S uhynulými zvířaty opatrně
Na každé uhynulé zvíře je třeba pohlížet jako na potenciální zdroj možného - až
nakažlivého - onemocnění, eventuelně nákazy. Proto je zapotřebí s ním
manipulovat s opatrností, vždy v rukavicích, a pokud si nejsem jist, je lepší
zavolat odbornou pomoc.\" Takové je doporučení vrchního inspektora ekologie
Městské veterinární správy v Praze Karla Dvořáka pro občany, kteří při odklízení
škod po povodních narazí na uhynulá ať už domácí, hospodářská či divoká zvířata.
Podle Dvořáka je nutné být opatrný i přesto, že v současné době je v ČR nákazová
situace zcela příznivá. Nákazy jako slintavka či vzteklina se totiž nevyskytují.
Přesto, že uhynulé zvíře nemusí být samo nakaženo, hrozí tzv. sekundární nákaza,
kdy mrtvolu potřísní například hlodavci. V jejich trusu a moči pak mohou být
zárodky leptospirózy nebo salmonelózy, které zdraví člověka ohrožují.
Leptospiróza mívá různě těžký průběh, může se projevovat jen jako letní chřipka,
ale může také způsobit závažné celkové onemocnění s postižením řady orgánů.
Dvořák rovněž upozorňuje na rozkladný proces, který u uhynulých zvířat probíhá.
\"Může dojít k vylučování některých tzv. mrtvolných jedů, které působí na
člověka, a to zejména, pokud by se nacházel v uzavřeném prostoru se zvířetem
nebo s více těly mrtvých zvířat. Mohlo by dojít k alergiím až k příznakům
dušení,\" dodává Dvořák. Co dělat, když mrtvé zvíře najdete? \"V ochranných
rukavicích zvíře zabalit do igelitového pytle. Tam poté odložit i použité
rukavice. Pytel zavázat a buď ho nechat na místě a nahlásit obecnímu úřadu,
anebo uložit do vyčleněného speciálního kontejneru,\" říká Dvořák. Chovatelé,
kterým při povodních zvířata uhynula, mají podle Dvořáka povinnost úhyn nahlásit
veterinárnímu asanačnímu ústavu. Ten má zákonnou povinnost do 24 hodin po
nahlášení vyslat speciální vodotěsné, umyvatelné a dezinfikovatelné vozidlo,
které mrtvá zvířata odveze. Do té doby musí chovatel zabezpečit, že s mrtvým
tělem zvířete nebude manipulovat nepovolaná osoba, nedostane se k němu masožravé
zvíře ani hlodavci. \"Kapacita asanačních ústavů je značná. Mohou zpracovávat 80
až 100 tun těchto uhynulých zvířat a dalších odpadů živočišného původu denně,
takže není nebezpečí, že by nesvezli to, co je potřeba,\" dodal Dvořák. Zdroj:
Právo
Na každé uhynulé zvíře je třeba pohlížet jako na potenciální zdroj možného - až nakažlivého - onemocnění, eventuelně nákazy. Proto je zapotřebí s ním manipulovat s opatrností, vždy v rukavicích, a pokud si nejsem jist, je lepší zavolat odbornou pomoc.\" Takové je doporučení vrchního inspektora ekologie Městské veterinární správy v Praze Karla Dvořáka pro občany, kteří při odklízení škod po povodních narazí na uhynulá ať už domácí, hospodářská či divoká zvířata. Podle Dvořáka je nutné být opatrný i přesto, že v současné době je v ČR nákazová situace zcela příznivá. Nákazy jako slintavka či vzteklina se totiž nevyskytují. Přesto, že uhynulé zvíře nemusí být samo nakaženo, hrozí tzv. sekundární nákaza, kdy mrtvolu potřísní například hlodavci. V jejich trusu a moči pak mohou být zárodky leptospirózy nebo salmonelózy, které zdraví člověka ohrožují. Leptospiróza mívá různě těžký průběh, může se projevovat jen jako letní chřipka, ale může také způsobit závažné celkové onemocnění s postižením řady orgánů. Dvořák rovněž upozorňuje na rozkladný proces, který u uhynulých zvířat probíhá. \"Může dojít k vylučování některých tzv. mrtvolných jedů, které působí na člověka, a to zejména, pokud by se nacházel v uzavřeném prostoru se zvířetem nebo s více těly mrtvých zvířat. Mohlo by dojít k alergiím až k příznakům dušení,\" dodává Dvořák. Co dělat, když mrtvé zvíře najdete? \"V ochranných rukavicích zvíře zabalit do igelitového pytle. Tam poté odložit i použité rukavice. Pytel zavázat a buď ho nechat na místě a nahlásit obecnímu úřadu, anebo uložit do vyčleněného speciálního kontejneru,\" říká Dvořák. Chovatelé, kterým při povodních zvířata uhynula, mají podle Dvořáka povinnost úhyn nahlásit veterinárnímu asanačnímu ústavu. Ten má zákonnou povinnost do 24 hodin po nahlášení vyslat speciální vodotěsné, umyvatelné a dezinfikovatelné vozidlo, které mrtvá zvířata odveze. Do té doby musí chovatel zabezpečit, že s mrtvým tělem zvířete nebude manipulovat nepovolaná osoba, nedostane se k němu masožravé zvíře ani hlodavci. \"Kapacita asanačních ústavů je značná. Mohou zpracovávat 80 až 100 tun těchto uhynulých zvířat a dalších odpadů živočišného původu denně, takže není nebezpečí, že by nesvezli to, co je potřeba,\" dodal Dvořák.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích