Obchodníci se smogem
Evropské státy se připravují na to, že si budou mezi sebou prodávat kredity na
čistý vzduch. Unie chce tyto obchody spustit od roku 2005 a letos v červenci
vydala první směrnici pro vytvoření nového trhu. Analytici odhadují, že bude
obrovský: ve virtuálních obchodech se smogem se koncem desetiletí jen v Evropě
protočí až dvacet miliard eur ročně. České firmy, které by mohly z prodejů emisí
profitovat, zatím vyčkávají. Radnice jsou rychlejší, osm měst a obcí již
uzavřelo smlouvy o smlouvách budoucích. Bystřice nad Pernštejnem ji podepsala
minulý týden, a to s holandskou firmou BGT. Desetitisícové městečko před dvěma
lety přebudovalo městskou kotelnu a začalo v ní spalovat biomasu. Emise z
ekologicky čistšího zdroje jsou výrazně nižší než dřív. Za prodej budoucích
kreditů - povolenek na vypouštění emisí oxidu uhličitého, dostalo devět milionů
korun. Holanďanům, kteří je nakupují pro nizozemskou vládu, by je na základě
uzavřené smlouvy měla přenechávat po dobu dvanácti let. Holandská firma spoléhá
na to, že její vláda bude nasmlouvané emisní kredity potřebovat. Nizozemsko bude
mít potíže s plněním závazku z Kjótského protokolu a státy evropské unie se již
dohodly, že budou vůči tomuto závazku vystupovat jako jeden celek. \"Volné emise
si budou přednostně prodávat mezi sebou. Tříleté zkušební obchodování zahájí v
lednu 2005, kdy už se připojí i nové členské státy. Prodej a nákup kreditů se
zpočátku bude týkat jen oxidu uhličitého (CO2). Zapeklitý závazek Dohoda o
obchodech s emisemi vznikla na základě obav z dopadů Kjótského protokolu z roku
1997, v němž se zatím téměř dvě stovky zemí - včetně České republiky - zavázaly,
že do roku 2008 sníží \"produkci skleníkových plynů. Pro státy evropské unie to
znamená, že musejí oproti \"porovnávacímu roku 1990 snížit emise spalování
fosilních paliv, tedy hlavně uhlí a ropných produktů o osm procent. Většina z
nich už přiznala, že bude mít s plněním tohoto závazku značné potíže. Na
problémy s příliš drahou technologií pro omezení zplodin naráží právě u oxidu
CO2, který je navíc také produktem rostoucí automobilové dopravy. Kandidátské
země, jež za posledních třináct let modernizovaly řadu svých energetických
zdrojů a omezovaly průmyslovou výrobu, se naopak do osmiprocentního snížení
lehce vejdou. Česká republika snížila emise ve srovnání s referenčním rokem 1990
téměř o pětadvacet procent. Zkušenosti z Ameriky. Obchodování se smogem, při
němž jednotliví \"producenti škodlivých emisí nakupují volnou kapacitu jiných
výrobců, aby splnili ekologické předpisy, a vyhnuli se tak placení drahých pokut
za znečišťování, se už před lety objevilo v Severní Americe a v Japonsku. Zatím
se však netýkalo uhlíkových zplodin, obchodovalo se hlavně s emisemi pevných
částic a oxidem siřičitým. Nicméně i tyto obchody už dosahují v celosvětovém
měřítku objemu šedesáti miliard eur ročně. Radní z Bystřice jsou zatím opatrní.
Upozorňují, že jejich smlouva o smlouvě budoucí vstoupí v platnost až poté, co
Česká republika uzavře mezistátní dohodu s Nizozemskem. Kjótský protokol navíc
dosud nepodepsaly všechny země, takže nevstoupil v platnost. \"Peníze zatím
nesmíme v žádném případě utratit, říká šéf finančního odboru městského úřadu Oto
Lipovský. Starosta Bystřice Josef Novotný připouští, že jde o fiktivní obchod -
město prodalo uspořené emise. \"Pro některé státy je snížení emisí technologicky
velmi náročné, a proto si splnění závazku zajistí nákupem volných kapacit ve
třetích zemích. Evropská komise rozhodla, že nebude čekat na ratifikaci
Kjótského protokolu. I když dosud neupřesnila pravidla pro mezistátní dohody,
začátkem července vydala směrnici pro obchodování mezi firmami. Aby splnily
limit pro vypouštění škodlivých plynů a nemusely platit pokutu, mohou si
nakoupit \"volné kredity od jiných firem, které jich budou mít nadbytek.
Virtuální smlouva. V Česku zatím žádná z firem ani obcí neví, kolik kreditů
dostane přiděleno. Táňa Spilková z elektrárenské společnosti ČEZ pro týdeník
EURO uvedla, že firma čeká na upřesnění pravidel. Připustila, že ČEZ by mohl na
obchodech výrazně vydělat, protože v devadesátých letech snížil emise ve většině
ze svých elektráren. Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje seznam
firem, které by měly být do systému obchodování zařazeny. Oddělení změny
klimatu, které na tomto úřadě vzniklo předminulý měsíc, vypracuje do května
příštího roku takzvaný Národní alokační plán, tedy návrh, kolik kreditů -
povolenek na vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého - přidělí pro rok 2005
jednotlivým firmám. Vedoucí nového oddělení Tomáš Chmelík předpokládá, že se s
přidělenými kredity bude čile obchodovat jak mezi firmami, tak i na národní
úrovni, mezi státy. Každý raději nakoupí relativně levné povolenky, aby nemusel
platit pokuty. Po roce 2005 se počítá s pokutami 40 eur a od roku 2008 by to
mělo být až sto eur za každou tunu překročených emisí. Týdeník EURO má
informace, že se zpočátku dostane do systému obchodování 400 až 450 firem. \"V
první fázi se zaměří na klíčové sektory z hlediska emisí, tedy na energetiku,
rafinerství, papírenský průmysl, uvádí Chmelík. Blanka Růžičková
(blanka.ruzickova@euro.cz) Zdroj: Euro
Evropské státy se připravují na to, že si budou mezi sebou prodávat kredity na čistý vzduch. Unie chce tyto obchody spustit od roku 2005 a letos v červenci vydala první směrnici pro vytvoření nového trhu. Analytici odhadují, že bude obrovský: ve virtuálních obchodech se smogem se koncem desetiletí jen v Evropě protočí až dvacet miliard eur ročně.
České firmy, které by mohly z prodejů emisí profitovat, zatím vyčkávají. Radnice jsou rychlejší, osm měst a obcí již uzavřelo smlouvy o smlouvách budoucích. Bystřice nad Pernštejnem ji podepsala minulý týden, a to s holandskou firmou BGT. Desetitisícové městečko před dvěma lety přebudovalo městskou kotelnu a začalo v ní spalovat biomasu. Emise z ekologicky čistšího zdroje jsou výrazně nižší než dřív. Za prodej budoucích kreditů - povolenek na vypouštění emisí oxidu uhličitého, dostalo devět milionů korun. Holanďanům, kteří je nakupují pro nizozemskou vládu, by je na základě uzavřené smlouvy měla přenechávat po dobu dvanácti let.
Holandská firma spoléhá na to, že její vláda bude nasmlouvané emisní kredity potřebovat. Nizozemsko bude mít potíže s plněním závazku z Kjótského protokolu a státy evropské unie se již dohodly, že budou vůči tomuto závazku vystupovat jako jeden celek. \"Volné emise si budou přednostně prodávat mezi sebou. Tříleté zkušební obchodování zahájí v lednu 2005, kdy už se připojí i nové členské státy. Prodej a nákup kreditů se zpočátku bude týkat jen oxidu uhličitého (CO2).
Zapeklitý závazek Dohoda o obchodech s emisemi vznikla na základě obav z dopadů Kjótského protokolu z roku 1997, v němž se zatím téměř dvě stovky zemí - včetně České republiky - zavázaly, že do roku 2008 sníží \"produkci skleníkových plynů. Pro státy evropské unie to znamená, že musejí oproti \"porovnávacímu roku 1990 snížit emise spalování fosilních paliv, tedy hlavně uhlí a ropných produktů o osm procent. Většina z nich už přiznala, že bude mít s plněním tohoto závazku značné potíže. Na problémy s příliš drahou technologií pro omezení zplodin naráží právě u oxidu CO2, který je navíc také produktem rostoucí automobilové dopravy. Kandidátské země, jež za posledních třináct let modernizovaly řadu svých energetických zdrojů a omezovaly průmyslovou výrobu, se naopak do osmiprocentního snížení lehce vejdou. Česká republika snížila emise ve srovnání s referenčním rokem 1990 téměř o pětadvacet procent.
Zkušenosti z Ameriky. Obchodování se smogem, při němž jednotliví \"producenti škodlivých emisí nakupují volnou kapacitu jiných výrobců, aby splnili ekologické předpisy, a vyhnuli se tak placení drahých pokut za znečišťování, se už před lety objevilo v Severní Americe a v Japonsku. Zatím se však netýkalo uhlíkových zplodin, obchodovalo se hlavně s emisemi pevných částic a oxidem siřičitým. Nicméně i tyto obchody už dosahují v celosvětovém měřítku objemu šedesáti miliard eur ročně.
Radní z Bystřice jsou zatím opatrní. Upozorňují, že jejich smlouva o smlouvě budoucí vstoupí v platnost až poté, co Česká republika uzavře mezistátní dohodu s Nizozemskem. Kjótský protokol navíc dosud nepodepsaly všechny země, takže nevstoupil v platnost. \"Peníze zatím nesmíme v žádném případě utratit, říká šéf finančního odboru městského úřadu Oto Lipovský.
Starosta Bystřice Josef Novotný připouští, že jde o fiktivní obchod - město prodalo uspořené emise. \"Pro některé státy je snížení emisí technologicky velmi náročné, a proto si splnění závazku zajistí nákupem volných kapacit ve třetích zemích.
Evropská komise rozhodla, že nebude čekat na ratifikaci Kjótského protokolu. I když dosud neupřesnila pravidla pro mezistátní dohody, začátkem července vydala směrnici pro obchodování mezi firmami. Aby splnily limit pro vypouštění škodlivých plynů a nemusely platit pokutu, mohou si nakoupit \"volné kredity od jiných firem, které jich budou mít nadbytek.
Virtuální smlouva. V Česku zatím žádná z firem ani obcí neví, kolik kreditů dostane přiděleno. Táňa Spilková z elektrárenské společnosti ČEZ pro týdeník EURO uvedla, že firma čeká na upřesnění pravidel. Připustila, že ČEZ by mohl na obchodech výrazně vydělat, protože v devadesátých letech snížil emise ve většině ze svých elektráren.
Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje seznam firem, které by měly být do systému obchodování zařazeny. Oddělení změny klimatu, které na tomto úřadě vzniklo předminulý měsíc, vypracuje do května příštího roku takzvaný Národní alokační plán, tedy návrh, kolik kreditů - povolenek na vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého - přidělí pro rok 2005 jednotlivým firmám. Vedoucí nového oddělení Tomáš Chmelík předpokládá, že se s přidělenými kredity bude čile obchodovat jak mezi firmami, tak i na národní úrovni, mezi státy. Každý raději nakoupí relativně levné povolenky, aby nemusel platit pokuty. Po roce 2005 se počítá s pokutami 40 eur a od roku 2008 by to mělo být až sto eur za každou tunu překročených emisí.
Týdeník EURO má informace, že se zpočátku dostane do systému obchodování 400 až 450 firem. \"V první fázi se zaměří na klíčové sektory z hlediska emisí, tedy na energetiku, rafinerství, papírenský průmysl, uvádí Chmelík.
Blanka Růžičková (blanka.ruzickova@euro.cz)
Zdroj: Euro
Sdílet článek na sociálních sítích