžeme po odvrtání ledovcového jádra dále zkoumat," řekl. Antarktida má podle něj také významnou roli v globálním klimatickém systému.

Nárůst teploty vzduchu v Antarktidě se netýká úplně celého kontinentu, ale zejména okrajových částí, uvedl Láska. "V těch okrajových částech nárůst teploty znamená zhruba dva až čtyři stupně za 50 let," řekl. Podle vedoucího CARP Daniela Nývlta je 99,7 procenta kontinentu Antarktida pokrytých ledovci. Nepokrytých je asi 50.000 kilometrů čtverečních, především tam podle něj nejen čeští vědci pracují.

Vědecké týmy Masarykovy univerzity na Antarktidě zkoumají odezvu tamních geosystémů a ekosystémů na změny přírodního prostředí, mapují antarktické prostředí od geologie až po živé organismy a popisují nové druhy.

Antarktida je kontinent, který je rozlohou větší než Evropa. Nemá stálé osídlení. V letech 2005 a 2006 byla na ostrově Jamese Rosse na popud českého geografa a polárníka Pavla Proška postavena Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela. Brněnská Masarykova univerzita ji provozuje od roku 2007.