PCB A JEJICH ODPADY

Pod název polychlorované bifenyly řadíme početnou skupinu látek, odvozených od bifenylu. Bifenyl je aromatický uhlovodík, v němž jsou jednoduchou vazbou spojena dvě benzenová jádra. Je velmi reaktivní, lze jej nitrovat, sulfonovat a halogenovat (chlorace, bromace). Významné použití mají především chlorované deriváty bifenylu - polychlorované bifenyly (PCB). Ty představují skupinu 209 izomerů (kongenerů) se sumárním vzorcem C12H10-nCln. Počet atomů chlóru je 1 až 10. Jednotlivým kongenerům byla pro snadnější orientaci přiřazena čísla od 1 až do 209. Vyrábějí se katalytickou chlorací bifenylu při 105 OC za katalýzy železnými hoblinami nebo chloridem železitým. Při výrobě vzniká směs chlorovaných sloučenin, proto se žádaný produkt dále čistí rafinací. Chlorace neprobíhá do všech poloh stejně ochotně, z celkového množství 209 kongenerů vzniká ve významnějším množství asi 120. Polychlorované bifenyly se vyznačují chemickou a fyzikální stabilitou. Jsou stálé i za teploty 300oC, nehořlavé, odolné proti kyselinám, zásadám i dalším chemickým sloučeninám. Nerozpustné ve vodě. Dobře rozpustné v organických rozpouštědlech a tucích. K hoření PCB dochází až při teplotách okolo 1000 oC. V přírodě prakticky nedochází k jejich rozkladu (odbourávání). Tyto vlastnosti na jedné straně vedly k jejich širokému komerčnímu využití, na druhé straně jsou příčinou globální kontaminace všech složek životního prostředí. Polychlorované bifenyly byly poprvé syntetizovány v roce 1881 a komerčně se začaly vyrábět v roce 1929. První izolační kapalina na bázi PCB (askarel ) byla vyrobena pod obchodním názvem AROCLOR americkou firmou Swann Chemical Company a zpočátku se používala jako náplň kondenzátorů. Později se askarel začal využívat i pro další aplikace. ?Askarel? je dle terminologie ANSI/IEEE/ASTM obecné označení pro skupinu syntetických, nehořlavých, chlorovaných aromatických uhlovodíků (PCB) používaných jako izolační kapalina v elektrických zařízeních. Obchodní název DELOR (Chemko Strážské) je rozšířeným synonymem pro askarel používaným na území celého bývalého Československa. Výroba PCB probíhala ve velkých chemických kombinátech průmyslově-vyspělých zemích, odkud se dále rozšířily do ostatních zemí včetně zemí rozvojových. Do distribuce se dodávaly pod různými obchodními názvy: - Pyroclor (Velká Británie) - Aroclor, Chlorextol, Diaclor, Pyranol, Asbestol, Dykanol, Hyvol, Inerteen, (USA) - Clophen, Blacol (SRN) - Crophene (NDR) - Phenoclor, Pyralene (Francie) - Sovol, Sovtol (SSSR) - Kanechlor, Santotherm (Japonsko) - Fenclor, Apirolio, DK (Italie) Na území bývalého Československa byl jediným výrobcem PCB chemický kombinát Chemko Strážské. Jeho jednotlivé produkty se využívaly především: - Delor 103, Delor 104 - jako dielektrická náplň silových kondenzátorů, - Delotherm DH (Delor 103 + 20-30% Delor 104) - jako teplonosná kapalina pro těžké setrvačníkové zařízení (s označením AP do 200O C, s označením HP pro vyšší teploty), - Hydelor 104 (Delor 104 + 10-25% Delor 104 + 10-30% vyšších polychlorbifenylů), Hydelor 103, Hydelor 30 - jako hydraulická kapalina pro hydraulická zařízení, lisy, vývěvy, kompresory, turbíny, - Delor 105/80 - jako dielektrická a chladící kapalina pro náplně kondenzátorů a transformátorů, - Delor 106 - jako plastifikátor do nátěrových hmot a polymerních směsí, - Delor 106/90 X - jako plastifikátor i filmotvorná přísada do nátěrových hmot. Od konce 60. let, kdy byl zjištěn jejich negativní vliv na životní prostředí, byla výroba PCB postupně celosvětově omezována. Odhaduje se však, že celkem bylo vyrobeno ve světě přes 1,2 milionu tun polychlorovaných bifenylů (jen v USA bylo v letech 1931-1977 vyrobeno přes půl miliónu tun). Náš výrobce, Chemko Strážské, ukončil oficiálně výrobu těchto látek na jaře 1984 a jeho celková produkce byla (od r. 1959) přes 21 500 tun. Obecně lze rozdělit použití PCB na použití v otevřených a uzavřených systémech. - Otevřené systémy - jsou takové systémy, ze kterých nelze úniky PCB zachytit a jejich používání ve svém konečném důsledku vede ke kontaminaci prostředí. Proto byla ve většině zemí tato aplikace PCB silně omezena či zrušena již počátkem 70. let. Mezi otevřené systémy můžeme zařadit použití PCB v plastifikátorech, lubrikantech, bezuhlíkovém kopírovacím papíru, v impregnačních materiálech, voscích, lepidlech, barvách, v aditivech do cementů a omítek, v těsnících kapalinách, inhibitorech hoření, pesticidech, materiálech pro odlučovače prachu, materiálech pro mazání odlévacích forem, v řezných kapalinách, atd. Použití PCB v otevřených systémech vedlo ke vzniku velkého množství drobných aplikací, které jsou v současné době rozptýlené v prostředí a velmi obtížně dohledatelné a identifikovatelné. - Uzavřené systémy - použití PCB v uzavřených systémech představují především dielektrické (izolační) kapaliny v elektroenergetických vysokonapěťových zařízeních (transformátory, tlumivky, kondenzátory, kapacitní děliče, rázové generátory, atd.). Výhodné vlastnosti PCB (vysoká stabilita i za vyšších teplot) determinovaly jejich užití také jako ohnivzdorné hydraulické kapaliny v důlních zařízeních, pro použití v kompresorech, vývěvách, jako teplonosná a další průmyslová média. Aplikace v systémech uzavřených představují podstatně větší část z celkově vyrobených PCB, jsou soustředěny ve větších množstvích v systémech dohledatelných a identifikovatelných (vlastněných vesměs firmami a institucemi) a většinou jsou zatím odděleny od okolního ekosystému. Cílem strategie EU je zavedení integrované politiky řízení odpadového hospodářství. Strategie ve své hierarchii zásad dává nejvyšší prioritu prevenci vzniku odpadů. Mezi hlavní strategické linie náleží optimalizace konečného zneškodnění. Odpad vytvořený v zemích EU by měl být zneškodněn v nejbližším vhodném zařízení a neměl by být uložen mimo prostor EU. EU již zakázala vývoz nebezpečných odpadů do jiných zemí s výjimkou zemí ESVO. Vývoz nebezpečného odpadu určeného ke zneškodnění do zemí, které nejsou členy OECD, je zakázán od r. 1998. Společenství plní cíl nakládání s nebezpečným odpadem v rámci svých hranic, ale to neznamená, že ve všech zemích EU je dostatečná a vhodně strukturovaná kapacita pro zneškodňování nebezpečných odpadů. Dokud nebudou některé země vybaveny potřebnými zařízeními pro zpracování nebezpečného odpadu, měly by si země EU vzájemně pomáhat při zneškodňování těchto nebezpečných odpadů. Kontrolní seznam platných směrnic EU: Směrnice Rady 75/442/EHS z dne 15. července 1975 o odpadu Rozhodnutí Komise 96/350/EC z dne 24. května 1996 upravující přílohy IIA a IIB Směrnice Rady 75/442/EEC o odpadech. Směrnice Rady 91/689/EHS z dne 12. prosince 1991 o nebezpečném odpadu Rozhodnutí Rady 94/904/ES z 22. prosince 1994, kterým se zavádí seznam nebezpečného odpadu podle článku 1 (4) Směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečném odpadu. Směrnice Rady 94/67/ES z 16. prosince 1994 ke spalování nebezpečného odpadu. Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 ke zneškodňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT). Tato Směrnice je jedním z klíčových legislativních dokumentů EU týkající se problematiky PCB. Hlavní myšlenky Směrnice Rady 96/59/ES jsou zejména: - směřovat k postupnému přechodu na úplný zákaz PCB, - splnit další příslušná usnesení a dokumenty týkající se nakládání s odpady a nebezpečnými odpady, - je důležité znát, jaká množství PCB existují, aby bylo možno přizpůsobit kapacitu zneškodňování potřebám, je tedy nutné označit zařízení, obsahující PCB a vypracovat seznamy takových zařízení a tyto pravidelně aktualizovat. (Povinnost členských států provést jejich inventarizaci). ?PCB? je zde definováno nejen jako čisté PCB či PCT, ale i jako jakákoliv směs, obsahující tyto látky v celkové koncentraci větší než 0,005% hmot. - podniky, provádějící zneškodňování nebo dekontaminaci PCB musí získat povolení, - musí být stanoveny podmínky pro dekontaminaci zařízení, obsahující PCB a zařízení musí být specificky označeno, - přes zákaz uvádění PCB na trh a tím i zákaz jejich opětovného využití může pokračovat z bezpečnostních důvodů údržba transformátorů, aby se udržely dielektrické vlastnosti PCB. Pro zajištění přehledu o PCB/PCT a inventarizaci zařízení obsahujících PCB/PCT musejí být vypracovány přísné národní předpisy a dostatečně zajištěno jejich prosazování. Příslušné oprávněné instituce mají povinnost navrhnout plány pro vyřazení, zneškodnění nebo obnovení identifikovaných kontaminovaných zařízení, a to v časovém horizontu, který Směrnice určuje. Plány mají obsahovat i možnost rozšíření v případech, že na základě administrativních opatření nebo důsledných kontrol budou dodatečně zjištěna další kontaminovaná zařízení. Plány na inventarizaci PCB/PCT budou členskými státy předány Komisi. Veškeré nakládání s PCB/PCT bude v členských státech podléhat licenčnímu řízení podle Směrnice 75/442/EEC a spalování jako postup zneškodnění bude podléhat směrnici 94/67/EC. Příslušné instituce při prosazování této Směrnice zabezpečí, aby v této souvislosti nevznikly žádné technické ani administrativní problémy. To omezí rizika vyplývající z nesprávných nebo nepovolených způsobů zneškodňování PCB/PCT, které mohou být použity zvláště u malých a středních podniků. Více informací o této problematice naleznete v Praktické příručce odpadového hospodářství. www.dashofer.cz Zdroj: E-mailove noviny pro technicky management Tyto a další e-mailové noviny si můžete zdarma objednat na www.dashofer.cz