Vyhodnocení imisního monitoringu ovzduší České republiky v roce 2000

Dne 7. listopadu 2001 na jednání vlády předložil ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart v souladu s nelegislativním plánem vlády na 2. pololetí 2001 Informaci o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu České republiky v roce 2000. Předložená informace je výsledkem zpracování systematicky shromažďovaných imisních, emisních a depozičních dat ukládaných do databází Informačního systému kvality ovzduší (ISKO), který je včetně všech tabulek, grafů a mapových prezentací dostupný na internetové adrese www.chmi.cz. Od roku 1988 lze pozorovat celkově klesající trend ve znečištění ovzduší České republiky oxidem siřičitým i prašným aerosolem. Tento pokles je zvláště výrazný po roce 1996. Po roce 1996 je v severozápadní oblasti a na Ostravsku zřetelný i pokles koncentrací oxidů dusíku. Pokles koncentrací oxidu siřičitého a prašného aerosolu v posledních letech vyplývá ze souběhu následujících příčin: účinnost přímých opatření na zdrojích k ochraně životního prostředí a pokračující plynofikace (měly za následek pokles celkových emisí oxidu siřičitého a emisí tuhých látek) a příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek, zejména v zimních měsících. (V roce 2000 však tyto podmínky nebyly na konci roku tak příznivé jako v roce 1999). V roce 2000 došlo, v porovnání s rokem minulým, k mírnému vzestupu znečištění prašným aerosolem, zejména ve velkých městech. Největší znečištění spojené s překročením imisních limitů bylo zaznamenáno v centru Prahy, další překročení udávaly měřicí stanice Mělník-Pšovka, Bohumín a Kladno-Švermov. Zvýšené roční koncentrace byly naměřeny na Ostravsku (Ostrava-město, Karviná, severní část okresu Frýdek-Místek, Třinec a okolí), ojediněle v severních a středních Čechách (Mostecká pánev, severní část Kladna, okres Mělník) a na Moravě (Brno-město). Nejvíce znečištěnou oblastí, pokud jde o oxidy dusíku, je stále Praha, kde došlo téměř na všech stanicích k překročení denního imisního limitu ve více než 5% případů. Takovéto překročení vykazovaly i některé stanice v severozápadních a středních Čechách, na Ostravsku, v Plzni, Hradci Králové, Brně a Zlíně. V současnosti probíhá v rámci Českého hydrometeorologického ústavu projekt s názvem “Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a Konvence LRTAP” (Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států), s ukončením do konce tohoto roku. Součástí změn je návrh inovace monitorovací sítě a to ve dvou směrech. Jednak v návrhu optimalizované sítě monitoringu kvality ovzduší vzhledem k požadavkům směrnic ES a dále v inovaci měřicí techniky. Vyhodnocení kvality ovzduší podle směrnic ES (tj. připravovaného zákona o ovzduší) pro roky 1998 až 2000 ukázalo, že největším problémem z hlediska splnění požadavků těchto směrnic ke stanoveným termínům je: Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi (frakcí PM10) překračuje limitní úrovně včetně tolerančních mezí. Limitní úrovně pro 24hodinové koncentrace PM10 byly v roce 2000 překročeny více než 35x v Ústeckém, Středočeském, Olomouckém a Ostravském kraji a v Praze. Limitní úrovně pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou překračovány v chráněných a zalesněných oblastech Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje. Důvodem překračování jsou jak nadlimitní koncentrace oxidů dusíku, tak oxidu siřičitého. Předběžná hodnocení indikují, že dochází k překračování limitních hodnot včetně toleranční meze benzenu v Ostravě a k překračování limitních hodnot v Ústí nad Labem. Je třeba rozšířit jeho měření v aglomeracích a dalších dopravou zatížených městech. Limitní úrovně pro ochranu zdraví pro oxid siřičitý i dusičitý byly v roce 2000 překračovány již jen výjimečně na několika málo izolovaných a dopravou exponovaných stanicích a za předpokladu, že se nebude zhoršovat situace lokálního vytápění návratem k tuhým palivům, je téměř jisté, že k termínu platnosti těchto limitů nebude docházet k jejich překračování. V důsledku změny struktury zdrojů a s ohledem na ustanovení příslušných dokumentů EU vznikají nové požadavky na měřicí síť jak co do umístění měřicích stanic, tak co do sledovaných komponent. Podle požadavků příslušných direktiv bude hlavní pozornost zaměřena na zkvalitnění monitorování jemné frakce prašného aerosolu, na prekurzory ozónu – těkavé organické látky (benzén), na oxidy dusíku, na těžké kovy a na perzistentní organické látky. V místech překračování imisních limitů na základě povinností, jež přijdou s právem EU v novém zákoně o čistotě ovzduší, budou obecní a krajské orgány povinny zpracovat a splnit program zlepšení kvality ovzduší zaměřený na překračovaný imisní limit konkrétní látky. To vše s sebou pochopitelně nese požadavky na finanční zajištění. Investiční náklady by měl částečně hradit příslušný orgán Phare. Zdroj: Tiskové zprávy MŽP