Pátek, 29. března 2024

Katastrofický Den poté mrazí až v Bílém domě

Katastrofický Den poté mrazí až v Bílém domě
Jeden Den poté už dobře známe. Pod tímto názvem se i u nás hojně psalo o šokujícím pseudodokumentárním televizního snímku The Day After z roku 1983. Tehdejší film ukázal ve znepokojivých detailech následky hypotetické třetí světové války. Stal se tak hlasitým příspěvkem do v té době probíhající debaty o závodech ve zbrojení - a tím pádem i politickým činem.

Příroda se bouří
Roland Emmerich je zdánlivě úplně jiný případ. Komerční režisér, který se rychle vypracoval na tvůrce velkolepých hitů, vesměs vědecko-fantastického ražení. Jeho Den poté velmi přesně sleduje schémata vymezeného žánru. Snad až příliš, scénář by mohl být napsán i před dvaceti lety a vypadal by téměř stejně. Nesetkáme se s žádnými překvapivými dějovými zvraty, téměř s žádným humorem a už vůbec ne s nadsázkou. Jako by to ani nebyl týž režisér, který uměl tak dobře balancovat na hraně hravého kýče ve filmu Den nezávislosti. Vše je přímočaré, hrdinové jsou jednoznačně vykresleni a pokud něco překvapí, pak to, že příběh v prvním plánu žádná překvapení nemá.
Což neznamená, že postrádá napětí. Naopak, svému žánru dělá čest a ve vypjatých scénách divák jen lapá po dechu a bezděky se choulí zimou. A to přesto, že příčinou problémů je jev zvaný globální oteplení. Působením průmyslových exhalací dojde v zemské atmosféře ke skleníkovému efektu. Následkem toho nastane prudké tání polárních ledovců, změna slanosti oceánů a přerušení teplého atlantického proudění. Výsledkem není nic menšího než prudký pokles teploty, tsunami mířící na New York a vznik tří tornád pokrývajících celou severní polokouli, jež strhávají k zemi mrazivý vzduch ze stratosféry. Milióny lidí jsou odsouzeny ke smrti mrazem.

Trest pro Ameriku
Nezastavíme-li se u efektní a řemeslně bravurní stránky filmu, zjistíme, že i v Emmerichově Dni poté je politiky nemálo. Tento typický kasovní trhák je Trojským koněm vztaženým přímo do středu americké společnosti. Nejameričtějším médiem kritizuje Ameriku, z centra kapitalistického šoubyznysu vede diskusi o zániku západní civilizace.
Kritika zpupnosti západu i diskutabilní zahraniční politiky velmocí byla čitelná již v režisérově filmu Godzilla (1998). Tento netvor by nevznikl nebýt pokusných atomových výbuchů v Tichomoří. Godzilla vpadne do nepřipraveného New Yorku jako zosobnění přírody, která se vzpouzí nešetrnému lidskému zacházení. A všichni Američané, kteří mají ve filmu nějakou funkci, jsou beznadějní pitomci.
Den poté je jasným hlasem do diskuse, zda americké vměšování do světové politiky nepřesáhlo únosnou mez. Hříchy, z nichž Emmerich obviňuje Ameriku, nesou název zpupnost a nepřipravenost. Severní Amerika si v jeho filmu zpočátku vůbec nepřipouští, že by se mohl chaos dotknout jí samé. \"Tohle je L.A.,\" volá udiveně do telefonu jeden z obyvatel slunné Kalifornie, \"o jakém počasí to mluvíte?\"

Soumrak západu
Emmerich tne do živého, když ústy viceprezidenta USA smete varování vědců a o podepsání Kjótského protokolu o omezení škodlivých emisí prohlásí známý fakt, že by \"Ameriku přišel takový podpis příliš draho\". Jak katastrofa postupuje, do zorného úhlu se dostávají další palčivé body. Nápis HOLLYWOOD, symbol amerického úspěchu, je rozmetán uragánem. Sám prezident bídně zahyne ve vánici. Nakonec Američané s prosíkem překračují mexickou hranici a jsou rádi, když je jim poskytnut útulek v uprchlických táborech.
Mezitím se přeživší hrdinové v zamrzlém New Yorku zahřívají pálením nepotřebných knih městské knihovny, neboť nad budoucností západní, či spíše severní civilizace se zatáhla bouřková mračna. Ta se ale nakonec přeženou a planeta Země ve finálním pohledu z okénka Mezinárodní vesmírné stanice vypadá krásnější než kdy dříve. \"Už jsi viděl tak čistý vzduch?\" ptá se jeden kosmonaut druhého. Radikální ekologická vize se tak setkává s biblickým mýtem o oddělení zrna od plev.

Podvratná popkultura
Dva dny před americkou premiérou se média začala plnit diskusemi o politických souvislostech filmu. Ekologičtí aktivisté rozdávají letáčky, v nichž v souvislosti s filmem vyzývají k petici prezidentu Bushovi a Kongresu o úpravě legislativy ve prospěch životního prostředí. Chystané premiéry využil i bývalý viceprezident Al Gore, jenž se v roce 1987 ucházel o prezidentský post s programem varujícím před globálním oteplováním. \"Den poté nám poskytuje skvělou možnost hovořit o vědeckých základech změn klimatu,\" prohlásil. NASA údajně zakázala svým zaměstnancům vyjadřovat se k otázce skleníkových plynů v obavě, aby vzhledem k nadcházejícím volbám výroky politicky nepoškodily prezidenta.
Roland Emmerich, německý rodák žijící v USA, v rozhovorech pro německý tisk připustil, že jeho film měl skutečně obsahovat \"podvratné poselství.\" Zdá se, že když Bushovy úřady vyvolávaly nátlak proti distribuci Moorova dokumentu 9/11, vybraly si nesprávný film.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů