Ekologové se radují, podniky už méně
Evropská unie vydala v březnu tr. dvě směrnice, které na jedné straně ochrání
životní prostředí , na straně druhé však podnikům vyrábějícím elektrické a
elektronické zboží podstatně zvýší náklady. Koncem loňského roku schválil ve
třetím čtení Evropský parlament a po něm i Rada EU dva legislativní návrhy -
směrnici o použití elektrických a elektronických zařízení (WEEE) a směrnici o
používání některých zdravotně nebezpečných látek v těchto výrobcích (RoHS).
Zainteresované podniky z členských států EU věděly o tom, že se směrnice
chystají, už dlouho. Slyšeli však o nich v dostatečné míře také manažeři českých
firem? MEZITITULEK: Proč právě elektrické a elektronické výrobky? Každý občan
Evropské unie ročně vyprodukuje zhruba 14 kg elektrického či elektronického
odpadu , tj. celkem 5 milionů tun. Až 90 % tohoto odpadu je skladováno, příp.
spáleno bez předchozí úpravy. Elektrický a elektrotechnický odpad je v současné
době zároveň nejrychleji rostoucí odpadovou složkou. Vědecké studie navíc
potvrdily, že některé látky používané v těchto výrobcích mohou poškozovat zdraví
(rtuť, olovo, kadmium, šestimocný chrom a bromované samozhášecí přísady).
MEZITITULEK: Hlavní znaky Směrnice o použitých elektrických a elektronických
zařízeních (WEEE) [*] Veškeré náklady za sběr a nakládání s použitými
elektrickými či elektronickými zařízeními nese jejich výrobce [*] Výrobce může
tyto náklady hradit individuálně nebo se připojí ke kolektivnímu systému
financování [*] Výrobce musí při uvádění nového zařízení na trh poskytnout
finanční záruku zpětného odběru a zpracování použitého výrobku. může tak učinit
trojím způsobem - účastí v některém systému financování, pojištěním na recyklaci
nebo vkladem na blokovaný bankovní účet. [*] Výrobce elektrického či
elektronického zařízení zajistí, aby co největší část zařízení byla
recyklovatelná [*] Členský stát vytvoří systém zpětného odběru použitých
elektrických a elektronických zařízení a zajistí, aby do konce roku 2006
připadaly na jednoho občana alespoň čtyři kilogramy tohoto vytříděného odpadu .
[*] Výrobce bude na štítcích informovat spotřebitele, že příslušné zařízení má
být vráceno na sběrné místo [https://www.kamsnim.cz/categories/sbernyDvur]
oddělené od ostatního odpadu . [*] Spotřebitel může vrátit použitá zařízení na
sběrná místa zdarma. MEZITITULEK: Časový plán zavádění směrnice V březnu tohoto
roku byla směrnice o použitých zařízeních publikována v Oficiálním věstníku
Evropských společenství, čímž oficiálně vstoupila v platnost. Do září 2004
musejí členské státy EU (včetně České republiky, pokud si nevyjedná přechodné
období) převést směrnici do své legislativy. Nejpozději do září 2005 pak musí
fungovat systémy zpětného odběru a zároveň podniky musí plnit finanční závazky a
další povinnosti nakládání s použitými výrobky. MEZITITULEK: Jak to bude u nás?
Pokud jde o datum, kdy vstoupí směrnice v platnost v ČR, není zatím situace
příliš přehledná. V současné době je uzákoněn a funguje jen zpětný odběr
chladniček, nakládání s většinou ostatních použitých elektrických a
elektronických zařízení zatím legislativně upraveno není. Ministerstvo životního
prostředí již připravuje transpozici (převod) směrnice do české
legislativy;zřejmě by se tak mělo stát novelou zákona 185/2001 Sb. o odpadech .
Ministerstvo zároveň provádí studii dopadů směrnic na Českou republiku, na
základě jejíchž výsledků se hodlá rozhodnout o příp. žádosti o odklad platnosti
(tzv. přechodné období). Precedentem pro jeho udělení by mohl být úspěch Irska a
Řecka, které si vyjednaly dvouleté přechodné období. Každopádně aktivní domácí
lobbying podniků a jejich zájmových sdružení, které budou mít na odkladu
platnosti zájem, zde bude nanejvýš zapotřebí. MEZITITULEK: Na jaké výrobky se
bude směrnice vztahovat? V příloze 1A směrnice je vyjmenováno deset základních
kategorií - velké domácí spotřebiče; telekomunikační a IT (informační
technologie) zařízení; spotřební zařízení; světelná zařízení; elektrické a
elektronické nástroje (s výjimkou velkokapacitních stacionárních průmyslových
strojů); hračky, volnočasová a sportovní zařízení; zdravotnická zařízení (s
výjimkou implantátů a infekčních výrobků); kontrolní a monitorovací zařízení;
automaty všeho druhu. V současné době sestavují úředníci odpovědní za
implementaci směrnice v členských státech EU podrobnější kategorie výrobků, na
něž by se směrnice měla vztahovat. Na jejich základě pak Evropská komise sestaví
seznam platný na celém území jednotného vnitřního trhu EU. MEZITITULEK: Ke
směrnici o používání některých nebezpečných látek v elektrických a
elektronických výrobcích Nejpozději do 1. července 2006 stáhnou výrobci z
jednotného vnitřního trhu zařízení, která obsahují větší než povolené množství
některé nebezpečné látky. Za nebezpečné látky jsou považovány některé těžké kovy
(rtuť, olovo, kadmium a šestimocný chrom) a bromované samozhášecí přísady
(polybromované bifenyly a polybromované difenylethery). Směrnice se nevztahuje
na případy, kdy neexistuje žádná vhodná náhrada za uvedené látky. Směrnice o
použitých elektrických a elektronických zařízeních a směrnice o používání
některých nebezpečných látek v těchto výrobcích budou mít na evropské podniky
značný dopad. Zatímco zejména větší podniky z členských států EU jsou na jejich
zavedení poměrně dobře připraveny, české podniky o existenci nové legislativy
většinou nevědí. Přitom však právě včasná příprava může zmírnit finanční dopad
směrnic na podnik nebo dokonce umožnit využití situace ve vlastní prospěch.
Příprava by měla spočívat zejména v zavádění jednoduše a lacině recyklovatelných
zařízení, postupném utlumování výrobků obsahujících nebezpečné látky a vytváření
rezerv na náklady spojené se zpětným odběrem použitých výrobků (úředníci
Evropské komise odpovědní za implementaci směrnice předpokládají cca 2-3 % z
prodejní ceny). Rychlá adaptace na novou situaci a image ekologicky uvědomělé
firmy pak může znamenat i nezanedbatelnou konkurenční výhodu na domácím i
evropském trhu. (Podle materiálu CEBRE - České podnikatelské reprezentace při EU
v Bruselu) Názory bezprostředně po schválení obou směrnic: Margot Wallströmová,
členka Evropské komise pro ochranu životního prostředí : \"Jsem ráda, že se nám
podařilo přesvědčit členské státy, aby zvýšily individuální zodpovědnost výrobců
za své zboží. To by mělo být významnou motivací pro podniky, aby zahrnuly do
svých úvah hledisko životního prostředí již při plánování nového výrobku.\"
Henrik Sundström, ředitel odboru životního prostředí firmy Electrolux: \"Nyní
existuje opravdová motivace pro každý podnik vyrábět taková zařízení, která
mohou být za nízké náklady takřka kompletně recyklovaná .\" Evropská asociace
výrobců domácích spotřebičů (CECED), \"Nová legislativa klade na výrobce
obrovskou odpovědnost. Dodatečné náklady se projeví ve zvýšené ceně pro
spotřebitele.\" Evropská asociace řemesel a malých a středních podniků (UEAPME):
\"Směrnice o použitých elektrických a elektronických zařízeních představuje
další administrativní a finanční břemeno pro malé a střední podniky v Evropě.\"
ZDROJ: TECHNIK
Evropská unie vydala v březnu tr. dvě směrnice, které na jedné straně ochrání životní prostředí , na straně druhé však podnikům vyrábějícím elektrické a elektronické zboží podstatně zvýší náklady.
Koncem loňského roku schválil ve třetím čtení Evropský parlament a po něm i Rada EU dva legislativní návrhy - směrnici o použití elektrických a elektronických zařízení (WEEE) a směrnici o používání některých zdravotně nebezpečných látek v těchto výrobcích (RoHS). Zainteresované podniky z členských států EU věděly o tom, že se směrnice chystají, už dlouho. Slyšeli však o nich v dostatečné míře také manažeři českých firem?
MEZITITULEK: Proč právě elektrické a elektronické výrobky?
Každý občan Evropské unie ročně vyprodukuje zhruba 14 kg elektrického či elektronického odpadu , tj. celkem 5 milionů tun. Až 90 % tohoto odpadu je skladováno, příp. spáleno bez předchozí úpravy. Elektrický a elektrotechnický odpad je v současné době zároveň nejrychleji rostoucí odpadovou složkou. Vědecké studie navíc potvrdily, že některé látky používané v těchto výrobcích mohou poškozovat zdraví (rtuť, olovo, kadmium, šestimocný chrom a bromované samozhášecí přísady).
MEZITITULEK: Hlavní znaky Směrnice o použitých elektrických a elektronických zařízeních (WEEE)
[*] Veškeré náklady za sběr a nakládání s použitými elektrickými či elektronickými zařízeními nese jejich výrobce
[*] Výrobce může tyto náklady hradit individuálně nebo se připojí ke kolektivnímu systému financování
[*] Výrobce musí při uvádění nového zařízení na trh poskytnout finanční záruku zpětného odběru a zpracování použitého výrobku. může tak učinit trojím způsobem - účastí v některém systému financování, pojištěním na recyklaci nebo vkladem na blokovaný bankovní účet.
[*] Výrobce elektrického či elektronického zařízení zajistí, aby co největší část zařízení byla recyklovatelná
[*] Členský stát vytvoří systém zpětného odběru použitých elektrických a elektronických zařízení a zajistí, aby do konce roku 2006 připadaly na jednoho občana alespoň čtyři kilogramy tohoto vytříděného odpadu .
[*] Výrobce bude na štítcích informovat spotřebitele, že příslušné zařízení má být vráceno na sběrné místo oddělené od ostatního odpadu .
[*] Spotřebitel může vrátit použitá zařízení na sběrná místa zdarma.
MEZITITULEK: Časový plán zavádění směrnice
V březnu tohoto roku byla směrnice o použitých zařízeních publikována v Oficiálním věstníku Evropských společenství, čímž oficiálně vstoupila v platnost. Do září 2004 musejí členské státy EU (včetně České republiky, pokud si nevyjedná přechodné období) převést směrnici do své legislativy. Nejpozději do září 2005 pak musí fungovat systémy zpětného odběru a zároveň podniky musí plnit finanční závazky a další povinnosti nakládání s použitými výrobky.
MEZITITULEK: Jak to bude u nás?
Pokud jde o datum, kdy vstoupí směrnice v platnost v ČR, není zatím situace příliš přehledná. V současné době je uzákoněn a funguje jen zpětný odběr chladniček, nakládání s většinou ostatních použitých elektrických a elektronických zařízení zatím legislativně upraveno není. Ministerstvo životního prostředí již připravuje transpozici (převod) směrnice do české legislativy;zřejmě by se tak mělo stát novelou zákona 185/2001 Sb. o odpadech . Ministerstvo zároveň provádí studii dopadů směrnic na Českou republiku, na základě jejíchž výsledků se hodlá rozhodnout o příp. žádosti o odklad platnosti (tzv. přechodné období). Precedentem pro jeho udělení by mohl být úspěch Irska a Řecka, které si vyjednaly dvouleté přechodné období. Každopádně aktivní domácí lobbying podniků a jejich zájmových sdružení, které budou mít na odkladu platnosti zájem, zde bude nanejvýš zapotřebí.
MEZITITULEK: Na jaké výrobky se bude směrnice vztahovat?
V příloze 1A směrnice je vyjmenováno deset základních kategorií - velké domácí spotřebiče; telekomunikační a IT (informační technologie) zařízení; spotřební zařízení; světelná zařízení; elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkokapacitních stacionárních průmyslových strojů); hračky, volnočasová a sportovní zařízení; zdravotnická zařízení (s výjimkou implantátů a infekčních výrobků); kontrolní a monitorovací zařízení; automaty všeho druhu. V současné době sestavují úředníci odpovědní za implementaci směrnice v členských státech EU podrobnější kategorie výrobků, na něž by se směrnice měla vztahovat. Na jejich základě pak Evropská komise sestaví seznam platný na celém území jednotného vnitřního trhu EU.
MEZITITULEK: Ke směrnici o používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických výrobcích
Nejpozději do 1. července 2006 stáhnou výrobci z jednotného vnitřního trhu zařízení, která obsahují větší než povolené množství některé nebezpečné látky.
Za nebezpečné látky jsou považovány některé těžké kovy (rtuť, olovo, kadmium a šestimocný chrom) a bromované samozhášecí přísady (polybromované bifenyly a polybromované difenylethery).
Směrnice se nevztahuje na případy, kdy neexistuje žádná vhodná náhrada za uvedené látky.
Směrnice o použitých elektrických a elektronických zařízeních a směrnice o používání některých nebezpečných látek v těchto výrobcích budou mít na evropské podniky značný dopad. Zatímco zejména větší podniky z členských států EU jsou na jejich zavedení poměrně dobře připraveny, české podniky o existenci nové legislativy většinou nevědí. Přitom však právě včasná příprava může zmírnit finanční dopad směrnic na podnik nebo dokonce umožnit využití situace ve vlastní prospěch. Příprava by měla spočívat zejména v zavádění jednoduše a lacině recyklovatelných zařízení, postupném utlumování výrobků obsahujících nebezpečné látky a vytváření rezerv na náklady spojené se zpětným odběrem použitých výrobků (úředníci Evropské komise odpovědní za implementaci směrnice předpokládají cca 2-3 % z prodejní ceny). Rychlá adaptace na novou situaci a image ekologicky uvědomělé firmy pak může znamenat i nezanedbatelnou konkurenční výhodu na domácím i evropském trhu.
(Podle materiálu CEBRE - České podnikatelské reprezentace při EU v Bruselu)
Názory bezprostředně po schválení obou směrnic:
Margot Wallströmová, členka Evropské komise pro ochranu životního prostředí : \"Jsem ráda, že se nám podařilo přesvědčit členské státy, aby zvýšily individuální zodpovědnost výrobců za své zboží. To by mělo být významnou motivací pro podniky, aby zahrnuly do svých úvah hledisko životního prostředí již při plánování nového výrobku.\"
Henrik Sundström, ředitel odboru životního prostředí firmy Electrolux: \"Nyní existuje opravdová motivace pro každý podnik vyrábět taková zařízení, která mohou být za nízké náklady takřka kompletně recyklovaná .\"
Evropská asociace výrobců domácích spotřebičů (CECED), \"Nová legislativa klade na výrobce obrovskou odpovědnost. Dodatečné náklady se projeví ve zvýšené ceně pro spotřebitele.\"
Evropská asociace řemesel a malých a středních podniků (UEAPME): \"Směrnice o použitých elektrických a elektronických zařízeních představuje další administrativní a finanční břemeno pro malé a střední podniky v Evropě.\"
ZDROJ: TECHNIK
Sdílet článek na sociálních sítích