Systém recyklace autovraků má stát miliardu
Miliardu korun má stát systém ekologické likvidace autovraků, který je Česká
republika povinna zřídit do roku 2006 podle směrnice Evropské komise. Celkové
náklady vyplývají ze studie, vypracované pro českou vládu poradenskou firmou
Sunex. \"Náklady zahrnují technologické a počítačové vybavení čtyř set sběrných
míst a dvaceti až třiceti likvidačních pracovišť,\" uvedl Emil Polívka z firmy
Sunex. Na vybudování systému se sice mají podílet i výrobci nových automobilů,
ale hlavní díl zůstává na každém státě unie. V České republice se ročně vyřazuje
průměrně 180 tisíc osobních automobilů. Do jaké míry se vyplatí jejich
ekologická likvidace, tedy odstranění provozních kapalin, likvidaci autobaterie,
oddělení plastů a kovu měl prověřit pilotní projekt v roce 2001. Ten se však
kvůli nedostatku peněz nerealizoval. Firma Sunex provedla loni jen neúplný test,
během něhož recyklovala 80 autovraků
[https://www.kamsnim.cz/categories/autovrak]. Jejich průměrný věk byl 25 let,
mezi značkami převažovaly Škoda, Trabant a Žiguli. Test prokázal, že likvidace
takových vozů je prodělečná. Na jedno auto činila ztráta tisíc korun, resp. při
započítání dopravních nákladů na svoz vraků 1900 korun na auto. Dosud není
rozhodnuto, kdo bude platit svoz autovraků
[https://www.kamsnim.cz/categories/autovrak] i jejich konkrétní recyklaci .
Podle praxe v unii, konkrétně v Německu za to platí 80 až 120 eur majitel, který
dává vozidlo likvidovat. Takovou praxi nechce Česko přebírat, podle návrhu
ministerstva životního prostředí by za likvidaci svého vozu platil pouze ten
majitel, který by odevzdal vůz neúplný, tedy bez součástí, které by bylo možné
použít například na náhradní díly. \"Náklady na odstranění vozidla by měli
platit výrobci a dovozci,\" míní Josef Durdil ze společnosti Ecotrend, která
zpracovávala studii recyklačních programů. Problémem pak zůstane 375 tisíc
autovraků, které se do Česka dovezly od roku 1991 a k nimž se žádný výrobce ani
dovozce nehlásí. Podle statistik Generálního ředitelství cel ročně v zemi
přibývá kolem 40 tisíc ojetin, které nebyly registrovány. Dovoz ojetých aut
navíc v poslední době roste. Za pět měsíců letošního roku se dovezlo 41 639
ojetých osobních vozů, což je téměř dvojnásobek loňského počtu za stejné období.
Jejich průměrná hodnota přitom klesla o 27 procent na 45 tisíc korun, což
nasvědčuje tomu, že se dovážejí starší auta, která po odebrání náhradních dílů
skončí na autovrakovištích. Škoda Auto v Česku uvažuje o zahrnutí nákladů na
likvidaci vraků do cen nových vozů. Citroen nabízí likvidaci vozů svých i cizích
značek. Stejně postupuje firma Renault, která letos v červenci a srpnu nabízí 25
až 60 tisíc korun za jakékoli staré auto, které nechá recyklovat , pokud si jeho
majitel objedná nový vůz značky Renault. ZDROJ: HN
Miliardu korun má stát systém ekologické likvidace autovraků, který je Česká republika povinna zřídit do roku 2006 podle směrnice Evropské komise. Celkové náklady vyplývají ze studie, vypracované pro českou vládu poradenskou firmou Sunex.
\"Náklady zahrnují technologické a počítačové vybavení čtyř set sběrných míst a dvaceti až třiceti likvidačních pracovišť,\" uvedl Emil Polívka z firmy Sunex. Na vybudování systému se sice mají podílet i výrobci nových automobilů, ale hlavní díl zůstává na každém státě unie.
V České republice se ročně vyřazuje průměrně 180 tisíc osobních automobilů. Do jaké míry se vyplatí jejich ekologická likvidace, tedy odstranění provozních kapalin, likvidaci autobaterie, oddělení plastů a kovu měl prověřit pilotní projekt v roce 2001. Ten se však kvůli nedostatku peněz nerealizoval.
Firma Sunex provedla loni jen neúplný test, během něhož recyklovala 80 autovraků. Jejich průměrný věk byl 25 let, mezi značkami převažovaly Škoda, Trabant a Žiguli. Test prokázal, že likvidace takových vozů je prodělečná. Na jedno auto činila ztráta tisíc korun, resp. při započítání dopravních nákladů na svoz vraků 1900 korun na auto.
Dosud není rozhodnuto, kdo bude platit svoz autovraků i jejich konkrétní recyklaci . Podle praxe v unii, konkrétně v Německu za to platí 80 až 120 eur majitel, který dává vozidlo likvidovat. Takovou praxi nechce Česko přebírat, podle návrhu ministerstva životního prostředí by za likvidaci svého vozu platil pouze ten majitel, který by odevzdal vůz neúplný, tedy bez součástí, které by bylo možné použít například na náhradní díly.
\"Náklady na odstranění vozidla by měli platit výrobci a dovozci,\" míní Josef Durdil ze společnosti Ecotrend, která zpracovávala studii recyklačních programů. Problémem pak zůstane 375 tisíc autovraků, které se do Česka dovezly od roku 1991 a k nimž se žádný výrobce ani dovozce nehlásí.
Podle statistik Generálního ředitelství cel ročně v zemi přibývá kolem 40 tisíc ojetin, které nebyly registrovány. Dovoz ojetých aut navíc v poslední době roste. Za pět měsíců letošního roku se dovezlo 41 639 ojetých osobních vozů, což je téměř dvojnásobek loňského počtu za stejné období. Jejich průměrná hodnota přitom klesla o 27 procent na 45 tisíc korun, což nasvědčuje tomu, že se dovážejí starší auta, která po odebrání náhradních dílů skončí na autovrakovištích.
Škoda Auto v Česku uvažuje o zahrnutí nákladů na likvidaci vraků do cen nových vozů. Citroen nabízí likvidaci vozů svých i cizích značek. Stejně postupuje firma Renault, která letos v červenci a srpnu nabízí 25 až 60 tisíc korun za jakékoli staré auto, které nechá recyklovat , pokud si jeho majitel objedná nový vůz značky Renault.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích