Pátek, 29. března 2024

Možnosti třídění a využívání bioodpadu ve městech

Ze serveru CZ BIOMU
Možnosti třídění a využívání bioodpadu ve městech
Pod pojem bioodpad zahrnujeme především tyto odpadní materiály: odpady z potravinářského průmyslu (a z dalšího zpracovatelského průmyslu), odpady z údržby zeleně, kuchyňské odpady z domácností a z restaurací a jídelen, kaly z čistíren odpadních vod (bývají obvykle nadlimitně kontaminovány cizorodými látkami, zejména těžkými kovy), zemědělské odpady z rostlinné výroby a z živočišné výroby, odpadní dřevo z lesů, z dřevozpracujícího průmyslu a ze staveb a demolic. Podle charakteru bioodpadu jsou možné tyto způsoby jeho využití: Termo- či pyro- lýzní postupy, zejména spalování, při nichž je z bioodpadu získáváno teplo, a v případě kogenerace i elektřina. Pro tuto skupinu technologií jsou vhodné bioodpady s nízkou vlhkostí a vysokým poměrem C/N, jako jsou dřevo či sláma. Biologické procesy, zejména kompostování a anaerobní digesce, ale i např. alkoholové kvašení. Kompostovat můžeme prakticky všechny netoxické tuhé organické hmoty, pokud upravíme jejich C/N na 25-35 a vlhkost na 65-70% zaplnění pórů vodou (např. vhodnou kombinací vstupních materiálů). Pro anaerobní digesci jsou vhodné zejména materiály s vysokou vlhkostí a nízkým C/N (kejda, kuchyňské zbytky, obsahy lapolů, odpadní tuky atd.). Alkoholové kvašení vyžaduje vysoký obsah jednoduchých škrobů a/nebo škrobu. Chemické procesy. V současné době jde zejména o esterifikaci olejů či tuků, prostřednictvím níž se vyrábí metylester, který je v čisté formě nazýván bionafta I. generace, při smíchání s fosilní naftou (min. 30% metylesteru) bionafta II. generace (bionafta se obvykle vyrábí z řepkového oleje, viz www.biodiesel.cz). Ze specifických bioodpadů je možné vyrábět krmné pasty (z kuchyňských zbytků z restaurací a jídelen), vlákninové přídavky do potravin (z výlisků ovoce vznikajících při výrobě šťáv), alfa amylázu (z odpadů ze zpracování brambor) apod. Pro zpracování bioodpadů z měst je nejvhodnější kompostování a anaerobní digesce. Kompostování je méně investičně náročné, ale neumožňuje kogenerační výrobu tepla a elektřiny. Při porovnání kompostování a anaerobní digesce s ohledem na redukci skleníkových plynů vychází anaerobní digesce výhodněji (Composting versus biowaste digestion, W. van Zanten). Při využívání bioodpadů ve městech je nutné se vypořádat zejména s těmito problémy: Kontaminaci čistírenských kalů je možné snížit: dohledáváním zdrojů znečištění a sankcemi znečišťovatelů, osvětou obyvatelstva a podniků a decentralizací kanalizačního systému. Sběr bioodpadu od obyvatelstva představuje klíčový problém jeho využívání v ČR, jelikož zatímco zpracovatelské technologie jsou relativně jednoduché, tak sběr bioodpadu je velmi náročný a naprosto nezvládnutelný bez dobré spolupráce a velkého nasazení firem, občanů a magistrátu. Třídění bioodpadu je také finančně náročné, např. v Helsinkách stojí vytřídění 1 tuny bioodpadu 75 ECU, z čehož 60% padne na dopravu (Paavilainen a Uuksulainen). Třídění bioodpadu je v ČR zatím ztrátové (Gabryš 1999). V ČR je v současnosti bioodpad tříděn pytlovým systémem v Luhačovicích (Gabryš 1999) a donáškovým systémem v Nové Pace (Váňa 1999) a v Uherském Hradišti. Při donáškovém systému je možné použít sběrné nádoby, které zajistí předkompostování bioodpadu (Němec 1999). Podíl bioodpadu ve směsném odpadu je možné snížit propagací rodinného kompostování na zahrádkách nebo zakládáním komunitních kompostovišť, která slouží pro potřeby několika domků nebo dvou či třech bytových domů. Možných řešení problematiky bioodpadu je velké množství. K nalezení nejvhodnějšího řešení pro danou lokalitu je vhodná dobrá obeznámenost s místními poměry. Rozhodně však nejde o snadnou záležitost, ale za pokus to vždy stojí, protože úspěšné využívání bioodpadu přispívá: ke snížení emisí skleníkových plynů, k vracení živin do půdy prostřednictvím kvalitního organo-minerálního hnojiva (kompostu), ke zpomalení přibývání skládek, k zisku energie (v případě využívání anaerobní digesce) a ke zmírnění konzumního způsobu života, jelikož třídění odpadů vede lidi k uvažování nad svou spotřebou... Antonín Slejška (Napsáno pro seminář Hnutí DUHA, 21. 1. 2000.)
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů