Klimatický balík Fit for 55 z Green Dealu vzbuzuje nejvíce emocí

Brusel/Praha 12. července (ČTK) - Základní údaje o souboru klimatických návrhů s názvem Fit for 55, který je páteří Zelené politiky pro Evropu (Green Deal) a který byl představen před pěti lety, 14. července 2021):

- Zelená dohoda pro Evropu (takzvaný Gren Deal) je souborem řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům, ke kterým patří omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality. Dohodu představila několik dní po svém nástupu do funkce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v prosinci 2019. Von der Leyenová boj s klimatickými změnami tehdy označila za svou hlavní prioritu. Při schvalování její druhé komise uvedla, že její druhá komise bude mít tři hlavní priority - inovace, dekarbonizaci a bezpečnost.

- V polovině ledna 2020 - tedy necelé dva měsíce před vypuknutím pandemie koronaviru - podpořili klimatický plán Ursuly von der Leyenové poslanci Evropského parlamentu, a to jasnou většinou. Poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo) tak EP schválil plán obsahující pět desítek kroků, které mají týkat řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství. Pro tehdy hlasovali čeští europoslanci z ANO, TOP 09, Pirátů a Starostů a nezávislých, proti byly ODS, SPD a KSČM. Poslanci za KDU-ČSL se zdrželi.

- Konkrétnějších obrysů nabrala Zelená dohoda pro Evropu v červenci 2021, kdy Evropská komise představila dosud největší soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU v oblasti klimatu s názvem Fit for 55, který je "páteří" Green Dealu. Název odkazuje na cíl EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent a nasměrovat EU na cestu k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

- Státy EU vedené českým předsednictvím se tak například v říjnu 2022 dohodly s Evropským parlamentem na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory. Evropský parlament dohodu schválil 14. února 2023. Pro hlasovalo 340 europoslanců, proti bylo 279 europoslanců a 21 se jich zdrželo hlasování.

- Členské státy EU koncem března 2023 normu definitivně schválily. Proti závazku hlasovalo pouze Polsko a zdržely se Itálie, Rumunsko a Bulharsko. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s EK, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

- EK ještě před zákazem prodeje aut s klasickými spalovacími motory navrhla také zavedení nové emisní normy Euro 7, proti které ale protestovala skupina států, k jejímž lídrům patřila i Česká republika. Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost nakonec loni 25. září schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné, jako v původním návrhu, a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.

- Plánovaný zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory je jednou z nejvíce kritizovaných částí norem. Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v říjnu v debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. Evropský automobilový průmysl prochází podle analytiků i samotných automobilek krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech.

- "To, čeho jsme nyní svědky, není transformace automobilového průmyslu v Evropě, ale jeho řízená likvidace. Likvidace pod hlavičkou Green Dealu a pod taktovkou Evropské komise," uvedl například europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.

- Evropská komise už loni v prosinci zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nově navrhuje, aby se emise CO2 (oxidu uhličitého) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Zbývajících deset procent mají výrobci kompenzovat prostřednictvím kreditního systému založeného na využití CO2 neutrálních paliv a zelené oceli. Na nedávném jednání v Lucemburku zopakoval český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy), že Česká republika nesouhlasí s návrhem na podobu emisního cíle pro rok 2035. Turek na jednání ministrů varoval před poškozením konkurenceschopnosti automobilového průmyslu a zdůraznil, že tento sektor tvoří více než osm procent HDP Evropské unie a poskytuje práci přibližně 13,5 milionu lidí.

- Kontroverze a kritiku také budí systém emisních povolenek EU ETS a EU ETS 2. Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadují změnu systému ETS. Na konci května Česko spolu s dalšími zeměmi vyzvalo EU, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. V této souvislosti tyto státy zmínily například důležitost zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

- Systém emisních povolenek ETS 1 byl zaveden v roce 2005 a má motivovat firmy ke snižování emisí. Podniky si musejí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím vyšší mají náklady, a proto se jim vyplatí investovat do tzv. čistších technologií. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová už dříve uvedla, že systém ETS zůstává "osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu", je ale podle ní potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost. Očekává se, že EK představí revizi systému emisních povolenek ETS 1 letos 15. července. Podle dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters, by revize měla prodloužit bezplatné přidělování emisních povolenek pro průmyslové podniky výměnou za investice v Evropské unii.

- Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami. Týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Rozšíření systému ETS 2 (schválen v roce 2023) má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který by měl zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti. Současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) ale systém emisních povolenek ETS2 zcela odmítá a uvedla, že bude v EU hledat podporu pro zrušení tohoto systému.

- Podle kritiků je celá Zelená dohoda zbytečná bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína (necelých 30 procent světových emisí), USA (asi 14 procent) a Indie (necelých sedm procent). EU jako celek se na emisích podílí 9,6 procenty.