V Česku výrazně roste využití starého skla
Ekonomické i ekologické výhody využití starého skla způsobují, že sklářské
společnosti rok od roku vykupují zpět stále více starých střepů. Použité sklo
[https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] je totiž stejně drahé jako suroviny
potřebné pro výrobu skla, výhodou starých střepů je navíc jejich nižší
energetická náročnost při zpracování. Zatímco v roce 1996 v tuzemsku největší
výrobce skleněných obalů společnost Vetropack Moravia Glass vykoupila v Česku
přes třicet a půl tisíce tun skla, předloni to už bylo přes šedesát tisíc a loni
už téměř šedesát osm tisíc tun skla. \"Je to ekonomické i ekologické a vyplatí
se nám nakupovat staré sklo [https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] i v
zahraničí,\" uvedl generální ředitel společnosti Vetropack Moravia Glass v
Kyjově Ota Horák. Vetropack má spolu s firmou Avirunion na trhu s použitým sklem
více než devadesátiprocentní podíl. \"Vše mluví pro recyklaci , výkup a
zpracování skla šetří nákup surovin, jejichž zdroje nejsou obnovitelné, výroba
ze starého skla je energeticky méně náročná,\" uvedla právní zástupkyně
společnosti Avirunion Alena Janotová. Avirunion je druhým největším výrobcem
obalového skla v tuzemsku a má závody v Dubí u Teplic a Novém Sedle u Karlových
Varů. Obě společnosti jsou přitom na tuzemském trhu ve výrobě skleněných obalů
dominantní. Společnost Vetropack, která patří do švýcarské sklářské skupiny
Vetropack Holding AG, investovala do recyklační linky ve svém závodě v Kyjově za
sedm let sedmdesát miliónů korun. Linka nyní pracuje už na dvě směny. \"Jsme
schopni zahájit nepřetržitý provoz, který by stačil na pokrytí výrobní kapacity
podniku,\" řekl Horák. Loni společnost vyrobila téměř dvě stě tisíc tun
skleněných výrobků. Avirunion svoji recyklační linku pronajal společnosti AMP
Příbram a od něj nakupuje už hotové výrobky. Sklo
[https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] je jedním z mála materiálů, který
se dá stoprocentně recyklovat . Ani opakované použití střepů nemá vliv na
kvalitu a užitnou hodnotu nového výrobku. V některých zemích v Evropě je přitom
recyklace prodaného skla téměř stoprocentní. Například ve Švýcarsku se vrací
zpět do výroby jednadevadesát procent prodaných skleněných obalů, ve Finsku
osmdesát devět procent a v Rakousku je to čtyřiaosmdesát procent prodaných
skleněných obalů. V Itálii je to ale pouze čtyřicet procent obalů a na Slovensku
dvacet procent. Ondřej Bačík z ministerstva životního prostředí uvedl, že loni
se na tuzemském trhu použilo asi dvě stě tisíc tun skleněných obalů, zpět přitom
bylo vykoupeno téměř sedmdesát tisíc tun skla. V Česku letos přitom má být podle
zákona o obalech vykoupeno zpět asi padesát procent skleněných obalů. \"Zákon o
obalech přitom počítá s tím, že v roce 2005 už má být recyklováno osmdesát
procent vyrobených skleněných obalů,\" řekl Bačík. Dvě dominantní tuzemské
společnosti Vetropack a Avirunion už proto založily společnou firmu Asro CZ. Ta
by se měla zabývat výkupem a zpracováním starého skla a spolupracovat na sladění
tuzemských norem s právem Evropské unie. ZDROJ: HN
Ekonomické i ekologické výhody využití starého skla způsobují, že sklářské společnosti rok od roku vykupují zpět stále více starých střepů. Použité sklo je totiž stejně drahé jako suroviny potřebné pro výrobu skla, výhodou starých střepů je navíc jejich nižší energetická náročnost při zpracování.
Zatímco v roce 1996 v tuzemsku největší výrobce skleněných obalů společnost Vetropack Moravia Glass vykoupila v Česku přes třicet a půl tisíce tun skla, předloni to už bylo přes šedesát tisíc a loni už téměř šedesát osm tisíc tun skla. \"Je to ekonomické i ekologické a vyplatí se nám nakupovat staré sklo i v zahraničí,\" uvedl generální ředitel společnosti Vetropack Moravia Glass v Kyjově Ota Horák. Vetropack má spolu s firmou Avirunion na trhu s použitým sklem více než devadesátiprocentní podíl.
\"Vše mluví pro recyklaci , výkup a zpracování skla šetří nákup surovin, jejichž zdroje nejsou obnovitelné, výroba ze starého skla je energeticky méně náročná,\" uvedla právní zástupkyně společnosti Avirunion Alena Janotová. Avirunion je druhým největším výrobcem obalového skla v tuzemsku a má závody v Dubí u Teplic a Novém Sedle u Karlových Varů. Obě společnosti jsou přitom na tuzemském trhu ve výrobě skleněných obalů dominantní.
Společnost Vetropack, která patří do švýcarské sklářské skupiny Vetropack Holding AG, investovala do recyklační linky ve svém závodě v Kyjově za sedm let sedmdesát miliónů korun. Linka nyní pracuje už na dvě směny. \"Jsme schopni zahájit nepřetržitý provoz, který by stačil na pokrytí výrobní kapacity podniku,\" řekl Horák. Loni společnost vyrobila téměř dvě stě tisíc tun skleněných výrobků. Avirunion svoji recyklační linku pronajal společnosti AMP Příbram a od něj nakupuje už hotové výrobky.
Sklo je jedním z mála materiálů, který se dá stoprocentně recyklovat . Ani opakované použití střepů nemá vliv na kvalitu a užitnou hodnotu nového výrobku. V některých zemích v Evropě je přitom recyklace prodaného skla téměř stoprocentní. Například ve Švýcarsku se vrací zpět do výroby jednadevadesát procent prodaných skleněných obalů, ve Finsku osmdesát devět procent a v Rakousku je to čtyřiaosmdesát procent prodaných skleněných obalů. V Itálii je to ale pouze čtyřicet procent obalů a na Slovensku dvacet procent.
Ondřej Bačík z ministerstva životního prostředí uvedl, že loni se na tuzemském trhu použilo asi dvě stě tisíc tun skleněných obalů, zpět přitom bylo vykoupeno téměř sedmdesát tisíc tun skla. V Česku letos přitom má být podle zákona o obalech vykoupeno zpět asi padesát procent skleněných obalů. \"Zákon o obalech přitom počítá s tím, že v roce 2005 už má být recyklováno osmdesát procent vyrobených skleněných obalů,\" řekl Bačík. Dvě dominantní tuzemské společnosti Vetropack a Avirunion už proto založily společnou firmu Asro CZ. Ta by se měla zabývat výkupem a zpracováním starého skla a spolupracovat na sladění tuzemských norem s právem Evropské unie.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích