Babiš: změna ETS je nejrychlejší pomoc průmyslu

Brusel 19. června (zpravodajky ČTK) - Změna systému emisních povolenek EU ETS je nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu, řekl dnes premiér Andrej Babiš. Po sečtení všech dopadů na český průmysl podle něj vychází čistý negativní dopad 55 miliard korun ročně. Premiér to řekl novinářům před druhým dnem jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu.

"V rámci Evropské rady už mě nazývají ETS, protože jsme byli první, kdo s tím v lednu přišel," řekl Babiš s tím, že téma opakovaně na jednání lídrů zmiňuje. Podporu má ale také u několika dalších zemí, například Itálie či Polska.

"Vidíme, co se děje v Německu, jakým způsobem má problémy automobilový průmysl. Takže jsme rádi, že se nám podařilo dosáhnout nějakých dílčích úspěchů, tedy že (Evropská) komise je vůbec ochotna revidovat tu směrnici," dodal premiér.

Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadují změnu systému ETS. Na konci května Česko spolu s dalšími zeměmi vyzvalo EU, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. V této souvislosti tyto státy zmínily například důležitost zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Podniky si musejí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím vyšší mají náklady, a proto se jim vyplatí investovat do tzv. čistších technologií. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová už dříve uvedla, že systém ETS zůstává "osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu", je ale podle ní potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.

Očekává se, že EK představí revizi systému emisních povolenek ETS 1 letos 15. července. Podle dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters, by revize měla prodloužit bezplatné přidělování emisních povolenek pro průmyslové podniky výměnou za investice v Evropské unii.

Babiš už dříve uvedl, že se ceny emisních povolenek promítají do ceny elektřiny v jednotlivých zemích. Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi 11 procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V Česku jde o 20 procent, podobně vysoké procento má také Itálie.

Evropská komise už začátkem dubna představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami. Navrhla upravit takzvanou Rezervu tržní stability (MSR), která reguluje trh s emisními povolenkami. Nově by povolenky neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho budou ponechány jako zásoba do budoucna. Cílem je zvýšit stabilitu a předvídatelnost.

Podle dokumentu, ze kterého cituje Reuters, by revize měla Rezervu tržní stability komplexně reformovat. "Revize EU ETS prodlouží systém bezplatného přidělování emisních povolenek a více jej propojí s investicemi provedenými v Evropské unii. Rovněž uloží členským státům povinnost využívat větší část příjmů z emisních povolenek na dekarbonizaci odvětví zahrnutých do systému EU ETS," stojí v dokumentu unijní exekutivy.

I podle zdrojů ČTK by komise v plánované revizi chtěla, aby systém obchodování s emisemi více motivoval k investicím a k inovacím a aby ti, kteří za povolenky platí, dostali své peníze zpět. Evropská komise podle všeho plánuje jít cestou dát k dispozici více povolenek zdarma, ale bude to chtít podmínit dekarbonizačními plány na straně podniků. Ministr průmyslu Karel Havlíček nedávno při návštěvě Bruselu uvedl, že by tato cesta byla přijatelná i pro Českou republiku.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami. Týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Rozšíření systému ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který by měl zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

Tereza Šupová Eliška Naegele spr