Experti zmapovali čtvrtinu českých vodních toků, evidují přes 15.000 výpustí

Experti zmapovali více než čtvrtinu celkové délky českých vodních toků. Evidují více než 15.000 výpustí, které mohou představovat riziko kvůli znečištění, a přes 54.000 umělých příčných překážek, jež brání migraci ryb a dalších vodních živočichů. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Data z mapování byla uložena do databáze, která má sloužit správcům povodí, vodoprávním úřadům a ochraně přírody při plánování péče o vodní toky. Evidence výpustí pomůže například při haváriích.

Odborníci prošli asi 24.000 kilometrů českých potoků a menších řek při dvouletém projektu Pasportizace vodních toků. "Experti procházeli krajinou podél menších vodních toků a zaznamenávali do mobilní aplikace celou řadu údajů - například charakter dna či břehů, zjišťovali, co v okolí roste či zda je tu nějaká zástavba," uvedla koordinátorka projektu Kateřina Kujanová.

Experti také popisovali, zda je tok napřímený či přírodní, šířku koryta, množství a charakter příčných překážek. Pozornost věnovali také výpustím, jejich průměru a tomu, zda z nich něco vytéká. Mimo výpustí a příčných překážek odborníci našli také více než 1400 bobřích hrází, z toho téměř 600 bobři již opustili.

Plán zmapování výpustí v Česku byl také součástí reakcí na havárii, která v roce 2020 zničila život na kilometrech řeky Bečvy. Šlo o součást novely vodního zákona. Získaná data agentura předává expertům z Vodohospodářského ústavu T.G.M. do jejich databáze. "Když se výpusti ocitly v zákoně, tak jsme k tomu našemu plánovanému mapování přidali i je, když už budou experti z ústavu toky také procházet," řekla ČTK mluvčí agentury Karolína Šůlová.

Revitalizace toků je podle ředitele agentury Františka Pelce důležitá nejen pro zadržení vody v krajině, ale i pro zlepšení její kvality. "Odstranění příčných bariér napomůže tomu, aby se korytem mohli pohybovat ryby i jiní vodní živočichové. Přírodě blízké toky mají totiž vyšší schopnost samočištění," řekl.

Pelc uvedl, že v minulosti se kvůli napřimování toku zkrátila délka říční sítě o 30 procent. Z mapování například vyplynulo, že více než polovina ze sledovaných toků změnila trasu a je výrazně technicky upravena.

"Data nyní analyzujeme, aby se stanovily priority pro další postup. Někde má smysl potoky a řeky vracet do původních koryt a rozvolňovat je, aby se zpomalil odtok vody z krajiny, jinde takové procesy již probíhají samovolně, jsou i místa, pro která taková opatření nejsou vhodná," dodal Pelc.

Data z mapování jsou dostupná na webu tokyamokrady.aopk.gov.cz, který zahrnuje interaktivní mapovou aplikaci, sady dat ke stažení, fotodokumentaci a metodická doporučení spolu s návrhy vhodných opatření. Poslední záznamy z mapování se teprve zpracovávají, výsledná čísla se tedy budou drobně lišit.

Projekt Pasportizace vodních toků byl financován z Národního plánu obnovy.